26 C 45/2025-32 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobou došlou soudu dne 28. 4. 2025 se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 20 984,14 Kč s příslušenstvím. V rámci odůvodnění žaloby uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , ve které se nachází obytná místnost č. , hodnota, , kterou žalobce pronajal žalované smlouvou o nájmu obytné místnosti č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, dne 2. 11. 2022, na dobu určitou od 24. 10. 2022 do 31. 1. 2023. Nájemní smlouva vylučovala možnost jejího prodloužení dle § 2285 občanského zákoníku. Po skončení nájmu (31. 1. 2023) však žalovaná obytnou místnost nadále užívala bez právního důvodu až do 25. 10. 2023. Žalobce proto požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající sjednanému nájemnému a úhradám za služby za období měsíců července až října 2023. Za červenec, srpen a září 2023 měla žalovaná žalobci zaplatit vždy částku 3 991 Kč (tj. 981 Kč nájemné a 3 010 Kč zálohy na služby) a za říjen 2023 částku 3 214 Kč (tj. 791 Kč nájemné a 2 423 Kč zálohy na služby). Z vyúčtování za rok 2023 žalobce zjistil skutečný náklad na plnění spojená s užíváním obytné místnosti ve výši 17 250,14 Kč. Celkem žalobce na žalované požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 984,14 Kč a zákonný úrok z prodlení z částek splatných dne 13. 2. 2025 (nájemné za měsíce červenec až říjen 2023 ve výši 3 734 Kč) a z částky 17 250,14 Kč splatné dne 31. 7. 2024 (ode dne následujícího po dni splatnosti až do zaplacení dluhu).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože ji k tomu soud vyzval.3. Soud účastníky vyzval k vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci se v určené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasí /srov. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)/. Podle § 115a o. s. ř. tedy soud k projednání věci samé nenařídil jednání.4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil tyto skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) je zřejmé, že žalobce je, resp. ke dni 9. 4. 2025 byl zapsán jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , jehož součástí je stavba – budov , adresa, . Ze smlouvy o nájmu obytné místnosti ze dne 8. 11. 2022 (č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) vyplývá, že žalobce žalované pronajal obytnou místnost č. , hodnota, v uvedené budově č. p. , Anonymizováno, , na adrese , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , na dobu určitou od 24. 10. 2022 do 31. 1. 2023. Ve smlouvě se účastníci (mj.) dohodli, že nájemce obytnou místnost vyklidí při skončení nájmu a předá ji pronajímateli (žalobci). Nájemné bylo sjednáno ve výši 981 Kč měsíčně a dohodnuto bylo i placení úhrady za služby v rozsahu dle výpočtového listu, s tím, že spolu s nájemným bude žalovaná platit i zálohy na služby (též ve výši dle výpočtového listu), s tím, že skutečnou výši spotřebovaných služeb pronajímatel vyúčtuje vždy nejpozději do 31. 4. a vyrovnání (tj. vrácení přeplatku či úhrada nedoplatku) bude provedeno vždy do 31. 7. následujícího roku. Splatnost nájemného a záloh za služby byla dohodnuta nejpozději vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, za nějž se platí. Z výpočtového listu plyne, že žalovaná byla povinna platit žalobci měsíčně celkem 2 991 Kč (981 Kč nájemné a 2 010 Kč na zálohách za služby – teplo, ohřev TUV, vodné a stočné, osvětlení, výtahy, STA a úklid společných prostor domu). Z protokolu o předání obytné místnosti vyplývá, že žalobce obytnou místnost převzal dne 25. 10. 2023 (a provedl při tom odečty měřidel). Z protokolu o vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2023 do 25. 10. 2023 vyplývá, že za toto období žalovaná zkonzumovala služby v celkové skutečné výši 17 250,14 Kč. Z přehledu předpisů a plateb vyplývá, že ke dni 10. 2. 2025 evidoval žalobce za žalovanou dluh ve výši 29 287,04 Kč (za dobu od 31. 10. 2022 do 31. 10. 2023, se zohledněním vyúčtování služeb). Z dopisu ze dne 29. 2. 2024 vyplývá, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dluhu vyčísleného v celkové výši 41 549,90 Kč (z titulu dlužného nájemného a úhrad za služby) ve lhůtě patnácti dnů; z kopie poštovní obálky je zřejmé, že dne 14. 3. 2024 žalobce žalované odeslal doporučenou poštovní zásilku. Z dopisu ze dne 10. 2. 2025 plyne, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení dluhu vyčísleného v celkové výši 29 287,04 Kč; z kopie poštovní obálky je patrné, že dne 12. 2. 2025 zaslal žalobce žalované doporučenou poštovní zásilku.5. Po skutkové stránce, s ohledem na uvedená dílčí skutková zjištění, soud dospěl k závěru, že žalobce žalované, na základě písemné smlouvy, přenechal k dočasnému užívání předmětnou obytnou místnost na dobu od 24. 10. 2022 do 31. 1. 2023, přičemž žalovaná, přestože se zavázala obytnou místnost při skončení nájmu vyklidit a předat ji žalobci, ji užívala (žalobci nepředala) až do 25. 10. 2023, avšak žalobci dosud ani zčásti nezaplatila částky odpovídající nájemnému za dobu od 1. 7. 2023 do 25. 10. 2023 (3 734 Kč) ani úhradu za služby, které v souvislosti s nájmem spotřebovala v době od 1. 1. 2023 do 25. 10. 2023 (17 250,14 Kč), ač ji k tomu žalobce opakovaně vyzval.6. Po právní stránce soud žalobce (pronajímatel) a žalovaná (nájemce) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu podle § 2201 a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“). Po dobu trvání nájmu bytu byla žalovaná povinna platit žalobci sjednané nájemné a úhrady za služby, resp. plnění poskytovaná s užíváním bytu (srov. zejména § 2246, § 2251 odst. 1 a § 2252 odst. 2 OZ) a tytéž povinnosti měla i po dobu faktického užívání bytu po skončení nájmu (§ 2295 OZ). Žalovaná je tudíž povinna zaplatit žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného, tak jak ji žalobce uplatnil, a zároveň mu je povinna uhradit cenu služeb (plnění poskytovaných s užíváním bytu), které v rozhodné době zkonzumovala, tak jak ji žalobce zjistil z vyúčtování /srov. také ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. OZ)/. Úrok z prodlení žalobce uplatnil v souladu s § 1970 OZ, ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením náhrady odpovídající sjednanému nájemnému (3 734 Kč) dne 4. 4. 2024, tj. v den následující po uplynutí patnáctidenní lhůty k plnění dle výzvy ze dne 29. 2. 2024, odeslané žalované dne 14. 3.2024 a doručené jí dne 19. 3. 2024, tj. třetí pracovní den po jejím odeslání (16. a 17. 3. 2024 byl víkend), přičemž lhůta uplynula dne 3. 4. 2023. Žalobce však úrok z prodlení z této částky uplatnil až ode dne 14. 2. 2025, v návaznosti na druhou (předžalobní) výzvu k plnění, čímž byl soud vázán (srov. § 153 odst. 2 o. s. ř.). Do prodlení se zaplacením úhrad za (v rozhodné době spotřebovaná) plnění spojená s užíváním bytu se žalovaná dostala dne 1. 8. 2024, kdy uplynula lhůta k plnění nedoplatku zjištěného vyúčtováním.7. Z uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 20 984,14 Kč a dále zákonný úrok z prodlení (v sazbě 12,75 % ročně) z částky 17 250,14 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení a (v sazbě 14,75 % ročně) z částky 3 734 Kč za dobu od 14. 2. 2025 do zaplacení.8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud ve věci zcela úspěšnému žalobci proti žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Při respektování závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, však za účelně (důvodně) vynaložené nepovažoval náklady spojené s advokátním zastoupením žalobce, neboť předmětem řízení je nárok, který nevybočuje z jeho běžné agendy, k jejímuž výkonu je materiálně i personálně vybaven z veřejného rozpočtu. Soud tudíž přiznal žalobci náhradu nákladů řízení toliko ve výši, v níž by mu byla náhrada přiznána v případě, že by advokátem zastoupen nebyl, tj. v částce 1 650 Kč /vedle náhrady za soudní poplatek ve výši 1 050 Kč jde o paušální náhradu výdajů podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (ve vztahu k § 151 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 600 Kč (300 Kč za sepis předžalobní výzvy a 300 Kč za sepis návrhu na zahájení řízení).9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce.10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.