Předmětem řízení je žalobní nárok o , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného vyúčtování dodávky energií, kterou žalobkyně dodala a vyúčtovala žalovanému, a to elektřiny do odběrného místa žalovaného , Anonymizováno, . , adresa, , , adresa, s , Anonymizováno, kódem , Anonymizováno, za období , datum, - , datum, .2. Soud zjistil z dále uvedené smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena na dobu neurčitou 22 měsíců od účinnosti dnem zahájení dodávky elektřiny obchodníkem smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, dne , datum, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa žalovaného na adrese , Anonymizováno, . , adresa, , , adresa, s , Anonymizováno, kódem , Anonymizováno, a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky (VOP) a ceník.3. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek na uvedených dodávkách fakturou (jak soud zjistil z těchto faktur a dokladu o doručení): fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, za období , datum, – , datum, se splatností do , datum, na , částka, ; žalovaný však dle tvrzení žalobkyně na předmětnou fakturu dosud neuhradil ničeho a fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, za období , datum, – , datum, se splatností do , datum, na , částka, ; žalovaný však dle tvrzení žalobkyně na předmětnou fakturu dosud neuhradil ničeho.4. Soud uzavřel, že žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodaných energií a shora uvedených smluvních pokut.5. Podle § 1924 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění („o. z.“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.6. Podle § 50 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje. obchodník s elektřinou dodávat. zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník. se zavazuje zaplatit. nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.7. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl ve smyslu § 1721 o. z. závazkový vztah, na základě kteréhož má žalobkyně (jako věřitelka) právo na zaplacení ceny dodaných energií podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako žalovanému) vznikla povinnost uhradit cenu dodaných energií.8. Žalobkyně má také právo na zaplacení poplatku za samostatné odpojení elektřiny v odběrném místě žalovaného. Soud věc v této části posoudil podle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 4, § 30 odst. 1 písm. d), § 50 odst. 2 a § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a dále podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona je neoprávněným odběrem i odběr při opakovaném neplnění platebních povinností, které nejsou splněny ani po upozornění; v takovém případě je obchodník s elektřinou oprávněn dodávku elektřiny ukončit nebo přerušit a provozovatel distribuční soustavy je oprávněn dodávku omezit nebo přerušit. Z provedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a jejích všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že žalovaný byl povinen hradit poplatky spojené s úkony přerušení či ukončení dodávky elektřiny ve výši stanovené právními předpisy nebo ceníkem příslušného distributora, resp. podle čl. J odst. 3 VOP a ceníku poplatků. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splatných plateb žalobce požádal distributora o samostatné odpojení odběrného místa a distributor za tento úkon vyúčtoval žalobci podle svého ceníku pro odběrné místo na hladině nízkého napětí částku , částka, bez DPH, tj. , částka, včetně DPH, kterou žalobce následně uplatnil vůči žalovanému. , adresa, ,50 Kč tedy představuje náklad, který žalobci vznikl v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalovaného platit za dodávku elektřiny řádně a včas; proto soud shledal nárok žalobce co do částky , částka, důvodným9. V prodlení je podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní.10. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.12. Výše úroku je určena podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Protože je žaloba zcela důvodná, soud jí plně vyhověl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .