11 C 201/2022-21 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 30 030 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 880 Kč a poplatku ve výši 150 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] dne 31. 5. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 24 600 Kč spolu s příslušenstvím do 1. 7. 2020 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaná svoji vůli uzavřít smlouvu projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku 1 Kč ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně. Proces uzavření smlouvy proběhl tak, že žalovaná na internetových stránkách [webová adresa] požádala prostřednictvím vyplněného formuláře o poskytnutí úvěru, kdy v rámci dokončení tohoto procesu žalovaná provedla tzv. verifikační platbu. Tato platba slouží k prokázání totožnosti žalované. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poté zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do bankovních i nebankovních registrů za účelem posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Následně byla žádost schválena a žalované poskytnuta částka 20 000 Kč bezhotovostně na účet, ze kterého žalovaná odeslala verifikační platbu. Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, neuhradila ničeho. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo k převedení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni 10. 12. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2021. Žalovaná však až dosud neuhradila žalobkyni částku 20 000 Kč jako jistinu, 4 600 Kč na nesplaceném úroku, 9 900 Kč na smluvené smluvní pokutě a 150 Kč na nákladech za upomínání (každá upomínka po 50 Kč), jak tyto nároky byly sjednány ve smlouvě, obchodních podmínkách a v sazebníku, které dle dohody stran tvořily nedílnou součást předmětné smlouvy. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 233,15 Kč za období od 2. 7. 2020 (prvního dne po splatnosti) do 8. 11. 2021 (rozhodný den určený ve smlouvě o postoupení) a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 20 000 Kč od 11. 12. 2021, tj. od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 8. 2022 byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a označí důkazy, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Na to žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby ze dne 25. 8. 2022, kdy vzala žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 14 630 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 750 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 880 Kč s tím, že ve zbývající části na žalobě trvá. S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud usnesením ze dne 31. 8. 2022, č. j. 11 C 201/2022-13, řízení v požadované výši zastavil v souladu s § 96 odst. 1, 3 o. s. ř., když souhlasu žalované s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci usnesením ze dne 31. 8. 2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 16. 9. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě. 5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne 31. 5. 2020, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně, výpisem z běžného účtu právního předchůdce žalobkyně ze dne 6. 4. 2020 a ze dne 1. 6. 2020, potvrzením o provedené platbě, obchodní bilancí právního předchůdce žalobkyně, upomínkami právního předchůdce žalobkyně ze dne 17. 7. 2020, 1. 8. 2020 a ze dne 12. 8. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2021 včetně podacího archu ze dne 17. 12. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 7. 4. 2022 včetně podacího archu ze dne 11. 4. 2022. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaná dne 31. 5. 2020 uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s příslušenstvím vrátit do 30 dnů, tj. do 1. 7. 2020, aniž by právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrového smlouvy. Jelikož žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, dostala se do prodlení, čímž jí vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. Posléze právní předchůdce žalobkyně dne 16. 12. 2021 oznámil žalované, že postoupil svou pohledávku za žalovanou žalobkyni v celkové výši 34 650 Kč vč. příslušenství a vyzval ji k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu na příslušný účet, který byl odeslán dne 17. 12. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky nejpozději do 15. 4. 2022 výzvou před podáním žaloby učiněnou 7. 4. 2022, která byla žalované doručována 11. 4. 2022 prostřednictvím České pošty. Žalobkyně se v řízení po žalované domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 233,15 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 11. 12. 2021. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu výši 9 880 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 600 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč, které následně dispozičním úkonem ze dne 25. 8. 2022 vzala zpět. Ze strany žalované nebylo na dlužnou částku ničeho uhrazeno. 6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele [anonymizováno], že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 2 o.