11 C 279/2022-18 — Okresní soud ve Frýdku-Místku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 38 884 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38 884 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení představující dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 15. 6. 2021, dle které se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu 30 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpané peněžní prostředky spolu s poplatky za poskytnutí úvěru a za objednané volitelné služby vč. příslušenství dle čl. II, IV a IX smlouvy a to k datu splatnosti dle čl. IX smlouvy. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost a to následujícím způsobem - celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: [příjmení], ISIR, registr neplatných dokladů, registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr [příjmení]), výpis katastrálního rejstříku, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Podrobný výpočet týkající se úvěruschopnosti se nachází v příloze žaloby, v němž jsou obsaženy veškeré informace ohledně ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet. Žalobkyně vycházela i z bankovního účtu žalovaného (dokládajícího příjmy a výdaje), případně předložení výpisu z účtu a výplatních pásek žalovaného. Žalovaný následně správnost svých údajů potvrdil a došlo k podepsání úvěrové smlouvy. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalobkyně vyplatila žalovanému peněžní prostředky formou bezhotovostního převodu ve dnech 15. 6. 2021 ve výši 2 000 Kč a 5 000 Kč, 16. 6. 2021 ve výši 7 000 Kč, 4 900 Kč, 1 600 Kč a 2 900 Kč a 17. 6. 2021 ve výši 6 600 Kč. Žalovaný si objednal tyto volitelné služby:„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, presto ve výši 1 155 Kč a informační SMS servis ve výši 29 Kč. Úvěr byl splatný dne 15. 7. 2021, přičemž žalovaný ničeho neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny od prodlení do zaplacení dle čl. 6 VOP a čl. 3 sazebníku. Žalobkyně však smluvní pokutu uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 2 555 Kč vyplývá z čl. 6 VOP a čl. 3 sazebníku skládající z 30 SMS, 30 e-mailů a 12 telefonátů. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně za žalovaným nesplacenou pohledávku ve výši 45 430,64 Kč skládající se z jistiny ve výši 30 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 590 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ presto“ 1 155 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ 29 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 3 991,64 Kč a účelně vynaložených nákladů ve výši 2 555 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci usnesením ze dne 5. 12. 2022 vyzval žalobkyni i žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 7. 12. 2022 do datové schránky, která sdělila, že souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovanému bylo doručeno dne 19. 12. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 15. 6. 2021, výpisem o posouzení úvěruschopnosti, údaji o poskytovali spotřebitelského úvěru, souhlasem se zpracováním osobních údajů, identifikovanými příjmy, všeobecnými obchodními podmínkami, obecnými principy posuzování a filozofií společnosti, občanským průkazem žalovaného, autorizací ověření totožnosti, sazebníkem žalobkyně, přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a výzvou k úhradě ze dne 25. 8. 2022 včetně podacího archu z téhož dne. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním s úvěrovým disponibilním limitem ve výši 30 000 Kč. Úvěr byl poskytnut postupně ve dnech 5. 6. 2021 až 17. 6. 2021 v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit nejpozději do 15. 7. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 200 Kč a dále s poplatky za služby„ klidné spaní“ 110 Kč,„ presto“ 165 Kč a informační SMS servis 29 Kč, celkem měl žalovaný uhradit částku ve výši 37 504 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána dotazem na jeho příjmy a výdaje. Žalovaný dosahoval příjmů ve výši 17 840 Kč a výdaje představovaly částku nejméně 5 860 Kč (bez bližší specifikace). Disponibilní příjem žalovaného tak činil 11 100 Kč měsíčně. Žalovaný ničeho neuhradil, a proto ho žalobkyně vyzvala dopisem ze dne 25. 8. 2022 k úhradě dlužné částky ve výši 48 355,69 Kč do 3 dnů, přičemž dopis byl odeslán téhož dne. 5. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednaj