15 C 101/2019-305 — Okresní soud v Havlíčkově Brodě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala určení, že smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, uzavřená mezi ní a žalovaným dne [datum] v [obec], je neplatná. Vylíčila, že uzavřela s žalovaným dne [datum] manželství, které bylo rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozvedeno (rozsudek nabyl téhož dne právní moci). Za trvání manželství nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nemovitosti v obci [obec], a to zemědělskou usedlost [adresa] postavenou na pozemku č. parc. st. [anonymizováno], pozemky č. parc. st. [anonymizováno], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [anonymizováno], č. parc. [anonymizováno], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo], vše v k. ú. [obec] u [obec], a to za kupní cenu 1.350.000 Kč [adresa] byl nezrekonstruovaný a bylo jej nutno opravit. Dle znaleckého posudku ze dne [datum], který si nechali se žalovaným před koupí vypracovat, byly předmětné nemovitosti oceněny částkou 2.290.000 Kč. Nemovitosti za trvání manželství kompletně zejména svépomocně zrekonstruovali a jejich hodnota ke dni rozvodu manželství mohla činit asi 4.000.000 Kč. Na koupi a rekonstrukci nemovitostí si brali hypoteční úvěry, které byly ke dni rozvodu převážně splaceny, když zbývalo k úhradě cca 250.000 Kč. Součástí rodinného domu [adresa] je garáž – dílna, v níž žalovaný opravoval a opravuje auta svým zákazníkům. Dílna byla ke dni rozvodu manželství vybavena drahým nářadím. Ke dni rozvodu manželství byl součástí SJM osobní automobil zn. Lancia, jehož hodnota mohla ke dni rozvodu činit 20.000 Kč; žalobkyně jej v roce 2017 prodala za 9.000 Kč. Součástí SJM byly i další věci, např. malotraktor, zahradní sekací traktor a mnoho dalších věcí, které žalobkyně v žalobě podrobně popsala. Kromě movitého a nemovitého majetku měli úspory. Celková hodnota SJM po zohlednění závazků činila ke dni rozvodu manželství odhadem 4 – 5 miliónů Kč, přičemž ke dni podpisu dohody o vypořádání SJM byla ještě vyšší. Po rozvodu s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, kterou bylo SJM vypořádáno. Tuto dohodu však uzavřela v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Dohoda o vypořádání SJM byla uzavřena ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Hodnota SJM činila ke dni rozvodu 4 – 5 miliónů Kč, resp. ke dni podpisu dohody ještě více. Nejhodnotnější součást SJM (nemovitosti, vč. nábytku) připadly žalovanému a sama obdržela toliko osobní automobil Lancia, mrazák, lednici, pračku, dvě dětské postýlky a skříně se stolem pro děti, vypořádací podíl ve výši 500.000 Kč. Zbytek majetku si ponechal žalovaný. Dle žalobkyně je dohoda o vypořádání SJM pro disproporci při vypořádání SJM, kdy žalovaný obdržel hodnotný majetek proti zlomkové hodnotě vypořádacího podílu, neplatná pro rozpor s dobrými mravy. K okolnostem, za nichž žalobkyně dohodu o vypořádání SJM uzavřela, uvedla, že z důvodu dlouhodobého psychického týrání žalovaným byla nucena opustit v únoru 2013 společnou domácnost. V době rozvodu měla čtyři nezletilé děti. Ani poté ji však žalovaný nepřestal psychicky týrat – urážel ji, vyhrožoval, křičel na ni, naléhal a citově vydíral. Například jí hrozil tím, že když nebude platit hypotéku, pošle na ni exekutora s tím, že rodinný dům matky, který byl pro banku zástavou, nechá prodat, to vše za situace, kdy sám bydlel v zařízeném domě, na jehož koupi se úvěr čerpal, ona sama byla na rodičovské dovolené s nezletilou neslyšící dcerou a měla výdaje spojené s péčí o děti a bydlením. S vědomím, že je na děti silně fixována, jí vyhrožoval, že jí nechá odebrat děti a napomáhal tomu, aby byla v hmotné nouzi. Po jejím odchodu ze společné domácnosti nechal u jejich nemovitostí vyměnit zámky a znemožňoval přístup do domu. Ve své tíživé situaci se nedokázala jednání žalovaného adekvátně bránit, byla vytížena péčí o děti a nemohla vést časově i finančně nákladné spory. V době před podpisem dohody neměla vlastní příjmy, pobírala přídavky na děti, příspěvek na péči o nezletilou dceru 6.000 Kč a příspěvek na dopravu 500 Kč; žalovaný platil na čtyři děti výživné ve výši 10.800 Kč. Finančně ji musela podporovat rodina. Žalobkyně nebyla schopna čelit nátlaku žalovaného, byla vytížená péčí o děti, hrozilo jí psychické zhroucení. Je submisivní povahy, čehož si byl žalovaný dobře vědom. V té době neměla sílu na další spor, řešila operaci nezletilé dcery, která potřebovala druhý kochleární implantát. Žalovaný zneužíval její neblahé psychické a finanční situace, nabízel jí nevýhodné návrhy vypořádání SJM, při jednáních si vymýšlel různé fiktivní vnosy, které jím měly být vloženy do SJM, o jejichž hodnotu její vypořádací podíl uměle snižoval, na druhé straně popíral její zásluhy (vnosy) na rozmnožení SJM. Když žádala o ustanovení bezplatného právního zástupce, Okresní soud v Havlíčkově Brodě její žádost usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] zamítl, z čehož nabyla dojmu, že není v jejích možnostech získat bezplatné právní zastoupení ve věci rozvodu, případně vypořádání SJM. Žalovaný neustále naléhal na to, aby SJM bylo vypořádáno. Zoufale však potřebovala peníze na zařízení nové domácnosti, byla psychicky vyčerpaná. Proto dohodu o vypořádání SJM v žalovaném navrhované podobě podepsala. Toto jednání však nebylo svobodné ani prosté tísně. V případě, že by se v takové tíživé situaci nenacházela a měla dostatek finančních prostředků, pak by v takové podobě dohodu o vypořádání SJM nikdy neuzavřela. V té době měla sníženou psychickou odolnost, dohodu uzavírala s osobou, která se vůči ní dopouštěla dlouholetého domácího psychického násilí, která byla schopna ve svůj prospěch ovlivňovat její jednání a vyvíjet proti ní nátlak, které nebyla schopna adekvátně čelit a bránit se. Smlouvu označila za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a jako lichevní smlouvu pro zjevnou nevyváženost. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Vyjádřil přesvědčení, že smlouva byla mezi účastníky uzavírána za naprosto standardních a korektních podmínek, po vzájemné dohodě, pečlivém uvážení, z obou stran svobodně, vážně, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek. Cena samotných nemovitých věcí, které byly předmětem smlouvy, byla stanovena na základě odhadu realitní kanceláře [příjmení]. Určení tržní ceny si nechala zpracovat sama žalobkyně, která ho žalovanému předložila k zamýšlenému vypořádání společného jmění manželů. Tržní cena byla stanovena v rozpětí 1.750.000 Kč až 1.850.000 Kč, přičemž při určení částky k vypořádání se vycházelo z částky vyšší. Od této částky (1.850.000 Kč) byl odečten vnos žalovaného do SJM, a to finanční dar jeho otce v celkové výši 865.135 Kč v roce 2010. Sám se zavázal uhradit zbytek společných úvěrů, navíc od rozvodu manželství do uzavření dohody hradil veškeré splátky úvěrů sám. Movité věci měli oba účastníci již rozdělené a ve svém faktickém držení, a proto bylo ve smlouvě z movitých věcí řešeno jen auto, které připadlo žalobkyni. Zároveň si každý z účastníků ponechal svůj běžný účet. Ke smlouvě byl ještě v průběhu následujícího měsíce uzavřen dle požadavku banky dodatek, neboť si bral na vyplacení společných úvěrů a vypořádací částky úvěr. Výsledná částka k vypořádání zohledňovala výše uvedené. Dle žalovaného byla smlouva uzavřena naprosto standardně, férově, nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný konzultoval smlouvu s právníky, stejně jako žalobkyně, která měla svého právního zástupce či odborného konzultanta. Žalobkyně měla dostatek času vše si rozmyslet, věděla, jaká je cena nemovitých věci v době vypořádání, neboť si sama nechala vypracovat jejich ocenění. Co se týká rekonstrukce, podotkl, že se na ní podílela nejen rodina žalobkyně, ale i jeho rodiče a kamarádi (prací i finančně). Společná domácnost byla zařízena standardně, jednoduše. Žalovaný důrazně odmítl tvrzení žalobkyně o psychickém týrání. Uvedl, že se žalobkyně odstěhovala nikoliv kvůli psychickému týrání, ale poté, co vyšel najevo její mimomanželský poměr. Chtěl, aby se žalobkyně vrátila do společné domácnosti, oba několikrát navštívili manželskou poradnu. Jejich manželství se však zachránit nepodařilo. Snahou žalobkyně bylo docílit církevního rozvodu a za tím účelem proti němu použila lživá tvrzení. 3. Soud provedl dokazování a učinil následující skutková zjištění: - rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 14. 5. 2015, že manželství účastníků bylo rozvedeno, - dne [datum] byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení (dále jen„ smlouva“, případně„ dohoda“). Ve smlouvě účastníci prohlásili, že jejich manželství bylo dne [datum] rozvedeno a zaniklo jejich společné jmění manželů. Podle smlouvy připadly do výhradního vlastnictví žalobkyně movité věci, a to osobní automobil Lancia Zeta [registrační značka], movit