Žalobce se domáhal vyklizení shora označeného bytu. Tvrdil, že je jeho výlučným vlastníkem a žalovaná byt užívá bez právního důvodu. Pro neplacení nájemného jí dopisem ze dne 21. 8. 2025 byla dána výpověď z nájmu bytu a výpovědní doba uplynula 31. 12. 2025. Nájem bytu skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby, která začala běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, tedy od 1. 10. 2025.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, tedy nesporovala skutková tvrzení žalobce uvedená v žalobě. K nařízenému jednání soudem se žalovaná nedostavila.K ochraně vlastnického práva slouží ustanovení § 1040 až 1042 o. z., která zakotvují právo podat mj. žalobu na vydání věci. U věcí nemovitých judikatura doposud setrvává na stanovisku, že nelze žalovat na vydání nemovitosti, nýbrž vždy jen na vyklizení nemovitosti. Stanovisko soudní praxe je odůvodněno potřebou uložit takové plnění, kterému odpovídá zákonem upravený způsob výkonu rozhodnutí (exekuce). Tím je u nemovitých věcí jen vyklizení (§ 340 a násl. o. s. ř., § 73 e. ř).Žalobce tížila povinnost tvrdit a prokázat vlastnické právo k bytu a tvrdit, že žalovaná byt užívá. Soud vzal tvrzení žalobce, že je vlastníkem bytu, za prokázané, protože žalobce výpisem z katastru nemovitostí č. LV , Anonymizováno, zapsaného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , doložil vlastnické právo k nemovitosti specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobce doložil nájemní smlouvu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, uzavřenou mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemkyní ohledně pronájmu předmětného bytu. Žalobce dodatky č. , hodnota, a 2 měl prodlouženou dobu nájmu do 31. 7. 2026. Žalobce doložil, že žalovaná dluží na nájmu a službách spojených s užíváním bytu ke dni 18. 8. 2025 celkem 79 789 Kč. Nájem bytu skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby, která začala běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, tedy od 1. 10. 2025, když žalobce písemně žalované vypověděl nájem bytu, tedy dne 31. 12. 2025. Za situace, kdy žalobce tyto povinnosti splnil, bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že předmětný byt užívá oprávněně, tj. na základě právního důvodu (§ 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 o. s. ř.), což nesplnila. Naopak žalobce nájemní smlouvou a výpovědí nájmu doložil, že nájem skončil uplynutím výpovědní doby dne 31. 12. 2025.Po hmotněprávní stránce soud věc posoudil dle § 2286, 2288 odst. 1 písm. a), 2286 odst. 2 o. z. a § 1040 až 1042 o. z. Soud proto uzavřel, že žalovaná byt užívá bez právního důvodu a žalobě v celém rozsahu vyhověl.Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v řízení uspěl a vynaložil náklady na zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč.