27 C 130/2022-87 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 253,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne 20. 1. 2022 finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 64,61 % ročně a pojištěním schopnosti splácet úvěr ve výši 176 Kč, a to v celkem 48 měsíčních splátkách po 1 933 Kč splatných vždy k 22. dni měsíce. Předmětná smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů, kdy se jednalo zejména o doklady o příjmech, prohlášení žalovanému apod. Dále si ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaný nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání a ani nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Za pomoci zjištěných údajů byl proveden tzv. scoring klienta, na základě něhož bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně nesplácel, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 26. 12. 2021. Žalobkyni tímto vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 34 656,48 Kč (sestávající z dlužné původní jistiny úvěru 29 858,24 Kč a z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 4 798,24 Kč), dvou smluvních pokut ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč za 2. a 3. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč (200 Kč za každou ze tří splátek, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 34 656,48 Kč, kterou žalobkyně požadovala za období od 28. 5. 2022 do 3. 10. 2022 ve výši 4 471,14 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 36 782 Kč od 28. 5. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 64,61 % ročně z částky 29 858,24 Kč od 28. 5. 2022 do 20. 6. 2022 ve výši 1 236,48 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 29 858,24 Kč od 21. 6. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 5. 2022 dosáhne výše 101 203 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne 10. 2. 2023 se nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. 3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav. 4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 5. Účastníci sjednali dne [datum] návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku [číslo] z téhož dne, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit při sjednaném úroku ve výši 64,60 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 1 933 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru (podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění postačuje, dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části delší než 65 dnů). Celkem se žalovaný zavázal vrátit 84 336 Kč. Dle čl. 6 smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou delší než 30 dnů právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dále má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to 200 Kč za prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. Pro případ, že žalovaný v den zesplatnění neuhradí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny. Účastníci se rovněž dohodli na pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr. Měsíční úhrada za pojištění činila 176 Kč. Žalovanému byly před podpisem návrhu poskytnuty předsmluvní informace a prohlášení klientů a dále splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek a jejich částí. 6. O schválení této smlouvy byl žalovaný informován dopisem datovaným dne 21. 1. 2022 a odeslaným dne 24. 1. 2022. 7. Dále žalobkyně předložila dokument„ Podpis na dálku“, v němž byly popsán postup při sjednání spotřebitelského úvěru. V prohlášení klienta ze dne 19. 1. 2022 žalovaný mimo jiné potvrdil, že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné a pravdivé. 8. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr vyplacen dne 20. 9. 2020 na účet uvedený ve smlouvě. Předložením Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech o službách bylo osvědčeno, že majitelem tohoto účtu je žalovaný. 9. Dopisy ze dne 22. 4. 2022 a 23. 5. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek, a dále smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován v dopise ze dne 26. 5. 2022. 10. Dle karty klienta žalovaný ke dni 3. 10. 2022 na úvěr uhradil částku 1 399 Kč. 11. Předžalobní výzvou ze dne 13. 9. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato byla dle podacího archu byla odeslána téhož dne. 12. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 19. 1. 2022 plyne, že žalovaný při uzavírání smlouvy sdělil, že je zaměstnán s příjmem 14 000 Kč. Výdaje žalovaného byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 860 Kč s poznámkou„ životní minimum“ a výdaje na družstevní bydlení byly určeny částkou 2 603 Kč. Jiné výdaje žalovaný netvrdil. Žalovanému byla dle výpisu z účtu v období měsíců říjen 2021 až leden 2022 poukázána mzda v rozmezí od 14 374 Kč až 15 537 Kč. Dle výpisu z registru SOLUS neměl žalovaný v registru záznam. Ve výpisu NRKI bylo uvedeno dosažené skóre žalovaného a žalovaný byl hodnocen jako klient s nízkým rizikem. K ověření své totožnosti žalovaný předložil svůj občanský průkaz. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 18. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně zaslala žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 64,61 % ročně a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách. 19. Žalovaný sjednal předmětnou smlouvu z pozici slabší strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Povinno