5 C 261/2019-94 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se původně domáhala po žalovaných zaplacení rukou společnou a nerozdílnou zaplacení částky 42 032 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy ze dne 16. 8. 2005, kterou coby vlastnice domu [adresa] nacházejícího se na pozemku p. č. st. [anonymizováno] v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec] přenechala k užívání žalovaným. Žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 4 401 Kč měsíčně a dále vodné a stočné, které žalobkyně hradí dodavateli vody a následně přefakturovává žalovaným. Žalovaní uplynutím měsíce září 2019 užívají nemovitost bez právního důvodu. Žalovaní dluží žalobkyni na nájemném a náhradě za užívání bytu ve výši posledně ujednaného nájemného za období od března 2019 do října 2019 částku 35 208 Kč (8 plateb á 4 401 Kč). Dále dluží úhradu za spotřebu vody za měsíce leden až září 2019 částku 6 824 Kč, a sice: za I. čtvrtletí 2019 částku 2 600 Kč, za II. čtvrtletí 2019 částku 2 073 Kč a za III. čtvrtletí 2019 pak částku 2 151 Kč). 2. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaných a bylo jim povoleno oddlužení, čímž došlo podle § 140a odst. 1 insolvenčního zákona k přerušení řízení. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2022, č. j. [insolvenční spisová značka], bylo schválené oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Tím bez dalšího odpadla překážka bránící pokračování v řízení. 3. Žalobkyně následně vzala žalobu zpět co do částky 4 924,05 Kč, kterou žalovaní uhradili v rámci insolvenčního řízení a současně svůj žalobní návrh rozšířila o částku 20 520,97 Kč s příslušenstvím. Tento nový požadavek odůvodnila tím, že žalovaným po podání žaloby vznikly další dluhy. Na vodném a stočném za III. čtvrtletí 2020 dluží 1 823 Kč. Žalovaní neuhradili náhradu za nájemné za užívání domu v listopadu a prosinci 2021, vždy ve výši 6 029 Kč, tedy v částce posledně sjednaného nájemného dle nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2020. Žalovaní po zániku nájmu dům a pozemek nedobrovolně vyklidili až dne 16. 3. 2022. V souvislosti s tím byla žalobkyně nucena zajistit odtah 2 vozidel žalovaných, za což uhradila odtahové službě 6 639,97 Kč, kterou následně vyúčtovala žalovaným. 4. Soud usnesením ze dne 26. 5. 2023, č. j. 5 C 261/2019-87, připustil rozšíření žaloby a současně řízení zastavil co do částky 4 924,05 Kč 5. Žalovaní se k podané žalobě, a to ani v rozsahu po jejím rozšíření nevyjádřili a vůči soudu zůstali nečinnými. 6. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. 7. Žalobkyně je vlastnicí stavby [adresa], stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno] nacházející se v obci [obec], k. ú. [obec] u [obec]. 8. Účastníci uzavřeli dne 16. 8. 2005 nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání shora vymezeného domu od 21. 8. 2005 na dobu neurčitou. Ve smlouvě se žalovaní coby nájemci zavázali hradit nájemné ve výši 4 401 Kč měsíčně, a to do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Dopisem ze dne 4. 9. 2017 žalobkyně vypověděla nájem z důvodu, že dlouhodobého porušování povinností ze strany žalovaných, kterým vznikl dluh na nájemném a na vodném a stočném. Žalobkyně doložila odeslání výpovědi oběma žalovaným dne 7. 9. 2017 dne 1. 10. 2019 vyzvala žalované k opuštění domu. Uvedla, že ačkoliv dříve vypověděla nájemní smlouvu, žalovaní dům nadále užívali. Jelikož žalobkyně nezaslala žalovaným výzvu k opuštění domu, platí že nájem byl znovu ujednán na dobu dvou let. Tato doba ovšem v září 2019 uplynula, a proto žalovaní dům opět užívají bez právního důvodu. Žalovaní byly vyzvání k vyklizení domu a jeho předání žalobkyni. Tento dopis byl žalovaným zaslán dne 1. 10. 2019. 10. Fakturou č. 2019 vystavenou dne 12. 4. 2019 a splatnou dne 27. 4. 2019 žalobkyně vyúčtovala – přefakturovala vůči žalovaným vodné a stočné za I. čtvrtletí 2019 v částce 2 600 Kč. Fakturou č. 2019 ze dne 16. 7. 2019 a splatnou dne 31. 7. 2019, vyúčtovala vodné a stočné za II. čtvrtletí 2019 v částce 2 073 Kč. Fakturou č. 2019 ze dne 11. 10. 2019, splatnou dne 26. 10. 2019, přefakturovala žalobkyně žalovaným vodné a stočné za III. čtvrtletí 2019 ve výši 2 151 Kč. Fakturou č. 2020 ze dne 16. 10. 2020, splatnou dne 31. 10. 2020, žalobkyně vyúčtovala žalovaným vodné a stočné za III. čtvrtletí 2020 částkou 1 823 Kč. Fakturou č. 2019 splatnou dne 18. 4. 2019, žalobkyně vyúčtovala žalovaným částku 1 000 Kč za zastavení a uzamčení vodovodní přípojky. 11. Předžalobní výzvou ze dne 26. 9. 2019, odeslanou následujícího dne, vyzvala žalobkyně žalované k úhradě dlužného nájemného a dlužného vodného a stočného do 15 dnů od doručení tohoto přípisu. 12. Žalobkyně doložila výši jednotlivých plnění ze strany žalovaných v průběhu trvání jejich insolvenčního řízení, celkem žalovaní uhradili 4 924,05 Kč. 13. Žalobkyně dále předložila protokol o exekučním vyklizení nemovitosti ze dne 16. 3. 2022, ze kterého mimo jiné vyplývá, že z vyklízeného pozemku byla odvezena dvě vozidla. Fakturou č. [anonymizováno] 2020 ze dne 17. 3. 2022 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vyúčtovala žalobkyni za odtah zabaveného vozidla částku 6 639,97 Kč. Žalobkyně následně fakturou [číslo] vyúčtovala žalovaným odtažení vozidla ve shora uvedené částce. Datum splatnosti stanovila na 12. 5. 2022. 14. Účastníci dne 31. 8. 2020 sjednali novou smlouvu o nájmu uvedeného domu na dobu od 1. 9. 2020 do 28. 2. 2021. Nájemné sjednané v pevné částce 6 029 Kč měsíčně bylo splatné vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Současně se žalovaní zavázali hradit pronajímateli vodné a stočné, a to vždy na základě čtvrtletního vyúčtování, které pronajímatel zašle nájemcům. 15. Nájemní vztah byl založen na základě § 663 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. S ohledem na to, že jednotlivé zažalované nároky vznikly za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), soud postupoval podle § 3074 odst. 1 o. z., podle kterého se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 16. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 17. Podle § 2246 odst. 1, 2 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2, podle kterého pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. 18. Podle § 2995 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 19. Podle 2285 o. z., pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 20. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Soud hodnotil provedené důkazy podle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne 16. 8. 2005. Účastníci rovněž sjednali dne 31. 8. 2020 k dané nemovitosti další nájemní smlouvu, a to na dobu určitou od 1. 9. 2020 do 31. 3. 2021. Předmětem daného vztahu byl vždy nájem domu v [adresa]. Z tohoto nájemního vztahu vyplývala žalovaným mimo jiné povinnost platit řádně a včas nájemné ve výši 4 401 Kč měsíčně a na základě druhé uvedené smlouvy pak ve výši 6 029 Kč měsíčně, a to vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, po který žalovaní danou nemovitost užívali. Současně byly žalovaní povinni hradit služby spojené s užíváním dom