Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení částky 31.874,07 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15.098,71 Kč za dobu od 22. 7. 2025 do zaplacení, částky 837,52 Kč. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel distančně dne 4. 1. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě ní se zavázal žalovanému poskytnout úvěr do výše 24.200 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s příslušenstvím a poplatky. Na určený účet bylo vyplaceno dne 14. 3. 2025 1.100 Kč, dne 9. 3. 2025 2.000 Kč, dne 11. 3. 2025 1.400 Kč, dne 12. 3. 2025 1.000 Kč, dne 19. 3. 2025 500 Kč a dne 22. 1. 2025 8.000 Kč. Žalovaný si zvolil službu „Klidné spaní“ za poplatek 303,78 Kč, službu „Presto“ za poplatek 825 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a úrok ve výši 1,02 % denně z neplacené části jistiny. Žalovaný dluh řádně nesplácel. Na jistinu uhradil celkem 72,27 Kč. Žalobce proto vypověděl smlouvu o úvěru o čemž žalovaného informoval mailem z 21. 7. 2025. Žalovaný dluží žalobci uhradit celkem částku 31.874,07 Kč. Z toho je jistina ve výši 13.927,73 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 256,28 Kč, smluvní úrok ve výši 16.775,36 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 106,14 Kč, poplatek za službu „Presto“ 808,56 Kč. Žalobce požadoval zaplacení těchto částek a úroku z prodlení z těchto částek. Dále žalobce požadoval zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z jistiny za dobu od 21. 4. 2025 do 20. 7. 2025 ve výši 837,52 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 20. 4. 2026.3. K jednání soudu 10. 6. 2026 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupkyně žalobce se z jednání omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 22. 5. 2026. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti.5. Žalobce předložil soudu smlouvu o úvěru, kterou měl uzavřít s žalovaným. Ve smlouvě je uvedeno, že byla podepsána žalovaným, podpis ale nebyl připojen. Dle této listiny žalobce poskytuje žalovanému úvěr až do výše 24.200 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr s příslušenstvím vrátit žalobci. Úrok byl uveden ve výši 1,016 % denně. Dále měl žalovaný uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Pro případ prodlení měla hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně celkové dlužné částky a účelně vynaložené náklady, které žalobci vznikly v důsledku prodlení žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně a poplatek ve výši 165 Kč za expresní vyplacení každé tranše – službu „Presto“. Toto bylo prokázáno písemným vyhotovením smlouvy spotřebitelském úvěru s uvedeným datem elektronického podpisu žalobce 22. 1. 2025.6. Žalobce žalovanému poukázal na jeho účet dne 22. 1. 2025 8.000 Kč, dne 9. 3. 2025 2.000 Kč, dne 11. 3. 2025 1.400 Kč, dne 12. 3. 2025 1.000 Kč, dne 14. 3. 2025 1.100 Kč, dne 19. 3. 2025 500 Kč. Toto bylo prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, zprávou společnosti , právnická osoba, .7. K doložení skutečnosti, že došlo k prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce předložil listinu označenou jako výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., kde jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, skutečnost, že žije v domácnosti s jednou osobou, výše měsíčních výdajů na půjčky 1.000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení 15.000 Kč, další nezbytné výdaje ve výši 5.000 Kč a ostatní zbytné výdaje ve výši 1.000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu 21.442 Kč, výše čistého příjmu uvedeného žalovaným 28.000 Kč. Rezerva pro výdaje 500 Kč. Vypočítané minimální výdaje 6.040,50 Kč a disponibilní příjem ve výši 7.442 Kč. Tato listina není žalovaným potvrzena a zřejmě jí vyhotovil žalobce. V listině označené jako identifikované příjmy, je uvedeno, že ověřený měsíční čistý příjem spotřebitele (není zřejmě, že se jedná o žalovaného) je ve výši 21.442 Kč. Tato listina není potvrzena žalovaným ani subjektem, který mu má vyplácet příjem. Dále žalobce předložil listinu označenou jako obecné principy posuzování a filozofie Společnosti. V této listině nejsou uvedeny žádné konkrétní údaje týkající se žalovaného.8. Soudu byl předložen mail z 21. 7. 2025, kde žalobce žalovaného upozorňuje, že neuhradil splátky a dluží uhradit 32.711,59 Kč. Toto bylo prokázáno mailem z 28. 5. 2025. Že by tento mail byl doručen žalovanému prokázáno nebylo.9. Zástupkyně žalobce sepsala dne 2. 11. 2025 předžalobní upomínkou, kterou vyzvala žalovaného k úhradě nyní žalované částky. Tato výzva byla odeslána dne 5. 11. 2025. Doklady o jejím doručení žalovanému předloženy nebyly. Toto bylo prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobce žalovanému z 2. 11. 2025, potvrzením od společnosti , právnická osoba, .10. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní : 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní:) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V řízení nebylo dostatečně prokázáno, že by žalobce před jednáním o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudil ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalovaného. Předložené důkazy, nejsou dostatečnými důkazy o tom, že skutečně došlo k ověření úvěruschopnosti žalovaného. Důkazy: výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., identifikované příjmy vyhotovil žalobce bez toho, že by je autorizoval či podepsal žalovaný ani další subjekt, například zaměstnavatel žalovaného. K těmto důkazům nebyly přiloženy žádné listiny, které by vystavila třetí strana a potvrzovaly by správnosti uváděných údajů, například doklady o výši a zdroji příjmů žalovaného, doklady o jeho nákladech na bydlení, výpisy z účtu. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že žalobce jiným způsobem u jiných subjektů zkoumal poměry žalovaného (například jaké má dluhy, zda není či nebyl v insolvenci atd.). Žalobce měl i s ohledem na výše příjmů a výdajů, které byly uvedeny v listině označené jako výpis o posouzení úvěruschopnosti, mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet daný úvěr. Žalobce proto dostatečně neprokázal, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná. Dále soud uvádí, že smlouva je neplatná dle § 580 odst. 1 o. z., protože výše úroků 1,016 % denně odporuje dobrým mravům.13. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení plnění sjednaných v této úvěrové smlouvě. Soud proto žalobu o zaplacení poplatku za vyplacení tranší úvěru 256,28 Kč, smluvního úroku ve výši 16.775,36 Kč, smluvní pokuty ve výši 837,52 Kč, poplatku za službu „Presto“ ve výši 808,56 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 106,14 Kč, včetně úroku z prodlení požadovaného z částky 1.170,98 Kč zamítl.14. U jistiny 14.000 Kč, bylo prokázáno, že došlo k její výplatě žalovanému. Žalobce uvedl, že z této částky bylo vráceno 72,27 Kč. Zbytek ve výši 13.927,73 Kč žalovaný nevrátil. Žalovaný netvrdil, že by částku 14.000 Kč nečerpal a ani netvrdil a nedoložil, že by žalovaný z této částky kromě 72,27 Kč něco vrátil. Částku 13.927,73 Kč neuhradil ani poté, co mu byla doručena dne 20. 4. 2026 žaloba v této věci. Jelikož žalovaný tuto částku žalobci dosud nevrátil, postupoval soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci vrátit. S ohledem na dobu, kdy byla částka 13.927,73 Kč žalovanému poskytnuta, soud považoval za přiměřené, aby žalovaný měl povinnost vrátit tuto částku následující den poté, co mu byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě den doručení žaloby dne 20. 4. 2026. Žalovaný se proto dostal od 22. 4. 2026 do prodlení s vrácením částky 13.927,73 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13.927,73 Kč za dobu od 22. 4. 2026 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 13.927,73 Kč za dobu od 22. 7. 2025 do 21. 4. 2026 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl před doručením žaloby dne 20. 4. 2026 vyzván k vydání tohoto plnění (nebylo doloženo, že by mu byla doručena výzva k zaplacení) a proto v předchozí době ještě žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 13.927,73 Kč.15. Žalovaný byl v řízení poměrné úspěšnější, a proto by mu dle § 142 odstavec 2 o.s.ř. příslušelo vůči žalobci právo na náhradu části nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké řízení nějaké náklady. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran řízení.16. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.