6 C 115/2025-73 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 28. 8. 2025 domáhal určení neplatnosti zrušení pracovního poměru u žalované ve zkušební době ze dne 30. 6. 2025 a úhrady nárokových složek mzdy. V části, v níž se domáhal peněžitého plnění, vzal žalobu ještě před výzvou k zaplacení soudního poplatku a doručení žaloby žalované částečně zpět podáním z 18. 9. 2025. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla 20. 12. 2024 uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě vznikl žalobci u žalované pracovní poměr na pozici „obchodník se zaměřením na průmyslovou automatizaci. Den nástupu do práce byl sjednán na 13. 1. 2025. Pracovní činnost žalobce byla určena pracovní náplní z 20. 12. 2024. Základní složka mzdy a výše osobního ohodnocení byla určena mzdovým výměrem z 20. 12. 2024. Dne 30. 6. 2025 byla žalobci osobně předána listina označená jako „oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době“ datovaná k 30. 6. 2025. Podle žalobce je zrušení pracovního poměru neplatné, neboť šestiměsíční zkušební doba sjednaná v čl. III odst. 2 pracovní smlouvy odporuje § 35 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. 5. 2025 (dále jen „zákoník práce“). S žalobcem totiž nebyla uzavřena pracovní smlouva na pozici vedoucího zaměstnance a žalobce ani práci vedoucího zaměstnance fakticky nevykonával. Poukázal i na to, že z pracovní smlouvy pro něj nevyplývala žádná z povinností vedoucích zaměstnanců podle § 302 zákoníku práce a sjednaná nebyla ani odvolatelnost podle § 73 zákoníku práce. To, že v předchozích pracovních pozicích vystupoval jako vedoucí zaměstnanec, nepovažoval za relevantní. Poukazoval na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1863/2003, podle něhož je rozhodující faktická pracovní činnost (v daném případě byla přitom dokonce sjednána odvolatelnost zaměstnance). Ani z organigramu společnosti nevyplývá, že by žalobce byl vedoucím zaměstnancem, naopak – je zřejmé, že pod něj nespadá jediný podřízený zaměstnanec.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Její obrana spočívala v tvrzení, že ačkoliv nebyla pracovní pozice žalobce v pracovní smlouvě výslovně označena jako vedoucí pozice, tak z veškerých souvisejících dokladů, ale též z faktického nastavení pracovní pozice, je zřejmé, že žalobce byl vedoucím zaměstnancem, takto svou pozici vnímal a zároveň ji sám i vyžadoval. Žalobce si již při sjednávání pracovního poměru vymínil požadavky na své pracovní zařazení, z nichž vyplývalo jednak jeho přímé podřízení pouze řediteli společnosti a současně jeho pravomoc zadávat úkoly i dalším podřízeným pracovníkům v rámci jednotlivých oddělení napříč celou společností. Žalobce sám vystupoval jako osoba se schopnostmi řízení dalších zaměstnanců, které dokládal svým životopisem zahrnujícím veškerá předcházející zaměstnání, kde působil na řídících a vedoucích pozicích. Cílem žalované při přijetí žalobce do pracovního poměru bylo rozšíření portfolia společnosti o obchodní oddělení a jeho zavedení do firemního systému. Následovat mělo případně najímání dalších zaměstnanců oddělení. Žalobce se však přes opakovaná jednání s ním neosvědčil, neměl žádné výsledky. Poukazovala zejména na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. I. ÚS 1077/16, podle něhož vedoucího lze vnímat i jako osobu, která je odpovědná za určitý úsek činnosti, za určitou oblast v rámci organizační struktury zaměstnavatele (hledisko účelové) a není tedy nezbytně nutné, aby měl vedoucí zaměstnanec nějaké podřízení. Dále uvedla, že žalobce v průběhu trvání svého zaměstnaneckého poměru u žalované sám vytvořil i dokumentaci týkající se společnosti, v níž vytvořil i reálný popis společnosti a jejího fungování v rámci organigramu. Z uvedeného dokumentu vyplývá, že společnost zřídila samostatné obchodní oddělení určené ke sjednávání nových zakázek pro společnost. Žalobce zcela v souladu se svou pracovní pozicí za účelem získávání nových zakázek zadával úkoly podřízeným napříč jednotlivými odděleními společnosti, čímž fakticky naplňoval podstatu své vedoucí pracovní pozice. Z dokumentu je podle žalované zřejmé, že pozice obchodníka se zaměřením na průmyslovou automatizaci byla u žalované zřízena jako pozice vedoucího zaměstnance a této skutečnosti si byl žalobce vědom, a proto uzavřel pracovní smlouvu se sjednanou zkušební dobou v délce 6 měsíců. Jednalo se tedy o zjevné a vědomé jednání žalobce, který byl s obsahem pracovní smlouvy dostatečně seznámen. Ke znění inzerátu, na jehož základě žalovaná hledá zaměstnance na shodnou pozici, žalovaná uvedla, že z taktických důvodů nechce vymezovat pozici příliš úzce a otázku formulace náplně práce v inzerátu nepovažuje za relevantní. Pokud jde o žalobcem předložené vizitky, tak žalovaná si nehraje na velká slova a gesta. Pracovní poměr s žalobcem byl tedy podle ní ukončen zcela po právu.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Z životopisu žalobce předloženého žalované před uzavřením pracovní smlouvy (č. l. 33) soud zjistil, že žalobce zastával v minulosti mj. pozici obchodního a provozního ředitele, vedoucího divize či SBU manažera. Mezi své dovednosti řadil mj. schopnost budování a vedení týmů.4. Z pracovní smlouvy z 20. 12. 2024 (č. l. 6-9) uzavřené mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem soud zjistil, že žalobce byl přijat do pracovního poměru na pozici „obchodník se zaměřením na průmyslovou automatizaci“ s tím, že pracovní náplň v písemné podobě je nedílnou součástí pracovní smlouvy. Místem výkonu práce bylo území České republiky, den nástupu do práce 13. 1. 2025, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a zkušební doba byla sjednána v trvání 6 měsíců. Pracovní náplň je pak v dokumentu z téhož dne a podepsaného oběma stranami vymezena tak, že zahrnuje: aktivní vyhledávání nových obchodních příležitostí pro společnost, případné konzultace priorit s výkonným ředitelem; navazování, budování a rozvíjení dlouhodobých vztahů s klíčovými zákazníky; reprezentace společnosti, budování jejího dobrého jména; vypracovávání cenových nabídek a kalkulací ve spolupráci s kolegy napříč odděleními; v případě plného stavu objednávek participace na dalších projektech společnosti, zejména logistika, ale i jiné; účast na obchodních jednáních a firemních poradách; mapování trhu a pravidelný reporting vedení společnosti; ostatní činnosti dle pokynů nadřízeného. Podle mzdového výměru z téhož dne, podepsaného oběma stranami, činila základní složka mzdy žalobce 63 000 Kč hrubého měsíčně, osobní ohodnocení pak 27 000 Kč hrubého měsíčně. Mzda byla sjednaná již s přihlédnutím k práci přesčas. Ke mzdě bude dále vyplácena provize z obchodní činnosti podle provizního systému, který byl přílohou pracovní smlouvy.5. Z kritérií pro snížení osobního ohodnocení (č. l. 10 p. v.) soud zjistil, že žalobci mohlo být sníženo osobní ohodnocení mj. za drobné prohřešky stanovené vedoucím pracovníkem, nedodržení pokynů nadřízeného apod.6. Z prezentace žalované vytvořené žalobcem v průběhu trvání pracovního poměru (č. l. 34-50) soud zjistil, že žalovaná je společností zaměřenou na zakázkovou výrobu strojů, nástrojů a zařízení. V rámci organigramu je žalobce pod úrovní ředitele společnosti , jméno FO, mj. vedle personalistky , jméno FO, s označením „obchod – BD“, tj. Business Development, tedy měla na starosti činnosti zaměřené na získávání nových obchodních příležitostí. Podle připojené tabulky byl na této pozici (resp. v tomto oddělení) jediný. Svou osobu pak dále žalobce označil jako „manažera pro obchodní rozvoj“.7. Z vizitek používaných žalobcem (č. l. 52) vyplývá, že se žalobce prezentoval jako obchodník (sales representative).8. Z oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době z 30. 6. 2025 (č. l. 10) soud zjistil, že žalovaná oznámila žalobci, že s ním ruší pracovní poměr ve zkušební době ke dni 30. 6. 2025.9. Z inzerátu žalované ke dni 16. 7. 2025 (č. l. 53-54) a ke dni 22. 11. 2025 (č. l. 55-56) soud zjistil, že žalovaná poptávala obchodníka, jehož náplní práce by bylo aktivní vyhledávání nových obchodních příležitostí pro firmu; navazování, budování a rozvíjení dlouhodobých vztahů s klíčovými zákazníky; reprezentace společnosti, budování jejího dobrého jména; vypracování cenových nabídek a kalkulací; účast na obchodních jednáních a firemních poradách a mapování trhu a pravidelný reporting vedení společnosti – tedy na pozici uvolněnou žalobcem. Požadavkem žalované je mj. profesionální a aktivní přístup k řešení úkolů, řidičský průkaz skupiny B a časová flexibilita. Žalovaná nabízí mj. služební vůz i pro soukromé účely, notebook a telefon.10. Z předžalobní výzvy z 13. 8. 2025 (č. l. 13 p. v. – 14) soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k narovnání pracovněprávního vztahu před podáním žaloby.11. Z výpovědi svědka , jméno FO, , výkonného ředitele žalované, soud zjistil, že žalovaná se zabývá průmyslovou automatizací. Společnost dospěla k rozhodnutí, že potřebuje obchodní oddělení. Žalobce je zaujal svým profilem, neboť v posledních zaměstnáních p