6 C 104/2020-173 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou ze dne 5. 6. 2020, podanou téhož dne u zdejšího soudu, doplněnou podáním ze dne 11. 6. 2020, podáním ze dne 2. 7. 2020, změněnou podáním ze dne 26. 5. 2021, při doplnění při jednání dne 27. 5. 2021 (když o změně žaloby byl rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 27. 5. 2021, č.j. [číslo jednací] / § 95 odst. 1 o.s.ř.), doplněnou podáním ze dne 31. 5. 2021, změněnou podáním ze dne 12. 7. 2021 (nesprávně uvedeno 31. 5. 2021) (když o změně žaloby bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 15. 7. 2021, č.j. [číslo jednací] / § 95 odst. 1 o.s.ř.), při doplnění při jednání dne 23. 9. 2021 a změněnou podáním ze dne 19. 11. 2021, při doplnění (upřesnění) při jednání dne 7. 12. 2021 (když o změně žaloby bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 12. 2021, č.j. [číslo jednací] / § 95 odst. 1 o.s.ř.), se žalobce výsledně domáhá rozhodnutí soudu, kterým by žalovaným byla uložena povinnost odstranit stromy nacházející se na parcele žalovaných p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], obec Jarošov na Nežárkou, sousedící s nemovitostmi ve vlastnictví žalobce, a to p. [číslo] st. [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], obec Jarošov nad Nežárkou, ve vzdálenosti do 3 metrů od společné hranice a plotu, a to 41 smrků ztepilých o výšce minimálně 3,5 m a šířce kmene cca 12 cm a jednu lípu srdčitou o výšce 3 m, do 15 dnů od právní moci rozsudku, z důvodu vysazení uvedených stromů, resp. umožnění těmto vzrůst, v těsné blízkosti společné hranice pozemků, přičemž žalobce hodlá na svém pozemku postavit tzv. tropickou zahradu, jejíž součástí bude vedení elektrické energie, vodovodního potrubí a dalších sítí včetně centrálního zavlažování v blízkosti společné hranice a plotu, pozemek je však v daném místě prorostlý kořeny stromů žalovaných, jejichž existence uvedenému záměru brání, když zhotovitelské firmy z důvodu výskytu a budoucího rozšíření kořenů od stromů žalovaných nejsou ochotny žalobci za takovéto dílo poskytnout záruku. Dále svojí výškou, i svými kořeny, které zasahují až do vzdálenosti 4 m od plotu, uvedené stromy poškozují žalobcův pozemek – ničí trávník mechem a náletovými stromky. Dotčena je jeho stavba výskytem plísně na fasádě domu. Podobně jsou poškozovány i ovocné stromky, keře vína a ovocné keře. Soused se má zdržet sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal je vzrůst, může vlastník pozemku, má-li pro to rozumný důvod, požadovat, aby je odstranil. Pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost platí vzdálenost od společné hranice pozemku 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Živý plot tvořený stromy ve vlastnictví žalovaných tyto zákonné požadavky nesplňuje. Rozumný důvod k požadavku odstranění uvedených stromů spatřuje žalobce ve svém záměru postavení tropické zahrady s výše uvedenými rozvody sítí. Byť by případně předmětné stromy byly zasázeny do 1. 1. 2014, nepůsobily„ škody“ na žalobcových nemovitostech, k tomuto stavu, tedy„ vzniku problému“ došlo až v letech 2015 2016, kdy stromy dorostly výšky přesahující 3 m. Ke vzniku poměrů, které jsou výsledným předmětem žaloby, nedošlo pouhým zasazením stromů, ale až okamžikem, kdy výška stromů přesáhla 3 m. (Vzhledem k uvedenému, když jde o jinou situaci než ve stávající judikatuře, tuto na projednávaný případ nelze použít.) 2. Žalovaní navrhli podanou žalobu zamítnout. Lhůta k plnění, kterou žalobce navrhuje, je dle názoru žalovaných v rozporu s předpisy na ochranu přírody a krajiny, dle kterých by se podobné zásahy měly dít v období vegetačního klidu, nikoli ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Pokud se výsledně žalovaný domáhá odstranění porostů z pozemku žalovaných, nelze současnou právní úpravu aplikovat na případy, kdy byly porosty vysázeny před 1. 1. 2014, tedy před účinností současně platného (zjevně míněno účinného) občanského zákoníku. Sledované trvalé porosty byly vysázeny na pozemku žalovaných za předchozí právní úpravy, tyto se na pozemku nacházely již v roce 2011 Nová právní úprava nemůže působit zpětně, nelze ji vztáhnout na stromy vysázené před uvedeným datem. Není rozhodný okamžik, kdy výška předmětných stromů přesáhla 3 m, ale doba, kdy byly stromy vysázeny. (Žalovaní odkazují na judikaturu, rozh. NS ČR [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] i rozsudek KS v [obec], [spisová značka]) 3. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že od 2. 4. 2014 je žalobce vlastníkem st. [parcelní číslo] se součástí [adresa], rod. dům a pergoly, a [parcelní číslo] v k.ú. [anonymizováno], jak je seznatelné z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] (k 15. 6. 2020), informace o pozemku ze dne 4. 6. 2020 (3x) a darovací smlouvy a smlouvy o zřízení práva, které odpovídá věcnému břemeni ze dne 19. 3. 2014. 4. Mezi účastníky je nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že od 29. 10. 2015 jsou žalovaní spoluvlastníky, každý s podílem id. ½, p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno], jak je seznatelné z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] (k 15. 6. 2020), výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [anonymizováno] (k 1. 6. 2020) a darovací smlouvy ze dne 25. 8. 2015 s rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 7. 10. 2015, č.j. [číslo jednací], za přispění vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ([anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]) ze dne 27. 11. 2015. 5. Mezi účastníky je dále nesporné (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] spolu bezprostředně sousedí, na hranici obou pozemků je drátěný plot v ocelových sloupcích s betonovými patkami v zemi, dlouhý cca 50 m, který ctí tuto hranici, na níž leží, když poloha uvedených nemovitých věcí je seznatelná z kopie katastrální mapy (mapový list [číslo jednací]), ze dne 15. 6. 2020, katastrální mapy + ortofota ze dne 18. 9. 2020 (2x) i z ohledání na místě provedeného dne 11. 11. 2021 (§ 130 o.s.ř.). 6. Při ohledání na místě dne 11. 11. 2021 (§ 130 odst. 1 a 2 o.s.ř.) bylo zjištěno, že u hranice a na ní umístěného plotu mezi p. [číslo] p. [číslo] je na pozemku žalovaných p. [číslo] zasázeno a vzrostlo několik stromů, a to 1 ks lípy srdčité ve vzdálenosti od hranice 0,9 m, při výšce 3 m, řada 40 ks smrků ztepilých, tvořící hustý porost, při vzdálenosti nejvzdálenějšího z nich od hranice 1,4 m, při výšce všech okolo 4 m, když kolmo navazuje další řada smrků ztepilých, přičemž do vzdálenosti 3 m od sledované hranice a plotu roste jen jeden smrk ztepilý při výšce 5,5 m. Uvedené je patrno z na místě pořízeného náčrtku polohy stromů a 30ks fotografií ze dne 11. 11. 2021. Ze sdělení Městského úřadu Jindřichův Hradec (odboru životního prostředí) ze dne 2. 8. 2021, č.j.: [spisová značka], se podává, že všechny z uvedených stromů obvykle dorůstají výšky vyšší než 3 m a že žádný z uvedených stromů není zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu. Shrnuto, v blízkosti společné hranice žalobcovy p. [číslo] žalovaných p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] na p. [číslo] ve vzdálenosti do 3 m od společné hranice, tedy netvoříc rozhradu, je vysazen a vzrostlý 1 ks lípy srdčité a 40 ks smrků ztepilých a 1 ks smrku ztepilého, nejde o les nebo sad, stromy zvlášť chráněné. 7. Ze sdělení Městského úřadu Jindřichův Hradec (odbor životního prostředí) ze dne 16. 8. 2021, č.j.: [spisová značka], lze vyčíst, že bez dalšího není možné určit, zda sledované stromy byly vysazeny před 1. 1. 2014, nicméně z leteckého snímku – ortofotomapy z roku 2013 lze shledat, že již v roce 2013 uvedené dřeviny na p. [číslo] v k.ú. [anonymizováno] byly. Z leteckých snímků z roku 2011 (2x) je zřejmé, že sledované stromy zde byly již v roce 2011, čímž lze přisvědčit pravdivosti svědeckých výpovědí svědkyně (a zástupkyně 1. žalované) [jméno] [příjmení], matky žalovaných, a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], otce žalovaných, shodně vypovídajících o tom, že lípa srdčitá byla vysazena těmito cca v r. 2008 a 41 ks smrků ztepilých a další opět v cca r. 2008 či 2009, ne déle. Na uvedeném nic nemění svědecká výpověď svědka [jméno] [příjmení], otce žalobce, který udává, že lípa srdčitá byla jmenovanými svědky vysazena asi v r. 2016 či 2017, když tato tvrzení vyvrací všechny důkazy výše uvedené, k výsadbě smrků ztepilých pak uvedený svědek není schopen uvést ničeho. Shrnuto, 1 ks lípy srdčité byl vysazen právními předchůdci žalovaných cca v r. 2008, 41 ks smrků ztepilých a další cca v r. 2008 či 2009, všechny před 1. 1. 2014. 8. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení], oznámení záměru ze dne 31. 5. 2021 s geometrickým plánem (náčrtem) přístavby tropického skleníku s přípojkami k tomuto připojeného, žádosti o vydání územního souhlasu ze dne 29. 5. 2021, územního souhlasu [stát. instituce] (odbor výstavby a územního plánování) ze dne 30. 6. 2021, [číslo jednací], geometrického plánu (náčrtu) přístavby tropického skleníku s rozvody včetně fotografie místa s plánovanými rozvody se podává, že žalobce chce na s