Žalobkyně se žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodňuje tím, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., , adresa, , uzavřela se žalovaným , datum, smlouvu o úvěru, kdy součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, vedený na účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě a zároveň se zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 9,99 % a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný byl povinen udržovat na svém běžném účtu dostatek finančních prostředků pro účely splácení. Smluvně bylo sjednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně je oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru, úroku z úvěru, či poplatku byl žalovaný povinen platit z nesplacených částek také úrok z prodlení ve výši stanovené platnými právními předpisy a náklady spojené se správou úvěru v prodlení ve výši podle aktuálního sazebníku , právnická osoba, . Bylo sjednáno právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením splátky úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze smlouvy. Žalovaný nesplácel splátky úvěru, úroky a poplatky řádně a včas, byl bankou několikrát písemně upozorněn, aby tento stav napravil, uhradil dlužnou částku v poskytnuté lhůtě. V důsledku porušování smluvních povinností ze strany žalovaného bylo bankou využito oprávnění k zesplatnění úvěru součinností k , datum, . O tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem z , datum, a vyzván k neprodlenému zaplacení zůstatku úvěru, včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Dlužnou částku žalovaný neuhradil. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k , datum, . Pohledávka činila , částka, a skládala se z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši , částka, , úroku z úvěru ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , jistina pohledávky ve výši , částka, je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, a připsanými úroky z úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně požaduje zaplacení částky , částka, , která je tvořena neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši , částka, , neuhrazenými připsanými úroky z úvěru ve výši , částka, , a dále pak úroky z prodlení ve výši , částka, kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a poplatku a cen ve výši , částka, , dále je požadován úrok z úvěru ve výši 9,99 % p.a. z připsaných neuhrazených úroků úvěru , částka, od , datum, do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 9,99 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, zákonných úroků z prodlení v zákonné výši 12 % p.a. z částky ve výši , částka, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení písemnou předžalobní výzvou odeslanou , datum, . Ta se vrátila z důvodu nevyzvednutí.2. Žalovaný se k jednání nedostavil. Soud postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) a věc projednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Žalobkyně na výzvu soudu doložila tabulku s přehledem splátek uhrazených na předmětnou pohledávku s tím, že žalovaný se smluvně zavázal splácet úvěr a úroky z úvěru právní předchůdkyni žalobkyně pravidelnými 95 měsíčními splátkami ve výši , částka, k 17. dni každého kalendářního měsíce. Z přehledu vyplývá, že byla zaplacena částka , částka, . Dále je uvedeno, že byla splněna zákonná povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného, které byly získány při zpracování žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, na dobu neurčitou s čistým příjmem , částka, . Byl svobodný, žil ve vlastním bytě či domě bez zástavy, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.4. Ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu se zjišťuje, že tato je datována dnem , datum, , kdy žalovaný uvedl adresu svého zaměstnavatele, u něhož je v zaměstnání od , datum, , nejedná se o pracovní poměr na dobu určitou, příjem , částka, , žádné další příjmy. Požadovaný úvěr je z produktu konsolidace, výše úvěru , částka, . Připojená je listina potvrzující zaměstnavatele, příjem žalovaného jako zaměstnance, výpis z běžného účtu.5. Z úvěrového účtu na jméno , Jméno žalovaného, lze zjistit informace o založení účtu a dalších platbách.6. Ze smlouvy o úvěru, která byla uzavřena , datum, mezi úvěrující bankou , právnická osoba, ., , adresa, a úvěrovaným klientem , Jméno žalovaného, , je zjištěno, že bylo dohodnuto poskytnutí úvěru ve výši , částka, , který měl být splacen do , datum, měsíčními splátkami ve výši , částka, , byla dohodnuta úroková sazba ve výši 9,99 % ročně a při řádném splácení a odpuštění splátek činila zvýhodněná úroková sazba 8,79 % ročně. V době uzavření smlouvy bylo RPSN 10,94 %, při řádném splácení a odpuštění splátek činí RPSN 9,83 %. Při řádném splácení úvěru získává úvěrovaný nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění až šesti posledních splátek. Na základě smlouvy a v rámci produktu „Konsolidace“ získal žalovaný úvěr do výše , částka, , který je poskytnut jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Použití úvěru je omezeno na sjednaný účel a účelem úvěru je konsolidace úvěrů nebo půjček, které žalovanému byly poskytnuty a konsolidací se rozumí úplné splacení úvěrů nebo půjček a jejich sloučení do jednoho nového úvěru. Při konsolidaci se výjimečně může dohodnout jen částečné splacení úvěrů nebo půjček. Podle smlouvy byl úvěr poskytnut na splacení konsolidovaného dluhu u věřitele , právnická osoba, , ke splacení byla částka , částka, . Na splacení dluhu byla použita část úvěru ve výši , částka, , použití zbývajících prostředků je zcela na uvážení žalovaného. Úvěr měl být splácen ve splátkách ve výši , částka, měsíčně vždy 17. den každého kalendářního měsíce. První splátka měla být zaplacena , datum, a při splnění všech předpokladů by byla zaplacena poslední splátka ve výši , částka, dne , datum, . Úroky z úvěru se budou připisovat k jistině úvěru a stanou se její součástí.7. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky , datum, je zjištěno, že , právnická osoba, evidovala vůči žalovanému dluh , částka, po splatnosti, kdy žalovaný byl vyzván k zaplacení do , datum, .8. Předložena byla žádost o poskytnutí informací, jedná se o formulář, který nebyl vyplněn spolu s průvodním dopisem ze dne , datum, , byl žalovaný vyzván k informacím o pohledávce, byl žádán o sdělení údajů ohledně zdrojů peněžních prostředků.9. Existence žalobkyně je zjištěna z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v , Anonymizováno, , kde v oddíle B vložka , Anonymizováno, je zapsána obchodní firma , Anonymizováno, se sídlem , Jméno advokáta B, , PSČ , adresa, , IČO , IČO žalobkyně, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a společností , Anonymizováno, , dne , datum, a připojeného seznamu postupovaných pohledávek je zjištěno, že byla pohledávka vůči žalovanému smluvně postoupena.11. Dopisem z , datum, byl žalovaný vyzván k okamžitému zaplacení dlužné částky.12. Z oznámení o postoupení pohledávky z , datum, se podává, že žalovaný je vyrozuměn o tom, že pohledávka , právnická osoba, . byla postoupena žalobkyni.13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, , kdy písemnost byla dána k přepravě , datum, , že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení částky , částka, do , datum, .14. Na základě zjištění učiněných z předložených listin zjistil soud tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, úvěr v celkové výši , částka, , který částečně sloužil ke konsolidaci dluhu u věřitele , právnická osoba, . ve výši , částka, . Zbývající část z prostředků úvěru byla zcela na uvážení žalovaného, jak s nimi naloží. Úvěr měl být splácen ve splátkách ve výši , částka, měsíčně do 17. dne příslušného kalendářního měsíce. Dohodnuta byla úroková sazba 9,99 %, pro případ řádného splácení a odpuštění splátek by byla zvýhodněná úroková sazba 8,79 % ročně. Žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně údaje o svých majetkových poměrech, kdy uvedl, že má stabilní zaměstnání, nikoliv na dobu určitou, příjem , částka, . Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Ze seznamu postupovaných pohledávek vyplývá, že byla postoupena i pohledávka vůči žalovanému, který byl o postoupení pohledávky vyrozuměn. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k dodatečnému splnění svého dluhu.15. Pokud jde o právní posouzení věci, soud posuzuje uzavřenou smlouvu podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný je spotřebitelem podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.16. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná, soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem podle odstavce druhého, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce prvního, uváží-li tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle ustanovení § 580 odst. 1 zákona č. 89/2014 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrý mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Podle ustanovení § 1970 OZ může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, výše úroku z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.23. Dle právní úpravy účinné v době uzavření smlouvy se jednalo o neplatnost relativní (ustanovení § 586 občanského zákoníku), kterou může spotřebitel uplatnit v 3-leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy (ustanovení § 87 odst. 1 spotřebitelského úvěru). Tato právní úprava však byla v rozporu s unijním právem, když články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele v čl. 8 směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátní právo za podmínky, že sankce splňují požadavky čl. 23. Články 8 a 23 směrnici 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v 3-leté promlčecí době (rozsudek soudního dvora ve věci velké , Anonymizováno, ). Cílem směrnice 2008/48 je provést v úpravě spotřebitelských úvěrů úplnou a kogentní harmonizaci v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech spotřebitelů v Evropské unii a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Z článku 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 28 jejího odůvodnění vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy je věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tato povinnost má za cíl, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěru schopní. Tato povinnost směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti.24. Podle ustálené judikatury Soudního dvora jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co nejširším možném rozsahu ve světle znění účelu směrnice 2008/48, aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. V souladu se zásadou nadřazenosti nesmějí členské státy uplatňovat vnitrostátní pravidlo, které je v rozporu s evropským právem. Soudní dvůr zakotvil zásadu nadřazenosti v případu Costa v. enel ze dne , datum, , kdy prohlásil, že zákony vydané evropskými institucemi je zapotřebí začlenit do právních řádů členských států, které se jimi musejí řídit. Evropské právo má proto přednost před vnitrostátními právními předpisy, jestliže je vnitrostátní právní předpis v rozporu s evropským předpisem, musí orgány členského státu uplatnit ustanovení evropské, zásada nadřazenosti se vztahuje i na soudnictví. Judikatura českého státu by rovněž měla respektovat judikaturu EU.25. Z platného ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální v obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a opravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívajících v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistin spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ).26. S ohledem na výše uvedené, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení a na judikaturu Soudního dvora soud shledává smlouvu absolutně neplatnou, když žalobkyně neprokazuje, že její právní předchůdkyně při ověření úvěruschopnosti postupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Z předloženého dokladu o prokazování poměrů na straně žalovaného, kterému byl poskytován úvěr, nejsou uvedeny toliko údaje o jeho příjmu, potvrzeno je, že má stále zaměstnání. Výdaje uvedeny nejsou a smlouva sama pokrývá konsolidované pohledávky, které měla právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému z jiných smluvních vztahů. Lze dovodit, že ani závazky z jiných smluvních vztahů nebyly žalovaným řádně plněny, proto došlo ke konsolidaci a splacení v rámci úvěru, který je předmětem sporu a žalovanému byl poskytnut. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřovala úvěruschopnost žalovaného, ačkoliv v tomto směru nese důkazní břemeno a musí si být vědoma nutnosti shromažďovat a uchovávat důkazy o splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost odbornou péčí. Nelze vycházet pouze z údajů sdělených spotřebitelem. Soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí (rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), když nebyli použity dostupné informace i z jiných databází o tom, zda žalovaný nemá pohledávky ve vztahu k jiným subjektům, je patrné, že žalovaný úvěrem, který byl poskytnut, splácel pohledávky, které měl vůči právní předchůdkyni žalobkyně. Pokud jde o ověření úvěruschopnosti, soud odkazuje též na rozhodnutí finančního arbitra č. j. , Anonymizováno, , zejména na část 5.1., 5.2., 5.4. (a zdůrazňuje, že závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, jsou překonány judikaturou Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, ).27. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku. Účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva, ani povinnosti. Z ustanovení § 2991 OZ se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (první odstavec). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (druhý odstavec). V ustanovení § 2993 OZ se podává, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana dala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě byl-li závazek zrušen.28. Pohledávka , právnická osoba, . byla postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následujících OZ.29. S ohledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru posuzuje soud nároky žalobkyně jako bezdůvodné obohacení a přiznává pouze rozdíl mezi poskytnutou částkou, tedy částkou, o kterou se žalovaný obohatil a částkou, kterou žalovaný splatil, ve zbytku soud žalobu zamítá. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , soud nepřiznává úroky z prodlení. Žalovanému byl poskytnut úvěr , částka, , zaplatil , částka, , proto je povinen zaplatit částku , částka, v zákonné 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 o.s.ř.).30. Zamítnutí žaloby se týká též úroku z prodlení, neboť splatnost přiznané částky nastává až uplynutím lhůty k plnění stanovené ve výroku rozsudku a žalobkyni tedy v době rozhodnutí soudu nárok na úrok z prodlení nevznikl, neboť žalovaný v prodlení není.31. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když v řízení byl z větší části úspěšný žalovaný, ale jemu žádné náklady řízení nevznikly.