Žalobkyně se žalobou, původně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a částky , částka, a nákladů řízení. Nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, .2. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch finanční prostředky do úvěrového rámce, který byl stanoven na částku , částka, . Žalovaný v jednotlivých tranších fakticky načerpal částku , částka, . Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny přes aplikaci plnící funkci služby vytvářející důvěru. Uzavření smlouvy plyne z navazujících úkonů žalovaného, zejména zasláním verifikační platby, čímž akceptoval smlouvu o úvěru. Žalovaný měl úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce do úplného zaplacení a minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku , částka, . Žalovaný však porušil smluvní ujednání, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou , datum, . Byla mu zaslána upomínka z , datum, , kdy byl vyzván k úhradě dlužné splátky. Následovala druhá upomínka a předžalobní výzva. Žalobkyně požaduje částku , částka, představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný úrok v celkové výši , částka, vypočtený jako 57,99 %, což je sjednaný smluvní úrok z částky , částka, , tj. zbývající výše jistiny od , datum, do , datum, . Náklady na upomínkování ve výši , částka, za dvě upomínky a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně uvádí, že před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti a v tomto směru odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této povinnosti žalobkyní.3. Žalovaný se při jednání k žalobě vyjádřil tak, že dlužná částka skutečně existuje. Posílal e-mail, žádal o odklad. Stalo se to, že jemu a přítelkyni skončil pracovní poměr. V práci byly čistky. Nebylo mu vyhověno s možností odkladu zaplacení. Již si našel práci, je schopen to platit. Přítelkyně práci sháněla, potřebuje kratší úvazek, má šestiletou dceru, aby se o ní mohla starat. Žalovaný uvedl, že by měl mít stabilní zaměstnání, chtěl by se dohodnout, aby mohl pracovat od sedmi hodin. Pracuje ve skladu jako vedoucí směny. Práci má od ledna 2026 a příjem se pohybuje v rozmezí , částka, hrubého podle odpracovaných přesčasů. Jiný dluh nemá. Platí alimenty na syna , jméno FO, , narozeného , datum, , který žije v , Anonymizováno, . Výživné platí , částka, , ale přispívá na potřeby spojené se školou a podobně. S ohledem na jeho bydliště se stýkají dvakrát či třikrát ročně, ale jsou v telefonickém kontaktu. S přítelkyní a její dcerou bydlí v nájemním bytě. Platí celkem , částka, , a to včetně elektřiny a plynu. Byt je pronajatý od fyzické osoby, má ho již šest let. Prý žádal o poskytnutí úvěru, chtěli po něm nájem a kolik bere. V době, kdy žádal o úvěr, měl příjem vyšší, bylo to kolem , částka, měsíčně hrubého, ale tam přišel nový ředitel a postupně je vyházeli. Žalovaný i s ohledem na své poměry žádá, aby mu bylo umožněno dlužnou částku splácet ve splátkách ve výši , částka, měsíčně. Pracovní poměr předchozí byl ukončen v říjnu 2025. Pak byl na úřadu práce. Výši dávek si přesně nepamatuje.4. Žalobkyně na výzvu soudu sdělila, že žalovaný uhradil splátky ve výši , částka, dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, .5. Žalovaný doložil soudu platby v částkách , částka, ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, .6. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , je zjištěno, že smlouva je uzavřena účastníky řízení včetně posouzení úvěruschopnosti. Žalovaný v pozici spotřebitele uvedl bankovní spojení pro vyplacení úvěru a ve smlouvě je prohlášení spotřebitele, že neexistuje žádná skutečnost, která by zakládala případ porušení podle jakéhokoliv dokumentu, který je právně závazný pro spotřebitele. Není proti němu zahájeno insolvenční řízení, nevyhlásil osobní bankrot, není proti němu vedeno obdobné řízení, o takové řízení nepožádal, není v exekuci a nejsou dány okolnosti, pro které by taková či obdobná řízení proti němu mohla být zahájena. Není účastníkem žádného soudního sporu, rozhodčího řízení, správního řízení, šetření, které by mohla nepříznivě ovlivnit finanční postavení spotřebitele nebo splatnost a vymahatelnost kteréhokoliv závazku. Takový spor ani nehrozí. Informace, které předal poskytovateli úvěru, byly předány ve formě pravdivé, přesné, úplné a nejsou v žádném ohledu zavádějící. Podle smlouvy měly být posouzeny údaje z kompletních výpisů z bankovního účtu za poslední tři kalendářní měsíce na jméno spotřebitele, výplatní pásku za tři měsíce nebo potvrzení o příjmů alespoň za tři měsíce, rozsudek o výživném, dohodu o výkonu pěstounské péče, nájemní smlouvu, důchodový výměr, smlouvu o založení bankovního účtu, potvrzení o trvalém pobytu, daňové přiznání a podobně. Úvěr je sjednán jako neúčelový, revolvingový s úvěrovým rámcem , částka, . Zápůjční úroková sazba se uplatňuje jako pevná úroková sazba roční a její výše je 57,99 % p.a.. Roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činí 76,18 %. Bod pátý upravuje podmínky splácení úvěru. Ten se zavázal spotřebitel splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši alespoň 5 % z částky čerpané a dosud nesplacené výše jistiny k okamžiku čerpání poslední tranše úvěru zaokrouhleno na celé koruny nahoru, a to do 15. dne kalendářního měsíce, za který se splátka hradí. Minimální splátka je pak ve výši , částka, . Smlouva upravuje postup v případě zesplatnění jistiny úvěru, kdy o tomto je spotřebitel vyrozuměn doporučeným dopisem.7. Příloha 1 smlouvy obsahuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy je uveden příjem , částka, , na bankovním účtu , částka, , náklady na bydlení , částka, , na bankovním účtu , částka, , náklady na nemocnost , částka, , na bankovním účtu , částka, , finanční závazky , částka, . Zůstatek , částka, . Z výsledku lustrací v dostupných registrech nebylo zjištěno, že by žalovaný byl v procesu insolvence, postrádal doklady, byla proti němu vedena exekuce. Po zhodnocení učinila žalobkyně závěr, že spotřebitelův finanční měsíční zůstatek je , částka, a má zůstatek na splácení měsíční splátky úvěru, která činí , částka, .8. Z první upomínky ze dne , datum, je zjištěno, že žalovaný je vyzýván k uhrazení splátky úvěru ve výši , částka, do , datum, a z druhé upomínky z , datum, , že je žalovaný vyzván k splacení splátky ve výši , částka, do , datum, .9. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba, lze zjistit, že byla zaúčtována částka , částka, , datum, , jméno FO, a že na jeho účet byla zaslána platba , datum, ve výši , částka, .10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, odeslané téhož dne žalovanému, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky v celkové výši , částka, zahrnující zbývající jistinu úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok, náklady na upomínání a náklady právního zastoupení.11. Dokazování, jak shora popsáno, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních.12. Provedené důkazy jsou hodnoceny jednotlivě a ve vzájemné souvislosti v souladu s ustanovením § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „OSŘ“). Soud neurgoval doložení údajů o příjmech žalovaného po dobu vedení na úřadu práce, když v době rozhodování již má zaměstnání.13. O skutkovém stavu věci učinil soud tento závěr. Dne , datum, účastníci řízení uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal částku vrátit ve splátkách, které byly sjednány ve výši , částka, se splatností do 15. dne v měsíci. Smluvně byl sjednán úrok ve výši 57,99 % ročně. RPSN bylo stanoveno ve výši 76,18 %. Smluvně bylo sjednáno zesplatnění úvěru. Žalovaný úvěr přestal splácet v době, kdy byl bez zaměstnání. V době poskytování úvěru, tj. v době uzavření smlouvy měl žalovaný mít příjem , částka, . Při jednání uvedl, že se jednalo o částku v hrubé výši. Žalobkyně měla k dispozici údaje o jeho příjmech. U jejího podání soudu, však listiny, jimiž by doložila, že v době uzavření smlouvy měla k dispozici podklady o příjmech a výdajích žalovaného, nepředložila. Žalovaný splátku splatnou v lednu 2026 neuhradil, byla mu zaslána výzva k zaplacení, následovala druhá výzva a předžalobní výzva. Žalobkyně doložila platby ve výši , částka, zaslané žalovaným ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Sám žalobce doložil platby s výjimkou platby ze dne , datum, .14. Pokud jde o právní posouzení, soud, vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a z ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného k datu uzavření smlouvy. Žalovaný je spotřebitelem podle ustanovení § 419 OZ. V daném případě se jedná o smlouvu spotřebitelskou.15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet.16. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud, podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním majetkovým poměrům (2. odstavec). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (3. odstavec).17. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 OZ mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ).18. Žalobkyně neprokazuje, že při ověřování úvěruschopnosti postupovala s odbornou péčí, tedy s péčí, kterou lze ve vztahu podnikatele a spotřebitele rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Soud pochybuje o závěrech učiněných žalobkyní, když nedokládá žádné listiny, které by prokazovaly známost žalobkyně o příjmech a výdajích žalovaného v době uzavírání smlouvy. Žalovaný se v průběhu smluvního vztahu, kdy splácel úvěr, dostal i do tíživé situace v důsledku ztráty zaměstnání a žalobkyně nebyla ochotna akceptovat požadavek na odložení splátek na dobu, kdy se poměry na straně žalovaného zlepší. Pokud žalobkyně vyšla jen z údajů, které sdělil žalovaný a neověřila je řádným způsobem, neboť toto doloženo není, nepostupovala s odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti. Poskytovatel úvěru musí sám vyvinout úsilí k tomu, aby byly zjištěny schopnosti spotřebitele poskytnutý úvěr splácet (ověření tvrzení vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci , Anonymizováno, vyložil článek 8 směrnice 2008/48 a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost a nese v tomto ohledu důkazní břemeno posoudit úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací a nemůže vycházet jen z informací podaných spotřebitelem. Z těch může vyjít jenom v případě, že jsou dostatečné a podložené doklady. Takto má být podle soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. K ověření úvěruschopnosti soud odkazuje také na rozhodnutí Finančního arbitra, č. j. , Anonymizováno, , a to zejména na část 5.1, 5.2 a 5.4.19. Soud dále podotýká, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy není v tomto případě představována pouze neprokázaným ověřením úvěruschopnosti žalovaného, ale také naplněním ustanovení § 580 OZ, kdy sjednané RPSN a úroky jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy.20. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku. Účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ). Z ustanovení § 2991 OZ se podává, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (1. odstavec). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch, plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2. odstavec). V ustanovení § 2993 OZ je uvedeno, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Žalovaný nezpochybnil přijetí částky , částka, . Tato částka s poukazem na výše uvedené je plněním, které je posouzeno jako bezdůvodné obohacení a žalovaný je povinen tuto částku vrátit. Jak vyplynulo z listin předložených žalovaným a žalobkyní, uhrazeno bylo celkem pět splátek po , částka, , a to ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Jedná se tedy o částku , částka, celkem. Soud tedy rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku z poskytnutých , částka, , sníženou o již provedené platby ve výši , částka, , tedy o povinnosti zaplatit , částka, . Soud vyhovuje požadavku žalovaného a umožňuje mu částku splácet v pravidelných splátkách ve výši , částka, měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. Nesplacení, byť jedné splátky, stává se zbývající nesplacená částka splatnou v plné výši.22. Žaloba do zbývající částky, příslušenství nákladů a smluvní pokuty byla zamítnuta, jak vyplývá z výroku II. rozsudku.23. K otázce zaplacení zákonného úroku z prodlení z části představující bezdůvodného obohacení je odkazováno na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nepostupují podle zákonných ustanovení o spotřebitelském úvěru či postupují v rozporu se smyslem a účelem zákona o spotřebitelském úvěru spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru, bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené, která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 OZ, tak v době rozhodování soudu dán není. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, a proto ji soud určil. Jelikož žalobkyně netvrdila v průběhu řízení žádné okolnosti, které by vedly soud k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ, rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu, která nebyla splacena, vrátit ve splátkách.24. O náhradě nákladů o řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla úspěšná částečně, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Jedná se o 24 % nákladů, které soud přiznal. Soud vychází z porovnání úspěchu a neúspěchu účastníků řízení, přičemž u žalovaného přihlíží soud i k výši úroků, které by byly splatné ke dni vyhlášení rozhodnutí. Soud přiznává na nákladech řízení odměnu za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby ve výši , částka, za úkon podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podání soudu. Soud nepřiznává odměnu za podání učiněné na výzvu soudu, neboť údaje o provedených platbách měly být uvedeny již v samotné žalobě. Za každý úkon právní služby je pak přiznána náhrada hotových výdajů ve výši , částka, . Právní zástupce žalobkyně je plátce DPH. Soud přiznává 21 % DPH z částky , částka, částku , částka, a k nákladům řízení náleží zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, . Náklady řízení v plné výši jsou představovány částkou , částka, . Žalobkyni náleží 24 % z těchto nákladů, tj. částka , částka, a tuto soud ukládá žalovanému k zaplacení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta je stanovena delší, než je lhůta zákonná, a to s ohledem na poměry na straně žalovaného.