Okresní soud v Jablonci nad Nisou 20 C 137/2026-44 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 935,57 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou jistinu úvěru a 102,76 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se splácením. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy k službě , Anonymizováno, ze dne 21. 8. 2024 (dále jen „Smlouva“) původní věřitel, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , poskytla možnost žalovanému možnost zaplatit kupní cenu zboží až po jeho vyzkoušení. Na základě smlouvy o splátkovém limitu ze dne 21. 8. 2024 pak žalobkyně poskytla žalované prostřednictvím odložené platby možnost čerpat úvěr. Žalovaný čerpala úvěr výši celkem 12 935,57 Kč (3 020 Kč a 9 915,57 Kč). Žalobkyni pak uhradila celkem 3 000 Kč. Žalovaná uhradila v rámci dotřených smluvních vztahů celkem 3 000 Kč. S ohledem na prodlení se splácením původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni 31. 10. 2024. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2026.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, zjistil z provedeného dokazování následující:4. V listinách označených jako smlouva o splátkovém limitu a smlouva k službě , Anonymizováno, jsou uvedeny identifikační údaje žalované a původního věřitele. Listiny zachycují dohodu o poskytnutí na spotřebitelského úvěru žalovanému do výše 9 000 Kč Kč, resp. dohodu o poskytnutí možnosti realizovat odložené platby za zboží či služby až do výše úvěrového rámce 4 000 Kč. Na konci každé listiny je technickými prostředky uvedeno jméno a příjmení žalované.5. Původní věřitel a žalobkyně se dohodli, že původní věřitel postoupí žalobkyni pohledávka za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávky ze dne 23. 2. 2026 včetně přílohy č. , hodnota, , potvrzení o připsání úplaty).6. Výzva k úhradě dluhu, jíž žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 20 166,60 Kč, a oznámení o postoupení pohledávky byly žalované odeslány dne 5. 3. 2026 (potvrzení o podání). Soud z nich neučinil jakákoli pro věc významná zjištění, jelikož nebylo prokázáno jejich doručení.7. Z listin označených jako registrační proces, vyúčtování za říjen 2024, vyúčtování za září 2024, vyúčtování za srpen 2024, z ceníku, , Anonymizováno, , z kopie fotografie obličeje, z kopie fotky občanského průkazu a z všeobecných obchodních podmínek soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění s ohledem na právní posouzení věci. Z listin označených žalobkyní jako výstup z interního systému právního předchůdce žalobce k posouzení úvěruschopnosti, výstup z interního systému právního předchůdce žalobce k uzavření smlouvy ke službě , Anonymizováno, , výstup z interního systému právního předchůdce žalobce k uzavření smlouvy o splátkovém limitu, výstup z interního systému právního předchůdce žalobce s přehledem karetních transakcí, detailní přehled měsíčních karetních transakcích za měsíc 8/2024, výstup z interního systému právního předchůdce žalobce k aktivaci karty, výstup z interního systému právního předchůdce žalobce o zřízení virtuální karty, výstup z interního systému právního předchůdce žalobce s celkovým náhledem na vyúčtování žalovaného soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění, neboť neprokazují jednak souvislost s žalovanou či s žalobou uplatněnými pohledávkami, jednak neprokazují, že by původní věřitel čehokoli hradil za žalovanou.8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.10. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.11. Podle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovaná podepsala žalobkyní předložené smlouvy o úvěru, žalobkyně neunesla břemen důkazní, že by žalovaná předmětné smlouvy podepsala. V listinných důkazech, které žalobkyně k důkazu navrhla, jsou sice obsaženy texty obsahově odpovídající tvrzením žalobkyně, z těchto listin však nevyplývá, že by tyto byly žalované známy a byly jí písemně akceptovány, resp. že by na nich, případně na jiném akceptačním písemném projevu vůle žalované, byl připojen jiný či elektronický podpis (§ 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Tvrdila-li žalobkyně, že žalovaná požádala původního věřitele elektronickým podpisem návrhu smlouvy o její uzavření, a že smlouvu podepsala prostřednictvím zaslání unikátního autorizačního SMS kódu, pak přes poučení podle § 118a o. s. ř. nebylo prokázáno, že by žalovaná návrhy smluv podepsala, či že by žalovaná zaslala původnímu věřiteli jím sdělený autorizační SMS kód. Kopie fotografie občanského průkazu je ve vztahu ke souhlasu žalované s konkrétní smlouvou sama o sobě nevypovídající. Smlouva o úvěru může být uzavřena i prostředky komunikace na dálku. V projednávané věci však žalobkyně neprokázala, že žalovaná přijala konkrétní návrhy smluv.15. Tím, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně podpisu smluv, soud ani nemohl učinil kladný závěr o tom, že by tvrzený použitý elektronický postup umožňoval určit žalovanou jako jednající osobu ani že jí byl prokazatelně zpřístupněn obsah smluv, k nimž se měl kód vztahovat. Jelikož nebylo prokázáno, že by smlouvy byly žalovanou podepsána, soud dospěl k závěru, že smlouvy o úvěru nebyly uzavřeny ve smyslu § 1725 odst. 1 o. z.16. Soud proto vztah mezi původním věřitelem, resp. žýalobkyní, a žalovanou posoudil podle zásad bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. V rozsudku ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 762/2001, který byl uveřejněn pod č. 86 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že ve sporném řízení, pro které platí zásada dispoziční a projednací (a takovým bylo i řízení v této věci), stojí strany proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, a proto povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit důkazy, na základě kterých bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). K problematice rozvržení důkazního břemene v řízení o nároku z titulu bezdůvodného obohacení Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 25 Cdo 246/2001, dospěl k závěru, že žalobce, jenž uplatňuje nárok na vrácení určité částky, uváděje, že ji žalovanému předal, tíží důkazní břemeno o uskutečnění předání. Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení pak tíží důkazní břemeno ohledně tvrzené výše bezdůvodného obohacení věřitele (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1491/2018).17. Žalobkyně však, přes poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neunesla důkazní břemeno stran tvrzení, že by původní věřitel za žalovanou čehokoli uhradil. Výtahy z interního systému původního věřitele bez zřejmé souvislosti s žalovanou či s nárokovanými pohledávkami neprokazují, že by původní věřitel uspokojoval věřitele žalované, či že by žalované předával jakékoli peněžní prostředky. Nebyly proto splněny předpoklady pro vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. S ohledem na uvedené soud žalobu zcela zamítl.18. Žalované, která měla ve věci plný úspěch, by náležela náhrada účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož jí podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.