214 C 168/2020-57 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s 9% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] dle níž byla žalovanému poskytnuta částka [částka], kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách při poslední splátce [datum]. Protože žalovaný nehradil splátky řádně a včas, domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] a dále pak smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], tedy částky [částka]. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobní tvrzení tak, že žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil žádnou částku, žalobkyně na neuhrazené jistině uplatňuje pouze [částka], na neuhrazeném úroku pouze [částka], na poplatku za poskytnutí úvěru pouze [částka], na poplatku za poskytnutí úvěru pouze [částka] a na inkasním poplatku pouze [částka], co do částky [částka] na smluvní pokutě vzala žalobu zpět. Pokud jde o úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně poukázala na to, že žalovaný sám požádal o poskytnutí úvěru, přičemž úvěrující měl právo předpokládat a očekávat, že žalovaný má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. 4. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji neúčast, souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.) jednal v jeho nepřítomnosti. 5. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [číslo] 2017, kterou vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož [právnická osoba] poskytla žalovanému částku [částka], jejíž převzetí potvrdil žalovaný svým podpisem. Kromě této částky se žalovaný zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru [částka], náklady na vyhodnocení úvěru [částka] a inkasní poplatek [částka], tedy celkem [částka], v 14 měsíčních splátkách po [částka]. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení z dlužné částky a poplatek za každou písemnou upomínku, sestávající se z částky [částka] za vyhotovení upomínky a z částky [částka] na další smluvní pokutě. 6. Žalobkyně pak založila do spisu pracovní smlouvu žalovaného ze dne [datum] a její dodatek ze dne [datum] a výpis z jeho účtu za měsíce květen a červen roku 2017. Ohledně svých výdajů žalovaný nedoložil ničeho, což ostatně vyplývá i z jeho žádosti o úvěr ze dne [datum]. 7. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil jakoukoli částku. 8. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] spolu s podacím archem ze dne [datum] soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení celkové dlužné částky [částka]. 9. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] a seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávky žalovanému ze dne [datum]. 10. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně či její právní předchůdkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že byla s odbornou péčí posouzena schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání den. 18. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka], avšak žalobkyně se domáhala na žalovaném na jistině zaplacení pouze částky 15 789,15, žalovaný se tak co do této částky bezdůvodně obohatil a je povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 19. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 20. Řízení o částce [částka] bylo zastaveno podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. 21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., žalovaný byl ve věci úspěšnější, náklady řízení mu nevznikly. 22. Soud pouze na závěr podotýká, že žalobkyni nebyla s ohledem na § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích vrácena část zaplaceného soudního poplatku, neboť poplatek nevrací, nepřevyšuje-li částku [částka].