219 C 67/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný však na poskytnutý úvěr a na další sjednané nároky nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu o úvěru, ta však nebyla žalovaným podepsána. Žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena písemně. Předložena byla pouze listina nepodepsaná žalovaným. Ani jinak uzavření smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala. Potvrzením o provedení platby žalobkyně prokázala, že dne [datum] poskytla její právní předchůdkyně žalovanému na jeho účet částku [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni a že o této skutečnosti byl žalovaný informován. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o.z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy o úvěru, sjednání poplatku za jeho poskytnutí a úroku. Ačkoliv k jejich sjednání není třeba písemné formy, je třeba, aby žalobkyně svá tvrzení prokázala. Žalobkyně navrženými důkazy neprokázala, že by její právní předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu tvrzeného obsahu. Zároveň žalobkyně neuvedla potřebná tvrzení ani neprokázala, že záznamy byly prováděny systematicky, posloupně a způsobem chráněným proti změnám. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. a), b) o.s.ř. a § 120 o.s.ř., když neuvedla dostatečná tvrzení a neprokázala uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyni tak nemohlo být plně vyhověno, na ústní jednání se nedostavila, připravila se tak o možnost být poučena podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Ve shora naznačeném směru měl soud v úmyslu u jednání poučit žalobkyni případně i v tom směru jakým způsobem s odbornou péčí ověřovala úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr v době jeho poskytnutí, a to pro případ, že by žalobkyně existenci smlouvy prokázala. Ani v tomto směru však žalobkyně ničeho relevantního neuvedla a smlouva by byla neplatná i z tohoto důvodu. 6. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši [částka], kterou na výzvu žalobkyně dosud nevrátil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky [částka], žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do 3 dnů od jejího doručení (jedná se o výzvu z [datum]). Tato výzva pak byla ve smyslu § 573 o.z. žalovanému doručena [datum] a ode dne následujícího po uplynutí 3 denní lhůty určené věřitelem je žalovaný v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40 %). Při výpočtu náhrady nákladů řízení zohlednil soud i příslušenství pohledávky (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. I ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka] (jistina + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum]), žalovaný co do částky [částka] (poplatek za poskytnutí úvěru a úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] z částky [částka] kapitalizovaný částkou [částka], rozdíl úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] kapitalizovaný částkou [částka]). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].