207 C 51/2026-91 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 17 410 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a žalovanou byla dne 4. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalované na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 12 900 Kč, žalovaná se jej zavázala vrátit v plné výši do 30 dnů spolu s příslušenstvím, tj. včetně úroku 3 062 Kč, celkem 15 962 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po registraci žalované na webu www.zaplo.cz a po uhrazení verifikační platby. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně prověřila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná však poskytnutý úvěr nevrátila řádně a včas, právní předchůdkyni proto vzniklo právo požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a nákladů za upomínání. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2025, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 16. 7. 2025. Tvrzený nárok žalobkyně sestává z nesplacené jistiny ve výši 12 900 Kč, smluvního úroku 3 062 Kč a smluvní pokuty 1 448 Kč, dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 6. 9. 2023 do zaplacení.2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Účastníci na výzvu soudu nevyjádřili nesouhlas s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“), žalobkyně souhlasila již v žalobě, proto rozhodl soud bez jednání na základě listinných důkazů.3. Ze znění smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 8. 2022, jejích dodatků a obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr formou postupně vyplácených menších částek, potvrzených v konečné výši na částku 12 900 Kč. Smlouva byla mezi stranami sjednána prostřednictvím sítě internet (www.zaplo.cz) a nebyla žalovanou elektronicky (uznávaným elektronickým podpisem), ani samostatně podepsána. Strany si v této smlouvě sjednaly splacení jistiny do 30 dnů se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 76,67% ročně, odpovídající úrok tedy činil částku 3 062 Kč, RPSN za celý úvěr činila 970,6%. Dále strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to za každý den prodlení, a poplatek 50 Kč za písemnou upomínku.4. Z výpisů z účtu , právnická osoba, . pak vyplývá vyplacení úvěru ve výši celkem 12 900 Kč postupnými platbami od 4. 8. 2022 do 2. 9. 2022 žalované na její účet č. , č. účtu, . Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalobkyní, o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2025 a upomínek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 7. 2025 bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn a žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě částky 31 758,12 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2025, které odkazuje na konkrétní smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2025, byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dluhu ve výši 25 854,12 Kč a výzvou postupníka ze dne 16. 7. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 25 854,12 Kč a nákladů právního zastoupení 5 904 Kč, celkem 31 758,12 Kč, do tří dnů.5. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaná nezaplatila žádnou částku kromě ověřovacího poplatku. Žalovaná ani netvrdila, že by jakoukoli částku žalobkyni či její předchůdkyni zaplatila.6. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřeli dne 4. 8. 2022 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její účet úvěr ve výši 12 900 Kč, žalovaná se jej zavázala vrátit do 30 dnů, což neučinila, věřitel splatnost prodloužil, nebylo splněno ani poté. Poplatek nebyl sjednán, úrok z úvěru byl lichevní – 76,67% ročně, RPSN 970,6%. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která je aktivně legitimována k podání žaloby.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016.8. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující právní předchůdkyní žalobkyně jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem, což prokazuje zejména jeho identifikace ve smlouvě osobními údaji – rodným číslem, číslem OP, trvalým pobytem (§ 1810 o. z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.9. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.10. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně i žalované původní účastníci smlouvy uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalované jako úvěrovanému a spotřebiteli na její účet částku 12 900 Kč v postupných dílčích platbách, žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila ověřovací poplatek, jiné platby tvrzeny ani prokázány nebyly. Domáhá-li se tak žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., po žalované uhrazení částky vyšší než 12 900 Kč, tj. rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou (dle ust. § 2395 a násl. o. z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě.11. Dle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.13. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.14. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu a telefonu. Provedeným dokazováním však bylo zjištěno, že smlouva nebyla v rozporu se shora citovanými ustanoveními podepsána žádným způsobem (podpis ani nebyl nahrazen mechanickými prostředky), přičemž kdokoli mohl zadáním požadovaných údajů na webové stránce „odsouhlasit“ úvěrovou smlouvu namísto žalovaného a využít i jeho osobních údajů. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalované.15. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne ná