207 C 75/2026-33 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 17 943 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, ) a žalovaným byla dne 9. 6. 2025 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 12 000 Kč, žalovaný se jej zavázal vrátit v celkové výši 17 943 Kč do 30 dnů spolu s příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku po registraci žalovaného na webu www.zaplo.cz a po uhrazení verifikační platby. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil řádně a včas, právní předchůdkyni proto vzniklo právo požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a nákladů za upomínání. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 21. 2. 2026. Tvrzený nárok žalobkyně sestává z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč a smluvního úroku 5 943 Kč, dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od 17. 9. 2025 do zaplacení.2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Žalovaný se k věci nevyjádřil a na výzvu soudu k možnosti postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) nereagoval, právní zástupkyně žalobkyně se vyjádřila souhlasně už v žalobě, proto rozhodl soud bez jednání na základě listinných důkazů.3. Ze znění smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 6. 2025 a obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 12 000 Kč. Smlouva byla mezi stranami sjednána prostřednictvím sítě internet (www.zaplo.cz) a nebyla žalovaným elektronicky (uznávaným elektronickým podpisem), ani samostatně podepsána. Strany si v této smlouvě sjednaly splacení jistiny do 30 dnů se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 279,73% ročně, odpovídající úrok tedy činil částku 5 943 Kč, RPSN za celý úvěr činila 660%. Dále strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, ta však žalobou uplatněna není.4. Z výpisů z účtu a ze zprávy , právnická osoba, . pak vyplývá vyplacení úvěru ve výši 12 000 Kč žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, . Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní a žalobkyní, o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2026 a upomínek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2026 bylo zjištěno, že úvěr byl k tomuto dni zesplatněn a žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě částky 23 991,62 Kč. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 2. 2026, které odkazuje na konkrétní smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2025, byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dluhu ve výši 19 591,62 Kč a výzvou postupníka ze dne 21. 2. 2026 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a nákladů 4 400 Kč za právní zastoupení, vše do tří dnů.5. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaný nezaplatil žádnou částku kromě ověřovacího poplatku. Žalovaný ani netvrdil, že by jakoukoli částku žalobkyni či její předchůdkyni zaplatil. Číslo účtu žalovaného a poskytnutí úvěru na jeho účet byly k dotazu soudu prokázány informací banky.6. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 9. 6. 2025 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet úvěr ve výši 12 000 Kč, žalovaný se jej zavázal vrátit do 30 dnů, což neučinil, věřitel jej vyzval k úhradě a upozornil na možnost zesplatnění, nebylo splněno ani poté. Poplatek nebyl sjednán, úrok z úvěru byl lichevní – 279,73% ročně %, RPSN 660%. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která je aktivně legitimována k podání žaloby.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1. 12. 2016.8. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující právní předchůdkyní žalobkyně jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovaným žalovaným jakožto spotřebitelem, což prokazuje zejména jeho identifikace ve smlouvě osobními údaji – rodným číslem, číslem OP, trvalým pobytem (§ 1810 o. z.). Citované ustanovení stanoví, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.9. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.10. Soud v dané věci dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně i žalovaného původní účastníci smlouvy uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalovanému jako úvěrovanému a spotřebiteli na jeho účet částku 12 000 Kč, žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil ověřovací poplatek, jiné platby tvrzeny ani prokázány nebyly. Domáhá-li se tak žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., po žalovaném uhrazení částky vyšší než 12 000 Kč, tj. rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou (dle ust. § 2395 a násl. o. z. je úvěrovaný povinen vrátit skutečně poskytnuté prostředky), nemůže být v tomto rozsahu v řízení úspěšná, neboť smlouva nebyla uzavřena v předepsané písemné formě.11. Dle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.13. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.14. V dané věci žalobkyně tvrdila a prokázala, že úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu a telefonu. Provedeným dokazováním však bylo zjištěno, že smlouva nebyla v rozporu se shora citovanými ustanoveními podepsána žádným způsobem (podpis ani nebyl nahrazen mechanickými prostředky), přičemž kdokoli mohl zadáním požadovaných údajů na webové stránce „odsouhlasit“ úvěrovou smlouvu namísto žalovaného a využít i jeho osobních údajů. Logickým výkladem citovaných ustanovení tak soud nutně dospěl k závěru, že smlouva nebyla uzavřena v písemné formě s ohledem na absenci podpisu žalovaného.15. Vzhledem k dikci ustanovení § 110 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalobkyně v řízení (v důsledku neuzavření úvěrové smlouvy v písemné podobě) mohla být úspěšná toliko se svým nárokem na úhradu dlužné částky a úroku z prodlení v zákonné výši dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení žalobkyni náleží ode dne následujícího po dni splatnosti, přičemž žalobkyně jej požadovala od 17. 9. 2025 zákonnou pro