224 C 68/2026-48 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 496 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18.12.2025 mezi společností , právnická osoba, jako původním věřitelem a žalobkyní jako postupníkem. Tvrdila, že původní věřitel uzavřel se žalovanou dne 7.6.2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované částku 12 000 Kč převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu a zaplatit smluvní úrok ve výši 3 496 Kč nejpozději dne 15.8.2025. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná své povinnosti neplnila a ničeho neuhradila. Vedle smluvního nároku žalobkyně pro případ neprokázání smluvního základu uplatnila i nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu poskytnuté jistiny 12 000 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Stejně tak se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 7.6.2025, výpisem z běžného účtu u banky , Anonymizováno, prokazujícím odeslání částky 12 000 Kč dne 7.6.2025, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2025, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.1.2026, výzvou k úhradě ze dne 13.7.2025, listinou označenou jako poslední možnost k úhradě ze dne 15.8.2025, předžalobní upomínkou ze dne 16.1.2026, potvrzením o podání doporučené zásilky ze dne 20.1.2026 a zprávou , právnická osoba, ., ze dne 19.5.2026.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7.6.2025 soud zjistil, že na jejím základě měly být žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které měla vrátit nejpozději dne 15.8.2025, přičemž podle tvrzení žalobkyně byl se smlouvou spojen i smluvní úrok ve výši 3 496 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 279,83% ročně, RPSN 660 %.5. Z výpisu z běžného účtu u banky , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 7.6.2025 byla z účtu původního věřitele odeslána na účet č. , č. účtu, částka 12 000 Kč. Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 19.5.2026 soud zjistil, že žalovaná byla dne 7.6.2025 jedinou majitelkou a disponentkou bankovního účtu č. , č. účtu, a že na tento účet byla téhož dne od společnosti , právnická osoba, připsána částka 12 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2025 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16.1.2026 soud zjistil, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.7. Z výzvy k úhradě ze dne 13.7.2025, z listiny označené jako poslední možnost k úhradě ze dne 15.8.2025 a z předžalobní upomínky ze dne 16.1.2026 soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě opakovaně vyzývána. V listině ze dne 15.8.2025 byla vyzvána k úhradě částky 15 630 Kč, v předžalobní upomínce ze dne 16.1.2026 pak k úhradě částky 22 130,43 Kč do tří dnů. Z potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 20.1.2026 soud zjistil, že předžalobní upomínka byla dána k poštovní přepravě dne 20.1.2026.8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně prokázala poskytnutí částky 12 000 Kč na bankovní účet žalované, jehož jedinou majitelkou a disponentkou žalovaná byla. Nebylo však prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně a v tvrzeném obsahu uzavřena smlouva o úvěru, z níž by žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vedle jistiny též smluvní úrok 3 496 Kč.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.11. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám.12. V projednávané věci žalobkyně neprokázala takovým způsobem, který by obstál v občanském soudním řízení, že právě žalovaná učinila elektronické právní jednání o obsahu tvrzeném žalobkyní a že tak učinila způsobem zachovávajícím písemnou formu ve smyslu § 562 občanského zákoníku. Samotná skutečnost, že předložené listiny obsahují identifikační údaje žalované a že částka 12 000 Kč byla zaslána na účet žalované, ještě bez dalšího neprokazuje, že žalovaná učinila projev vůle přesně v rozsahu a obsahu zachyceném ve smlouvě předložené žalobkyní. Žalobkyně nepředložila takové záznamy elektronického systému či jiné věrohodné důkazy, z nichž by bylo možno bezpečně uzavřít, že smlouva byla mezi účastnicemi v tvrzeném znění uzavřena.13. Nadto soud dodává, že i pokud by bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru prokázáno, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani důkazní břemeno ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně netvrdila ani nedoložila, jaké konkrétní příjmy, výdaje, závazky a celkovou finanční situaci žalované původní věřitel zkoumal a jak na základě těchto údajů dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je přitom smlouva neplatná, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná od původního věřitele obdržela částku 12 000 Kč, aniž by ji žalobkyni či původnímu věřiteli vrátila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a je povinna bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu poskytnuté jistiny 12 000 Kč.16. Vedle práva na vrácení jistiny vznikl žalobkyni také nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popřípadě uplynutí lhůty v této výzvě uvedené. V projednávané věci žalobkyně učinila výzvu předžalobní upomínkou ze dne 16.1.2026, kterou dala k poštovní přepravě dne 20.1.2026. Ve smyslu § 573 občanského zákoníku se zásilka považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 23.1.2026. Stanovila-li žalobkyně ve výzvě lhůtu k plnění 3 dnů, uplynula tato lhůta dne 26.1.2026 a ode dne 27.1.2026 je žalovaná v prodlení. Proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně.17. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze co do částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 27.1.2026 do zaplacení. Ve zbývající části, tj. ohledně smluvního úroku 3 496 Kč a příslušenství přesahujícího přiznaný nárok, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 544,87 Kč, přičemž tato částka představuje 54,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 77,44 % a úspěchu žalované v rozsahu 22,56 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 496 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.