Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 95 052 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, . s žalovanou uzavřela dvě smlouvy o úvěru. Dne 7. 12. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí umožnila čerpat peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 1 014 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 656 Kč, poslední splátku měla uhradit do 7. 2. 2024. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč. Poslední splátku ale uhradila dne 22. 9. 2023 ve výši 1 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty tak žalobkyni vznikl nárok na úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila 15 869,50 Kč na jistině, úroku 753,81 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 700 Kč, úhradě za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu 2 176,12 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo na místě svého bydliště 2 828,57 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl řádně uhrazen, úročí se neuhrazená jistina ve výši 15 869,50 Kč od 8. 2. 2024 úrokovou sazbou ve výši 8 %. V důsledku prodlení vzniklo právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně kromě shora uvedeného požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč, úroku vyčíslenému od 8. 2. 2024 do 24. 11. 2025 z dlužné jistiny ve výši 2 852,33 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného do 24. 11. 2025 ve výši 5 607,03 Kč. Dále požaduje úroky z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 15 869,50 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 14,7 % ročně z částky ve výši 16 623,31 Kč. Součástí smluvních ujednání je i prohlášení žalované, že převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pohledávka , právnická osoba, , as. byla postoupena na základě smlouvy o podstoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 na žalobkyni. Dne 23. 7. 2022 uzavřela právní předchůdkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí umožnila čerpat peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v pevné výši 2 029 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 5 312 Kč, poslední splátku měla uhradit do 23. 9. 2023. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 19 600Kč, úhradu za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 5 539 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 7 200 Kč. Poslední splátku ale uhradila dne 22. 9. 2023 ve výši 1 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty tak žalobkyni vznikl nárok na úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila 20 465,03 Kč na jistině, úroku 549,36 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 8 400 Kč, úhradě za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu 2 709,61 Kč a úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo na místě svého bydliště 3 600 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl řádně uhrazen, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 465,03 Kč od 24. 9. 2023 úrokovou sazbou ve výši 8 %. V důsledku prodlení vzniklo právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně kromě shora uvedeného požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč, úroku vyčíslenému od 24. 9. 2023 do 24. 11. 2025 z dlužné jistiny ve výši 3 967,78 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného do 24. 11. 2025 ve výši 7 648,97 Kč. Dále požaduje úroky z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 20 465,03 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši 21 014,39 Kč. Součástí smluvních ujednání je i prohlášení žalované, že převzala v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pohledávka , právnická osoba, , as. byla postoupena na základě smlouvy o podstoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 na žalobkyni.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, neomluvila se, nepožádala o odročení. Soud proto podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v její nepřítomnosti.3. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána existence žalobkyně, předmět podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.4. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, (podepsané žalovanou) bylo zjištěno, že dne 23. 7. 2022 došlo mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . (dále také jen jako „právní předchůdkyně“) k uzavření smlouvy o úvěru, ve které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit úrok v celkové výši 2 029 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 5 539 Kč a inkasní poplatek ve výši 7 200 Kč. Celková dlužná částka tak má činit 74 368 Kč, celkové náklady 34 368 Kč, doba trvání úvěru je 14 měsíců a výše splátky činí 5 312 Kč. Dle obsahu smlouvy se žalovaná měla dále zavázat pro případ, že nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit maximálně pokutu ve výši 500 Kč. Současně bylo ujednání, že v případě prodlení bude žalovaná vyzvána k uhrazení dluhu, pokud dlužník neuhradí poté alespoň jednu řádnou splátku, bude mu zasláno oznámení o postoupení jeho úvěru inkasnímu pracovníkovi, současně bude stanovena další 30 denní lhůta a nebude-li uhrazeno, bude dlužná částka zcela zesplatněna. Zaslání takového oznámení je zpoplatněno částkou 1 500 Kč, pokud by se nejednalo o shora uvedený případ, je zaslání upomínek zpoplatněno částkou 750 Kč. Ke smlouvě byl připojen předpis splátek s určením, jak bude postupně započítáno na úhradu jistiny, úroků a dalších poplatků.5. Z tabulky, která je přehledem plateb, se zjišťuje, že na smlouvu č. , hodnota, bylo uhrazeno: 24. 7. 2022 částka 5 500 Kč, 13 9. 2022 částka 7 000 Kč, 12. 10. 2022 částka 3 000 Kč, 17. 11. 2022 částka 10 000 Kč, 7. 12. 2022 částka 5 300 Kč, 13. 1. 2023 částka 5 344 Kč, 13. 2. 2023 částka 1 000 Kč, 16. 3. 2023 částka 500 Kč, 22. 9. 2023 částka 1 000 Kč.6. Z předložené smlouvy o úvěru č. , hodnota, (podepsané žalovanou) bylo zjištěno, že dne 7. 12. 2022 došlo mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . (dále také jen jako „právní předchůdkyně“) k uzavření smlouvy o úvěru, ve které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit úrok v celkové výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. Celková dlužná částka tak má činit 37 184 Kč, celkové náklady 17 184 Kč, doba trvání úvěru je 14 měsíců a výše splátky činí 2 656 Kč. Dle obsahu smlouvy se žalovaná měla dále zavázat pro případ, že nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit maximálně pokutu ve výši 500 Kč, shodně jako shora byly sjednány i další poplatky za zasílání zpráv a oznámení. Ke smlouvě byl připojen předpis splátek s určením, jak bude postupně započítáno na úhradu jistiny, úroků a dalších poplatků.7. Z tabulky, která je přehledem plateb, se zjišťuje, že na smlouvu č. , hodnota, bylo uhrazeno: 8. 12. 2022 částka 2 700 Kč, 13. 1. 2023 částka 2 656 Kč, 13. 2. 2023 částka 1 000 Kč, 16. 3. 2023 částka 500 Kč, 22. 9. 2023 částka 1 000 Kč.8. Z žádosti o úvěr ze dne 7. 12. 2022 se zjišťuje, že žalovaná při žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnaná, příjmy měla doložit pracovní smlouvou a výpisem z účtu, příjem měl činit 20 649 Kč, příjem z nájmu/ renta 14 000 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 2 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček měly činit 5 400 Kč, bydlet měla u rodičů, byla svobodná, neměla žádné vyživovací povinnosti, dokončené vzdělání střední (bez maturity). Na připojeném výpisu z účtu je příchozí platba od Amazon Logistic ve výši 24 883 Kč a platba z úřadu práce , adresa, ve výši 14 000 Kč.9. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 12. 2025 mezi žalobkyní a , právnická osoba, ., včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek, bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dle potvrzení o zaplacení kupní ceny došlo k převedení celkové části kupní ceny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 dne 10. 12. 2025, připojeno je potvrzení o přijetí platby.10. Oznámení o postoupení pohledávek mělo být žalované zasláno pro každou smlouvu zvlášť, dne 6. 1. 2026.11. Předžalobní výzva k úhradě závazků z obou smluv byla žalobkyní zaslána žalované dne 9. 3. 2026 s lhůtou k úhradě do 24. 3. 2026 (dle výzvy a podacího lístku online).12. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Dokazování bylo doplněno o listiny předložené žalobkyní po poučení podle § 118b odst. 1, 3 o.s.ř.13. V návaznosti na shora uvedené soud uzavřel, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně došlo k uzavření dvou smluv o spotřebitelském úvěru (smlouvy byly vlastnoručním podpisem žalované) a právní předchůdkyně poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a 20 000 Kč. Za prokázané má soud i to, že právní předchůdkyně se dostatečně zabývala posuzováním úvěruschopnosti žalované, ta měla dle všeho žít u svých rodičů, měla zajištěn příjem ze zaměstnání či od úřadu práce, neměla žádné vyživovací povinnosti a měla jiné závazky ve výši 5 400 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 40 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit vedle těchto prostředků úrok ve výši 2 229 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč, náklady na vyhodnocení případu ve výši 5 539 Kč a inkasní poplatek ve výši 7 200 Kč. Dále se zavázala v případě prodlení, byť jen s jedinou splátkou, uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné částky a uhradit platby spojené se zasíláním výzev či oznámení v případě prodlení. Na úhradu tohoto úvěru žalovaná postupně zaslala právní předchůdkyni finanční prostředky v celkové výši 38 664 Kč (dle přehledu předloženého žalobkyní). V souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 20 000 Kč se pak žalovaná zavázala vrátit vedle těchto prostředků úrok ve výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení případu ve výši 2 770 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. Dále se zavázala v případě prodlení, byť jen s jedinou splátkou, uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné částky a dalších plateb jako shora. Na úhradu tohoto úvěru žalovaná postupně zaslala právní předchůdkyni finanční prostředky v celkové výši 7 856 Kč (dle přehledu předloženého žalobkyní). Žalovaná se ve věci nevyjádřila a tedy ani netvrdila, že by uhradila více, než kolik požaduje žalobkyně. Dne 10. 12. 2025 postoupila společnost , právnická osoba, . pohledávky za žalovanou žalobkyni. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a vyzvána k úhradě dlužné částky včetně příslušenství do 24. 3. 2026, předžalobní výzva byla vyhotovena dne 9. 3. 2026 a žalované zaslána téhož dne.14. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.17. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.18. V ustanovení § 1796 občanského zákoníku se podává, že je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.19. Smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovaným jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.), s ohledem na formulářový typ smlouvy je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 o. z., u níž neměla žalovaná jako úvěrovaný možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.20. V první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.22. Naproti tomu podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.23. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.24. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.25. Z uvedeného vyplývá, že podle nového občanského zákoníku je ingerence soudu do soukromoprávních ujednání stran striktně vázána na míru, v jaké jsou chráněné zájmy (dobré mravy, účel zákona a veřejný pořádek) ujednáním stran dotčeny. Je-li porušení uvedených zájmů „zjevné“, jde o neplatnost absolutní a soud je povinen zakročit z úřední povinnosti podle § 588 o. z., tedy i bez námitky (návrhu) poškozené strany ve smyslu § 580 a 586 o. z., resp. § 2051 o. z. V případě adhezních smluv se stejným způsobem posoudí všechny „zvláště nevýhodné doložky“.26. Ze stejných principů vychází při ochraně spotřebitele i judikatura Soudního dvora EU. České právo je v tomto směru částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS. Základní povinností členského státu EU je zamezit zneužívajícím klauzulím, tyto nejsou pro spotřebitele závazné. Tento postulát směřuje i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo - viz např. rozhodnutí ve věci Radlinger (C-377/14), nebo Pohotovosť (C-76/10).27. Ve věci Banco Espaňol (C-618/10) Soudní dvůr uzavřel, že uvedená směrnice brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.28. Podle § 1802 o. z. mají-li být u adhezní smlouvy plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.29. Tuto úpravu ale také nelze ze shora uvedených důvodů v dané věci použít. Soud je povinen posoudit platnost zneužívající klauzule z úřední povinnosti (i bez námitky žalované) a není oprávněn provést jakoukoli moderaci takového ujednání.30. Žalovaná se zavázala v případě smlouvy č. , hodnota, za 14 měsíců zaplatit úroky ve výši 2 029 Kč – tj. 5,07% poskytnuté částky, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 19 600 Kč – tj. 49% poskytnuté částky, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 5 539 Kč – tj. 13,84 % poskytnuté částky, a inkasní poplatek ve výši 7 200 Kč – tj. 18% poskytnuté částky. Celkem se žalovaná zavázala na poplatcích a úrocích uhradit 85,91 % poskytnutého úvěru. Takto sjednanou výši poplatku (skrytý úrok) v kombinaci s domluvenou smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně příslušné dlužné částky ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, a navíc s poplatky za upomínky a oznámení o zesplatnění úvěru, ve spojení s ujednáním o tom, že nezaplacené úroky přirostou k jistině úvěru splatné v náhradní lhůtě při zesplatnění úvěru, čímž se žalovaná zavazuje hradit úroky z prodlení z úroků (ustanovení § 1806 věta první občanského zákoníku), považuje soud za jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům a zjevně narušuje veřejný pořádek. Obdobně soud nahlíží na smlouvu č. , hodnota, , kde se objevují obdobná čísla (5,17 %, 49 %, 13,85 % a 18%, celkem pak 85,92 %).31. Smlouvy o úvěru shledává soud za absolutně neplatné a nárok v důsledku toho posuzuje jako bezdůvodné obohacení. To v daném případě představují částky, které žalované byly prokazatelně vyplaceny ponížené o provedené platby. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 25. 3. 2026, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Domněnka doby dojití v případě poštovních zásilek je v § 573 o. z. stanovena na třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzva, kde byla uvedena lhůta k zaplacení dlužné částky nejpozději do tří dnů, byla odeslána dne 9. 3. 2026, lhůta k plnění byla stanovena pevným datem 24. 3. 2026. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení a od tohoto data přísluší žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši podle nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl.32. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve věci úspěšnější žalované žádné náklady prokazatelně nevznikly.