Odpověď: Paragraf 1796 občanského zákoníku stanoví, že smlouva je neplatná, pokud jedna strana zneužije slabosti druhé strany (tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení nebo lehkomyslnost) a získá pro sebe nebo pro někoho jiného plnění, které je v hrubém nepoměru k tomu, co sama poskytuje.
Smlouva, která vznikla za těchto podmínek, je od počátku neplatná, což znamená, že se na ni hledí, jako by nikdy nebyla uzavřena.
Pro určení neplatnosti smlouvy musí být splněny dvě podmínky současně: zneužití slabosti jedné strany a hrubý nepoměr v hodnotě vzájemných plnění.
Příklady slabosti, které mohou být zneužity, jsou tíseň (např. naléhavá finanční potřeba), nezkušenost (např. nedostatek znalostí v dané oblasti), rozumová slabost (např. snížené kognitivní schopnosti), rozrušení (např. emoční vypětí) nebo lehkomyslnost (nedostatečné zvážení důsledků).
Hrubý nepoměr znamená, že rozdíl mezi hodnotou toho, co jedna strana dává, a toho, co dostává, je výrazný a zjevný.