22 C 440/2022-51 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 45 315 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to dluh vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 36 000 Kč a tuto částku spolu s částkou 30 405 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 28 % ročně, poplatkem za zpracování půjčky a další péči o zákazníka, byl žalovaný povinen předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 1 107 Kč, poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, dosud zaplatil pouze částku 20 790 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 25 819,66 Kč, dlužného poplatku 19 495,34 Kč, kapitalizovaného úroku 1 198,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 4 418,03 Kč, úroku 28 % ročně z částky 25 819,66 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 25 819,66 Kč od [datum] do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: 4. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO]. Podle této smlouvy byla částka 4 297 Kč použita na splacení závazku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] částku 31 703 Kč žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti a zavázal se ji vrátit 36 000 Kč spolu s poplatkem 30 405 Kč, tj. celkem 66 405 Kč, v 460 týdenních splátkách po 1 107 Kč. 5. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 20 790 Kč. 6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný v tomto formuláři uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako strojník u zaměstnavatele [právnická osoba] s příjmem 13 000 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti činí 12 000 Kč měsíčně. Jeho interní splátky jsou 1 931 Kč a odhadované výdaje jsou 18 100 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z výplatních pásek – 7,8,9, z pracovní smlouvy a listiny, která měla prokázat další příjmy domácnosti. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy [číslo] byla předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], postoupena žalobkyni. 8. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávek ze smlouvy [číslo] na žalobkyni a vyzývá ho k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. 9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému. 10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy [číslo] to do [datum]. 11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla částka 4 297 Kč použita na splacení závazku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] částku 31 703 Kč žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti a zavázal se ji vrátit 36 000 Kč spolu s poplatkem 30 405 Kč, tj. celkem 66 405 Kč, v 460 týdenních splátkách po 1 107 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má dvě vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako strojník u zaměstnavatele [právnická osoba] s příjmem 13 000 Kč měsíčně. Další příjmy domácnosti činí 12 000 Kč měsíčně. Jeho interní splátky jsou 1 931 Kč a odhadované výdaje jsou 18 100 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z výplatních pásek – 7,8,9, z pracovní smlouvy a listiny, která měla prokázat další příjmy domácnosti. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne [datum], které rovněž obsahovalo výzvu k úhradě dluhu do deseti dnů a která byla odeslána žalovanému dne [datum]. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum]. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 16. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 17. Podle § 9 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 18. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 19. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byly pohledávky postoupeny původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky. 20. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, potažmo její právní předchůdkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalované, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. Z ustanovení § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru je zřejmé, že je to věřitel, který má aktivně ověřovat a zjišťovat všechny skutečnosti důležité pro posouzení