107 C 269/2024-39 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 26. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 456,02 Kč (12 691,85 Kč zbývající jistina úvěru a 1 764,17 Kč smluvní pokuta) s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 4. 2022 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“) písemně smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou stvrdil vlastnoručním podpisem, na základě které žalovaný obdržel hotovost ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v smluvním úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 888 Kč do 28. 4. 2023 (ve 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč). Dále se žalovaný ve smlouvě zavázal, že v případě porušení povinností splácet řádně a včas zaplatí původnímu věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny za každý den prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, poplatek za náklady spojené s vymáháním pohledávky (upomínky, telefonické výzvy, osobní návštěva). Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit jistinu s příslušenstvím řádně a včas. Splatnost úvěru (poslední splátky) nastala dne 14. 6. 2023. Žalovaný uhradil na smlouvu o úvěru (od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky) pouze 5 100 Kč. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 2. 1. 2024. Právní zástupce žalobkyně odeslal předžalobní upomínku ze dne 9. 4. 2024 dne 10. 4. 2024. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky do rozhodnutí soudu nezaplatil na svůj dluh ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ničeho dalšího.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného právního zástupce žalobkyně (a omluvené žalobkyně) a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 14. 4. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal tyto vrátit spolu s poplatky a úroky ve výši 12 888 Kč, tj. celkem 27 888 Kč v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč.5. Z žádosti o úvěr ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný žádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, v této uvedl čistý příjem ve výši 25 947 Kč (měl být právní předchůdkyni žalobkyně ověřen výplatními páskami a pracovní smlouvou). Dále uvedl, že je svobodný, bydlí v nájemním bytě, nemá žádnou vyživovací povinnost. Výdaje na bydlení a energie žalovaný ve výši 4 000 Kč, na jídlo dopravu a osobní náklady 4 000 Kč, srážky ze mzdy 200 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 5 000 Kč, tj. celkem výdaje 13 200 Kč. Jako stávající věřitele uvedl , právnická osoba, . se zbývající částkou k doplacené 28 840 Kč a KB se zbývající částkou k doplacení 20 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o provedení transakce z 11. 12. 2023, oznámení o postoupení pohledávky z 2. 1. 2024 včetně podacího lístku z 3. 1. 2024 soud zjistil, že společnost postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ve výši 34 814,82 Kč se všemi právy a povinnostmi na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem z 2. 1. 2024. V oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný současně vyzván k zaplacení do 10 dnů od obdržení dopisu.7. Z výzvy k plnění ze dne 9. 4. 2024 a podacího lístku z 10. 4. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 10. 4. 2024 výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 34 743,02 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, nejpozději do 19. 4. 2024.8. Z , Anonymizováno, informací o smlouvě č. , hodnota, soud zjistil přehled informací o smlouvě, kdy byl úvěr poskytnut datum splatnosti, splatnost nejstarší splátky, datum poslední řádné splátky, smluvní úrok, poplatky, smluvní pokuty.9. Z výplatní pásky (, právnická osoba, ) za měsíc březen 2022 soud zjistil, že žalovaný měl v měsíci březnu čistou mzdu 25 947 Kč.10. Z dodatku k pracovní smlouvě č. , hodnota, ze dne 26. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaný je zaměstnán u , právnická osoba, druh práce Operátor CF, místo výkonu práce: , adresa, , den nástupu do práce 1. 2. 2016, na dobu neurčitou.11. Z poštovní poukázky ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalovaný poukázal dne 14. 4. 2022 na účet č. , č. účtu, (Exekutor , jméno FO, ) částku 200 Kč na , spisová značka, .12. Z dokladu SIPO za období dubna 2022 soud zjistil, že žalovaný měl uhradit do 30. 4. 2022 částku 1 400 Kč za elektřinu, 45 Kč poplatek za rozhlas, 135 Kč poplatek za televizi, 200 Kč za plyn a 826 Kč telekomunikační poplatek.13. Z lustrace soudních řízení žalovaného u zdejšího soudu, z návrhu na zahájení řízení, který je veden pod sp zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalovaný měl mít u stejné právní předchůdkyně žalobkyně již sjednanou smlouvu o úvěru (úvěr 25 000 Kč ve 14 splátkách po 3 320 Kč sjednaný dne 12. 12. 2021).14. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 byla pohledávka za žalovaným ve výši 32 748,81 Kč postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 2. 1. 2024. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a svou povinnost splnila. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatky v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, v celkové částce 27 888 Kč. V době od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil na smlouvu č. , hodnota, částku 5 100 Kč, od postoupení pohledávky do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil, ať již původní věřitelce či přímo žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že její právní předchůdkyně tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, k tomuto tvrzení doložila vyplněnou žádost o úvěr. Příjem doložila dodatkem k pracovní smlouvě, výplatní páskou za 1 měsíc předcházející dni sjednání úvěru, odhadované výdaje doložila SIPO poukázkou za 1 měsíc a poštovní poukázkou dokládající srážky z exekuce. Žalobkyně neověřila výdaje za bydlení (když žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v nájemním bytě) a zjištěné údaje řádně nevyhodnotila, žalovaný již byl zatížen splátkami úvěrů/zápůjček a měl srážky ze mzdy. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení). Soud proto dle § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 15 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o s