107 C 94/2024-39 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 1. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 012 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že se žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek , Anonymizováno, dne 7. 6. 2023 Úvěrovou smlouvu, na základě, níž žalovaný načerpal úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen spolu s příslušenstvím do 7. 6. 2025 ve celkové výši 27 520 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 19 166 Kč spolu s poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroky v celkové výši 3 920 Kč, účelně vynaloženými náklady ve výši 1 030 Kč, smluvními pokutami ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný na pohledávku od uzavření smlouvy do podání žaloby uhradil celkem 1 593 Kč, poté již do rozhodnutí soudu neuhradil ničeho (ani po odeslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání konanému dne 2. 5. 2024 se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.)., právnická osoba, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně úvěrové smlouvy ze dne 7. 6. 2023, Sazebníku platného od 4. 1. 2019 má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 7. 6. 2023 smlouvu o úvěru pod ID žádosti , Anonymizováno, , ID klienta , Anonymizováno, a zavázala se poskytnout peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázala jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 660 Kč, poplatkem za korunový odklad, poplatkem za doplňkovou službu „Bezpečná splátka“ a smluvním úrokem, tj. celkem 27 520 Kč vrátit do 7. 6. 2025.4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik a posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán s výší příjmu 35 000 Kč, jeho domácnost nemá další příjem, nemá děti, neplatí splátky jiným společnostem, v insolvenčním rejstříku není jeho rodné číslo, není v registru SOLUS, nemá exekuci, v registru NRKI výsledek OK.5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně poslala dne 7. 6. 2023 na bankovní účet číslo , č. účtu, částku 20 000 Kč, pod VS , var. symbol, .6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný uhradil v době od 7. 6. 2023 do podání žaloby celkem 1 593 Kč.7. Z kopie OP č. , tel. číslo, soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného.8. Z výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, za období června 2015 soud zjistil počáteční zůstatek 0 Kč a konečný 4 049,21 Kč, příchozí platba 4 000 Kč byla s poznámkou , Anonymizováno, .9. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 11. 9. 2023 včetně podacího archu z 12. 9. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě částky 5 426 Kč do 30 dnů, s upozorněním, že v případě nezaplacení dojde k zesplatnění celého úvěru.10. Z výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 27. 10. 2023 včetně podacího archu z 30. 10. 2023 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 26 012 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy.11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 24. 11. 2023 včetně podacího archu z 27. 11. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 26 012 Kč dle úvěrové smlouvy ze dne 7. 6. 2023, výzva byla zaslána doporučeně dne 27. 11. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě.12. Ze sdělení , jméno FO, , a.s. ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, je , Jméno zainteresované osoby 0/0, , a v roce 2023 byla na účet připsána částka ve výši 20 000 Kč pod VS , var. symbol, od odesílatele , právnická osoba, .13. Na základě provedeného dokazování, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně měla uzavřít s žalovaným dne 7. 6. 2023 smlouvu o úvěru, dle které mu poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč na bankovní účet číslo , č. účtu, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím do 7. 6. 2025. Žalovaný úvěr včas nesplatil a žalobkyně jej vyzvala k zaplacení výzvou ze dne 27. 10. 2023, kterou prokazatelně zaslala doporučeně žalovanému dne 30. 10. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě.14. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle §§ 1 824 a 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), dle které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatkem za korunový odklad, poplatkem za doplňkovou službu a smluvním úrokem, tj. celkem 27 520 Kč, do 7. 6. 2025. Žalovaný od uzavření smlouvy do dnešního dne uhradil na pohledávku žalobkyně 1 593 Kč. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, mj. lustrací v insolvenčním rejstříku, v registrech NRKI, SOLUS, evidenci exekucí, přezkoumala rodinný stav, příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, avšak tato tvrzení nebyla nijak prokázána. K žalobě doložila pouze potvrzení o provedení ověření bonity klienta (ze svého systému), které není žalovaným podepsáno a výpis z účtu a období od 1. 6. 2015 do 30. 6. 2015, tedy období, které předcházelo žalobě téměř o 8 let, nepodporuje tedy tvrzení o příjmech ani výdajích žalovaného.15. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno dne 2. 5. 2024, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 20 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil celkem 1 593 Kč, dále neuhradil ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 18 407 Kč (20 000 Kč – 1 593 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 18 407 Kč, a to v kapitalizované výši 204,16 Kč a dále ve výši 15 % ročně od 5. 1. 2024 do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Požadavek na zaplacení částky 7 605 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (a kapitalizovaným úrokem z prodlení) soud zamítl, neboť se jedná o nárok, který má původ v absolutně neplatné smlouvě. , adresa, k plnění byla uložena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.16. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 42 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 29 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 71 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 493 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 041 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, 3x paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný byl proto z