107 C 139/2023-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov
ECLI: ECLI:CZ:OSKIHA:2023:107.C.139.2023.1 Datum: 2023-07-11 Předmět: 11 687 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 11 687 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 11 687 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne [datum] Úvěrovou smlouvu, na základě, níž žalovaná načerpala úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen spolu s příslušenstvím do [datum] v celkové výši 10 330 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 9 487 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatkem za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatkem za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem ve výši 490 Kč, účelně vynaloženými náklady ve výši 600 Kč, smluvními pokutami ve výši 285 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 76,84 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 687 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná na pohledávku od uzavření smlouvy do podání žaloby uhradila celkem 2 983 Kč, poté již do rozhodnutí soudu neuhradila ničeho (ani po odeslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne [datum] se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně úvěrové smlouvy ze dne [datum], Sazebníku platného od [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru pod ID žádosti [číslo], ID klienta [číslo] a zavázala se poskytnout peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet
č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala jistinu spolu s poplatkem ve výši 330 Kč, tj. celkem 10 330 Kč vrátit do [datum].
4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik a posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je OSVČ s výší příjmu 30 000 Kč, příjmem partnera činí 25 000 Kč, nemá děti a má zatížení splátkami u jiných společností ve výši 2 000 Kč.
5. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. účtu [bankovní účet] soud zjistil, že žalobkyně poslala dne [datum] na bankovní účet číslo [bankovní účet] částku 10 000 Kč, pod [variabilní symbol].
6. Z výpisu čerpání splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila v době od [datum] do podání žaloby celkem 2 983 Kč.
7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu z [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 11 687 Kč dle úvěrové smlouvy ze dne [datum], výzvy byla zaslána doporučeně dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě.
8. Z kopie [číslo obč. průkazu] soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalované.
9. Ze sdělení [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že majitelkou a disponentkou účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno žalované], a v dubnu 2022 byla na účet připsána částka ve výši 10 000 Kč pod [variabilní symbol] od odesílatele [příjmení] [jméno].
10. Na základě provedeného dokazování, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně měla uzavřít s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, dle které jí poskytla úvěr ve výši 10 000 Kč na bankovní účet číslo [bankovní účet] a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná úvěr včas nesplatila a žalobkyně ji vyzvala k zaplacení výzvou ze dne [datum], kterou prokazatelně zaslala doporučeně žalované dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě.
11. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ust. §§ 1824 a 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), dle které žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč do [datum]. Žalovaná od uzavření smlouvy do dnešního dne uhradila na pohledávku žalobkyně 2 983 Kč. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona
č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, mj. lustrací v registrech NRKI a BRKI, [příjmení], Centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, přezkoumala rodinný stav, příjmovou a výdajovou stránku žalované, avšak tato tvrzení nebyla nijak prokázána. V žalobě absentují konkrétní tvrzení o prověření žalované z hlediska její schopnosti úvěr splatit, jakož i důkazní návrhy na prokázání těchto tvrzení.
12. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno dne [datum], se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. §§ 580 a 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 10 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila celkem 2 983 Kč, dále neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny v částce 7 017 Kč (10 000 Kč – 2 983 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1 970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 7 017 Kč, a to v kapitalizované výši 43,26 Kč a dále ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení. Úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Požadavek na zaplacení částky 4 670 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (a kapitalizovaným úrokem z prodlení) soud zamítl, neboť se jedná o nárok, který má původ v absolutně neplatné smlouvě.
13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 20 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 40 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 60 %. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 252 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis tzv. formulářové žaloby, včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 450,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.