18 C 231/2020-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu [obec] dne [datum] domáhá po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu na č. l. 5 spisu. 2. Dle tvrzení žalobce je předmětem žaloby jeho nárok na zaplacení nájemného z titulu uzavřené Smlouvy o nájmu bytu a dále nárok na vydání bezdůvodného obohacení, která je žalovaná povinna vydat z titulu užívání bytové jednotky bez právního důvodu. Žalobce jakožto pronajímatel uzavřel dne [datum] se žalovanou jakožto nájemcem Smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě dal žalobce žalované do nájmu bytovou jednotku [číslo] vymezenou v budově [adresa], [číslo], [číslo], [číslo], která stojí na pozemku p. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Doba nájmu byla mezi žalobcem a žalovanou sjednána na dobu určitou, a to na jeden rok ode dne podpisu smlouvy, tj. do [datum] s tím, že doba nájmu se prodlužuje vždy o další jeden rok, neoznámí-li nájemce nebo pronajímatel písemně nejpozději dva měsíce před uplynutím doby trvání nájmu, že trvá na ukončení nájmu. Ještě před uplynutím sjednané doby nájmu žalobce žalované shora specifikovanou smlouvu o nájmu vypověděl bez výpovědní doby, a to z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce, spočívajícího v nezaplacení nájemného a záloh na plnění spojená s užíváním bytu za dobu více než 3 měsíců, když v době podání výpovědi evidoval žalobce vůči žalované pohledávku z titulu neuhrazeného nájemného a záloh za služby za měsíce říjen – prosinec 2018 a leden 2019. Přijetí výpovědi stvrdila žalovaná svým podpisem na této listině, bytovou jednotku však žalovaná nevyklidila a nadále ji užívá, a to bez právního důvodu. K výpovědi z nájmu bytu a absenci její datace pak žalobce uvádí, že tato byla předána a žalovanou převzata v měsíci únoru, pokud by toto nastalo k poslednímu dni v měsíci, povinností žalované bylo vyklidit bytovou jednotku nejpozději do [datum]. K vyklizení a předání bytové jednotky však ze strany žalované nedošlo, žalovaná bytovou jednotku nadále užívá, a to bez právního důvodu, a to i přes skutečnost, že k vyklizení bytové jednotky byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupce žalobce přípisem ze dne [datum]. Na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] byla sjednána výše nájemného ve výši [částka] měsíčně, vedle nájemného byla žalovaná povinna platit rovněž zálohu na náklady spojené s užíváním bytu ve výši [částka], přičemž úhrada obou těchto částek měla být ze strany žalované prováděna vždy k 15. dni příslušného měsíce, jehož se nájem a zálohy týkají. S ohledem na shora uvedené tak žalobce vůči žalované eviduje pohledávku z titulu nezaplaceného nájemného, záloh a služeb spojených s užíváním bytu a bezdůvodného obohacení z titulu neoprávněného užívání nemovité věci od [datum] v celkové výši [částka] dle specifikace blíže uvedené v žalobě. Úrok z prodlení z částky [částka] je žalobcem požadován ode dne následujícího po dni, kdy byla dle výzvy ze dne [datum] stanovena lhůta k úhradě, tj. od [datum], úrok z prodlení z částky [částka] je pak žalobcem požadován ode dne následujícího po dni, kdy byla dle výzvy ze dne [datum] stanovena lhůta k úhradě, tj. od [datum]. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce již v žalobním návrhu sdělil, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 10-27 spisu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 7. Podle § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2217 odst. 1 občanského zákoníku se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 9. V pododdílu 2 občanského zákoníku jsou pak uvedena zvláštní ustanovení o nájmu bytu a nájmu domu. 10. Podle § 2236 odst. 1 občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. A podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 11. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. A dle § 2267 občanského zákoníku neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel. 12. Podle § 2293 odst. 1 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. A dle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 13. Jak je zřejmé z listinných důkazů, žalovaná předmětnou nájemní smlouvu s žalobcem uzavřela, následně pak předmětnou bytovou jednotku užívala, ovšem sjednanou částku nájemného žalobkyni neuhradila, stejně tak neuhradila zálohy na energie. Soud dále odkazuje na skutečnosti uvedené v odstavci 2. tohoto rozsudku, které byly žalobcem doloženy a žalovanou nebyly v řízení rozporovány. Soud na základě uvedeného uložil žalované uhradit žalobci uvedenou dlužnou částku v celkové výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jehož výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I. tohoto rozhodnutí). 14. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši [anonymizována dvě slova], odměny advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka [částka] a za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a ½ úkon - jednoduchá výzva) 2,5 x částka [částka], tj. [částka], 3 x RP po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. [částka] a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši [částka], tedy celkem [částka] (výrok ad II. tohoto rozhodnutí). 15. Výrok o tom, že žalovaná je povinen nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 17. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.