17 C 136/2023-28 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 7. 6. 2023 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení 19 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 9. 2022 uzavřela se žalovaným prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které mu poskytla úvěr 10 000 Kč, který vyplatila na bankovní účet č. [bankovní účet]; žalovaný se jej zavázal uhradit v plné výši do 25. 11. 2022. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činila 7 000 Kč, žalovaný se také zavázal pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky zaplatit jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalobkyně tak požaduje uhradit po žalovaném jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč (prodlení s úhradou pěti splátek), neboť žalovaný úvěr v datu splatnosti nevrátil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 21. 1. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě ani k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dál jen „o. s. ř.“) - (rozhodnutí soudu bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů), nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Na stejnou výzvu nereagovala ani žalobkyně, v souladu s citovaným ustanovením tedy soud předpokládá, že obě strany s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), o čemž byly ve výzvě poučeny. 3. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalobkyně a žalovaný sjednali přes internet dne 17. 9. 2022 úvěrovou smlouvu [číslo] žalovaný je ve smlouvě označen identifikačním číslem a sídlem podnikání (viz výpis z živnostenského rejstříku č. l. 19 spisu) a ve smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč za poplatek (úrok) ve výši 1 % denně za každý den čerpání úvěru, a to na 70 dní. Úvěr měl být hrazen po čtrnáctidenních splátkách po 3 400 Kč, konečná splatnost úvěru byla dne 25. 11. 2022. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč (viz smlouva o podnikatelském úvěru č. l. 9-12 spisu). 5. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč (viz potvrzení o platbě č. l. 15-16 spisu). 6. K úhradě dluhu po splatnosti byl žalovaný vyzván žalobkyní před zahájením soudního řízení dopisem ze dne 21. 1. 2023, odeslaným téhož dne (viz předžalobní upomínka s podacím lístkem č. l. 13-14 spisu). 7. Z webové stránky, na níž byla úvěrová smlouva uzavřena, soud zjistil, že RPSN u produktu podnikatelského úvěru, který žalovaný zvolil, činí 13 578 %. Dále, že je deklarováno, že zákazník musí splňovat podmínku schopnosti splatit úvěr v termínu splatnosti, o pár odrážek dále však již pro případ nedostatečné platební schopnosti je nabízena možnost schválení úvěru s jedinou splátkou na dobu od 1 do 30 dnů s úrokem 0,0001 % pro nového klienta, nebo 2 % pro stávajícího, či deklaruje, že negativní platební historie nemusí automaticky vést k zamítnutí žádosti (č. l. 24-25). 8. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. 9. Žalobkyně a žalovaný sjednali přes internet dne 17. 9. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč na 70 dní za poplatek ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr včetně poplatku splatit v pěti předepsaných splátkách nejpozději do 25. 11. 2022. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně (žalovaným nerozporovaného), že žalovaný ničeho neuhradil, ač mu byla zaslána předžalobní upomínka. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 433 odst. 1 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. 13. Podle § 547 o. z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (2). 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o podnikatelském úvěru dle § 2395 o. z., na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného poplatku ve výši 1 % denně z dlužné částky (celkem 17 000 Kč) v pěti čtrnáctidenních splátkách do 25. 11. 2022, což neučinil. Pro případ prodlení s plněním splátek ještě žalobkyně podle uzavřené smlouvy účtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou (celkem 2 500 Kč). 18. Soud se zabýval platností uzavřené smlouvy z hlediska její mravnosti ve smyslu § 547 a § 588 o. z. 19. Byť účastníci řízení vystupovali v popsaném smluvním vztahu ve formálně rovnocenném podnikatelském postavení, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, která nastavuje smluvní podmínky jednostranně a primárně podle vlastních potřeb, úvěrovaný nemá možnost je jakkoli upravovat či měnit (adhezní způsob uzavírání smluv – viz § 1798 an. o. z.). [příjmení] živnostník tak vůči ní zasluhuje ochrany slabší strany ve smyslu § 433 o. z. (viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019). 20. Dále je nutno vzít v potaz podnikatelský záměr žalobkyně, založený na předpokladu, že úvěrovaný nebude schopen smluvnímu závazku dostát a žalobkyně své riziko zhojí na neobvykle vysokých sankcích za porušení smluvní povinnosti. Cílí přitom na drobné podnikatele, kteří – rozhodnou-li se ve smluvních vztazích vystupovat v rámci svého živnostenského oprávnění – nepožívají ochrany spotřebitele, současně však velmi pravděpodobně nejsou solventními smluvními partnery pro bankovní instituce či jiné subjekty poskytující úvěr za poplatek v běžné výši (resp. v poměru nikoli nepřiměřeném k obvyklé výši úrokové sazby ve smyslu § 1802 o. z.). Solventní, úvěruschopný a racionální podnikatel by neměl důvod na úvěrové podmínky žalobkyně přistupovat. Žalobkyně na zmíněném webu [webová adresa] sice deklaruje, že zákazník musí splňovat podmínku schopnosti splatit úvěr v termínu splatnosti, o pár odrážek dále však již pro případ nedostatečné platební schopnosti nabízí možnost schválení úvěru s jedinou splátkou na dobu od 1 do 30 dnů s úrokem 0,0001 % pro nového klienta, nebo 2 % pro stávajícího, či deklaruje, že negativní platební historie nemusí automaticky vést k zamítnutí žádosti. O nepoctivosti popsaného podnikatelského záměru svědčí i skutečnost, že sama žalobkyně předem předpokládá možnost, že soud neshledá uzavřenou smlouvu platnou, a pro ten případ žádá přiznání jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k celospolečenskému rozměru posuzované problematiky, byť ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům, srov. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). 21. Jak vyložil [název soudu] v citovaném rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], případný závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání stran pro rozpor s korektivem dobrých mravů je však zásahem výjimečným a vždy odůvodněným mimořádnými okolnostmi daného případu. Samotná výše úroků nebude ve vztazích mezi podnikateli zpravidla bez dalších okolností př