7 C 320/2022-52 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši shora uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí (jistiny a poplatku) s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po splátkách ve výši 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2005. Žalovaný na smlouvu zaplatil pouze částku 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu [ulice a číslo] [obec], ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Dále učiněn pokus na adresu uvedenou ve smlouvě, která byla dřívější adresa dle CEO, a to [ulice a číslo], [obec]. Jiná, další adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně již v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> 5. Za tohoto stavu se proto právní vztahy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným ze smlouvy o půjčce níže uvedené nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013. <i>6. Podle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 58 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>9. Podle ust. § 39 občanského zákoníku, je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> <i>10. Podle ust. § 55 odst. 1 občanského zákoníku, smluvní ujednáni spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní ujednání.</i> <i>11. Podle ust. § 56 občanského zákoníku, spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst.1). Ustanovení odst.1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst.2).</i> <i>12. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>13. Výše úroku z prodlení je v souladu s vyhl.č 142/1994 Sb. v platném znění do 31. 12. 2013. Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou.</i> 14. Skutková zjištění a právní závěr: Pohledávka vyplývající z níže uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Tímto je dána aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“) a nedílnou součástí této Smlouvy jsou i Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč, který představuje 55 % z jistiny. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po splátkách ve výši 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 10. 2005. Žalovaný na smlouvu zaplatil od uzavření smlouvy doposud pouze částku 1 500 Kč. 16. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 14 000 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 032,26 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 4 967,74 Kč. Dále kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 17 479,80 Kč za období od 19. 12. 2005 do 18. 12. 2020. Dále úroky z prodlení z celkové dlužné částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 17. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 17 479,80 Kč žalobkyně vypočetla tak, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 14 000 Kč za období od 12. 10. 2005, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. 18. Před podáním žaloby byl žalovaný dle ust. § 142a o.s.ř. žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Na výzvu však nereagoval. 19. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (původním věřitelem) a žalovaným (dlužníkem), byla platně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení (občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013), pouze v části jistiny, neboť jistina ve výši 10 000 Kč byla žalovanému předána. V daném případě se jedná o reálný kontrakt, když finanční částka byla žalovanému právním předchůdcem předána v den podpisu smlouvy o půjčce, což žalovaný jako dlužník stvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by mu finanční částka nebyla vyplacena v den podpisu smlouvy. Za dobu trvání smlouvy dosud žalovaný zaplatil pouze částku 1 500 Kč, kterou žalobkyně zčásti započetla na poplatek, ve zbývající výši na jistinu. 20. Za tohoto stavu soud proto dospěl k závěru, že žalovaný žalobkyni nevrátil půjčenou jistinu ve výši uvedené v žalobě, tedy částku ve výši 9 032,26 Kč, proto v rozsahu žalované jistiny v této výši s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení, soud vyhověl. Výrok