Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 516 463 Kč s příslušenstvím a částky 53 186 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky s tím, že mezi účastníky bylo dne , datum, uzavřeno pět smluv o dílo, jejichž předmětem bylo provedení tesařských, pokrývačských a klempířských prací na novostavbě rodinného domu v , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, . Za provedení díla uhradila žalovanému cenu díla 137 000 Kč a finanční prostředky určené na nákup materiálu. Na díle se následně projevily vady spočívající zejména ve vadách krovu, střešní krytiny, oplechování komínu a absenci doplňkové hydroizolační fólie, přičemž žalovaného opakovaně vyzývala k jejich odstranění. Vady považovala za podstatné porušení smluv, proto si nechala zpracovat odborný a znalecký posudek a následně od uzavřených smluv o dílo odstoupila. V důsledku vadného provedení díla jí vzniklo právo na vrácení plnění poskytnutého žalovanému, a to jak ceny díla, tak částek vynaložených na materiál. Současně uvedla, že byla nucena zajistit rekonstrukci střechy prostřednictvím jiného zhotovitele, čímž jí vznikla škoda spočívající v nákladech na opravu střechy a ve znehodnocení pořízeného materiálu. Nad rámec toho požadovala rovněž náhradu nákladů vynaložených na zpracování odborného a znaleckého posudku.2. Při jednání dne , datum, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 17 633 Kč s příslušenstvím. Původně uplatněný nárok upravila s ohledem na platby prokázané předloženými listinnými důkazy. Soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstala částka 498 830 Kč s příslušenstvím a částka 53 186 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobkyně po něm požaduje plnění, na něž nemá nárok, neboť dílo provedl v rozsahu sjednaném uzavřenými smlouvami o dílo. Namítal zejména, že nebyl zhotovitelem celé střechy, převzal již rozpracovanou stavbu, na níž byly některé konstrukční prvky a části krovu provedeny předchozím zhotovitelem. Dále tvrdil, že pojistná hydroizolace (DHV fólie) nebyla součástí žádné ze smluv o dílo, nebyla rozpočtována ani obsažena v projektové dokumentaci. Ve vztahu k dalším vytýkaným vadám namítal, že část z nich souvisí s původním stavem stavby, projektovou dokumentací nebo s pracemi jiných osob. Ve vztahu k uplatněnému peněžitému nároku žalovaný namítal, že žalobkyně neprokázala vznik škody ani její výši, neodlišila náklady na odstranění jednotlivých vad od nákladů na zhotovení nové střechy a současně uplatňuje vedle sebe nárok na vrácení plnění po odstoupení od smlouvy a nárok na náhradu škody, aniž by odstranila jejich vzájemný překryv. Namítal rovněž, že žalobkyně neprokázala, jaké konkrétní náklady bylo třeba vynaložit právě na odstranění vad přičitatelných žalovanému. Proto navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.4. Soud provedl důkazy listinami předloženými účastníky, výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , výslechem žalovaného , Anonymizováno, a znaleckým posudkem ustanoveného znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně jeho výslechu. Takto provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti postupem podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že skutkový stav byl zjištěn v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí ve věci.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne , datum, uzavřeli celkem pět smluv o dílo týkajících se provedení stavebních a řemeslných prací na stavbě rodinného domu v , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, . Předmětem první smlouvy byla montáž střešní krytiny Tondach, konkrétně montáž střešních latí, montáž krajových tašek, řezání úžlabí, pokládka základních střešních tašek, montáž hřebenáčů a řezání tašek kolem komínu a střešního výlezu ke komínu. Předmětem druhé smlouvy byla výroba a montáž klempířských prvků, konkrétně okapových háků, žlabů, svodů, objímek, dále výroba a montáž úžlabí, výroba a montáž oplechování komínu o rozměru 45 × 45 cm a montáž plastového výlezu ke komínu. Předmětem třetí smlouvy byla oprava a dokončení tesařských prací po nezdařené montáži tesařských dílů předchozí firmou, zejména usazení devíti trámů, výroba a montáž úžlabí, dokončení průčelí nad technickou částí stavby, úprava stolice, kleštin a kotvení. Předmětem čtvrté smlouvy byla montáž podbití palubek kolem celého podhledu střešní krytiny s tím, že nátěr si majitel zajistil svépomocí. Předmětem páté smlouvy byla montáž komínu nad hřeben střešní krytiny, minimálně 60 cm nad jeho úroveň.6. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že žalovaný vstoupil do již rozpracované stavby a neprováděl střešní konstrukci od počátku. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně uhradila žalovanému na jeho účet celkem částku 182 000 Kč, a to platbu ve výši 57 000 Kč dne , datum, na materiál a oplechování střechy, platbu ve výši 62 500 Kč dne , datum, na stavbu v , Anonymizováno, a platbu ve výši 62 500 Kč dne , datum, za pokrývačské práce na stavbě v , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, . Sporným mezi účastníky naopak zůstalo, zda vytýkané vady jsou přičitatelné žalovanému, zda součástí sjednaného díla bylo provedení pojistné hydroizolace, zda byly splněny podmínky pro odstoupení od smluv o dílo a zda žalobkyni vznikly uplatněné nároky v požadovaném rozsahu.7. Z reklamace ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vytkla zejména zatékání do střechy v oblasti komínu, úžlabí a hřebene střechy, nedokončení části tesařských prací a vady krovu.8. Z odstoupení od smluv o dílo ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně od všech smluv o dílo odstoupila, požadovala vrácení ceny díla a částek uhrazených na materiál a současně po žalovaném požadovala úhradu nákladů na následnou opravu střechy.9. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne , datum, s , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně zadala třetí osobě práce spočívající v opravě a novém provedení střechy.10. Z e-mailové komunikace ze dne , datum, soud zjistil, že manžel žalobkyně sdělil žalovanému, že žalobkyně požaduje provedení střešní fólie, přičemž si nebyla jista, jaký konkrétní druh fólie má být použit. Současně uvedl, že cenová nabídka žalovaného se mu líbí. Z předcházející e-mailové zprávy žalovaného však vyplynulo, že v nabídce na zhotovení střechy žalovaný specifikoval práce spočívající v laťování, montáži žlabů a svodů, oplechování úžlabí a komínu, položení střešní krytiny a montáži hřebenáčů, aniž by provedení střešní fólie bylo v nabídce výslovně zahrnuto.11. Ze SMS komunikace mezi manželem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že mezi nimi probíhala komunikace ohledně úhrady ceny díla, dokončení sjednaných prací a následně též v souvislosti s problémy se zatékáním do stavby. Z této komunikace vyplynulo, že manžel žalobkyně opakovaně upozorňoval žalovaného na zatékání v oblasti komínu, žádal odstranění zjištěných nedostatků a informoval jej o přetrvávajících problémech. Žalovaný reagoval příslibem návštěvy stavby, zaměření komínu, provedení opravy oplechování a zjištění příčin zatékání. Z komunikace je současně patrné, že problémy se zatékáním byly mezi účastníky řešeny nejméně od srpna 2022 a přetrvávaly i v dalších měsících.12. Z odborného posudku , Anonymizováno, , zpracovaného na základě objednávky žalobkyně ze dne , datum, , soud zjistil, že jeho zpracovatel vytýkal provedení střechy vady v oblasti tesařských, pokrývačských a klempířských prací, včetně absence DHV fólie.13. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , vypracovaného , tituly před jménem, , anonymizováno, , , tituly za jménem, , soud zjistil, že znalec na žádost žalobkyně posuzoval stav střešní konstrukce, kvalitu provedených tesařských, pokrývačských a klempířských prací a existenci tvrzených vad díla. Znalec dospěl k závěru, že střecha vykazuje větší množství vad a nedodělků, které podle jeho názoru ovlivňují funkčnost střešního pláště, bezpečnost užívání stavby a její životnost, a za významný nedostatek označil mimo jiné absenci DHV fólie. Za vypracovaný znalecký posudek byla vyúčtována částka 45 000 Kč, přičemž žalobkyně dne , datum, uhradila zálohu ve výši 10 000 Kč a dne , datum, doplatek ve výši 35 000 Kč.14. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že svědek po žalovaném prováděl na předmětné střeše práce spočívající v její rekonstrukci. Uvedl, že po seznámení se se stavem střechy shledal řadu nedostatků, které zachytil na pořízené fotodokumentaci. Za problematické označil zejména absenci fólie pod střešní krytinou, provedení komínu a jeho oplechování, jakož i způsob provedení některých částí krovu, hřebene a úžlabí. Dále uvedl, že při opravě byla střecha kompletně rozebrána, přičemž část původních prvků a materiálu byla znovu použita a část bylo nutno nahradit novým materiálem. K dotazu soudu vypověděl, že nebylo třeba předělávat většinu krokví, nýbrž dvě krokve, úžlabí, dva podélné trámy a sloupky. Současně uvedl, že nedokáže určit, jaký podíl nákladů připadal na jednotlivé opravy ani vyčíslit náklady spojené výlučně s demontáží původní střechy. Potvrdil rovněž, že nákup nových tašek a dalšího materiálu byl zahrnut do jím účtované ceny opravy.15. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že svědek znal žalovaného z předchozího zaměstnání a že k dohodě mezi účastníky o provedení prací došlo poté, co byla ukončena spolupráce s předchozím zhotovitelem. Svědek uvedl, že žalovaný se před zahájením prací seznámil se stavem stavby, upozorňoval na některé její nedostatky a následně byly uzavřeny smlouvy o dílo. Současně potvrdil, že žalovanému byla poskytnuta částka určená na nákup materiálu a že s ním průběžně komunikoval převážně ústně, přičemž kromě smluv o dílo nemá o jejich dohodách další písemné podklady. Dále uvedl, že žalovaný prováděl pokládku střešní krytiny, montáž střešních latí a další práce související s realizací střechy. Svědek dále vypověděl, že po dokončení prací docházelo do stavby k zatékání, zejména v oblasti komínu a úžlabí, přičemž za účelem omezení zatékání aplikoval kolem komínu montážní pěnu. Uvedl rovněž, že před zahájením oprav pořídil fotodokumentaci stavu stavby a že ještě před nástupem nového zhotovitele byla provedena odborná prohlídka střechy a následně i její znalecké posouzení. Dále uvedl, že po odchodu žalovaného byla oprava střechy zadána jinému zhotoviteli. Při následné rekonstrukci bylo podle jeho výpovědi možné použít pouze část původního materiálu, zatímco další materiál musel být dokoupen. Svědek současně uvedl, že po dokončení původních prací zůstala část střešní krytiny nevyužita, avšak při následné opravě bylo nutné další tašky dokoupit.16. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že svědek na žádost žalovaného krátkodobě pomáhal při pracích na stavbě. Uvedl, že zaznamenal některé zkroucené trámy, stavbu však podrobně neprohlížel, nezkoumal její vady a k odbornému posouzení provedení střechy se vyjádřit nedokázal.17. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný prováděl práce na již rozpracované stavbě, přičemž část krovu a komínového tělesa byla zhotovena před jeho příchodem na stavbu. Uvedl, že v oblasti komínu řešil již existující kolizi mezi komínem a konstrukcí krovu, navrhl několik variant řešení a po dohodě s manželem žalobkyně provedl úpravu dřevěného konstrukčního prvku, následně komín dokončil nad úroveň střechy a provedl jeho oplechování. Současně uvedl, že komínové těleso sám nevyzdíval. Dále tvrdil, že po upozornění objednatelů řešil zatékání v oblasti komínu, provedl opravu oplechování a považoval tím problém za odstraněný.18. Soud hodnotí výpovědi svědků jako věrohodné. Jejich tvrzení byla logická, v podstatných skutečnostech vzájemně souladná a korespondovala s ostatními provedenými důkazy. Soud neshledal důvod pochybovat o pravdivosti jejich výpovědí ani okolnosti svědčící o účelovém zkreslování skutečností.19. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , ustanoveným usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , a z jeho výpovědi u jednání soud zjistil, že znalec posuzoval stav střešní konstrukce, kvalitu provedených tesařských, pokrývačských a klempířských prací a zjištěné nedostatky střešní konstrukce. Znalec dospěl k závěru, že střešní plášť nebyl zhotoven v souladu s požadavky projektové dokumentace ani technické dokumentace výrobce krytiny, a to zejména z důvodu absence doplňkové hydroizolační fólie. Dále uvedl, že konstrukce krovu vykazovala i další nedostatky, zejména nevhodně provedené spoje dřevěných prvků, deformace krovu, absenci středové vaznice nad garáží a nedostatky v oblasti komínu. Podle znalce tak střecha nebyla provedena bezvadně ani způsobem obvyklým pro stavbu obdobného typu.20. Znalec dále uvedl, že samotná absence doplňkové hydroizolační fólie vyvolávala nutnost rozebrání a nového zhotovení střešního pláště včetně laťování. Za nezbytné opravy označil zejména demontáž krytiny a laťování, doplnění vaznic nad garáží, opravu deformovaných prvků krovu, zhotovení výměny okolo komínového tělesa a následnou montáž nové střechy včetně DHV fólie, kontralatí, latí, krytiny a klempířských prvků. Současně však uvedl, že v době místního šetření byl krov již opraven, takže jeho původní stav v době dokončení díla žalovaným nebylo možné jednoznačně zjistit; při formulaci svých závěrů proto vycházel zejména ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , anonymizováno, , , tituly za jménem, , odborného posudku , Anonymizováno, a z fotografické dokumentace založené ve spise.21. Z výpovědi znalce soud zjistil, že při zpracování znaleckého posudku nemohl vycházet ze stavu díla v podobě, v jaké bylo dokončeno žalovaným, neboť střecha již byla mezitím přepracována. Vycházel proto zejména z fotografické dokumentace založené ve spise, z odborného posudku a ze znaleckého posudku vypracovaného jiným znalcem. Uvedl, že některé zjištěné nedostatky, zejména vadné dlaby krokví a kvalita použitého řeziva, mohly souviset již se stavem stavby před jejím převzetím žalovaným a nelze je bez dalšího přičítat žalovanému. Současně uvedl, že projektová dokumentace byla v některých ohledech nedostatečná a neobsahovala požadavek na provedení doplňkové hydroizolace, přestože její použití podle jeho názoru vyplývalo z technických norem a požadavků výrobce střešní krytiny. Znalec označil za nejvýznamnější zjištěný nedostatek absenci doplňkové hydroizolace pod střešní krytinou. Uvedl, že střešní krytina sama o sobě není nepropustná a že bez doplňkové hydroizolace může docházet k pronikání vody či sněhu do konstrukce střechy, s následným rizikem vzniku plísní a snížení životnosti dřevěných prvků stavby. Současně však uvedl, že neví, kdo měl doplňkovou hydroizolaci dodat a instalovat, ani zda tato povinnost dopadala na žalovaného či žalobkyni. K dalším vytýkaným vadám znalec uvedl, že některé nedostatky konstrukce krovu, zejména netěsnosti spojů, bylo možné odstranit i bez sejmutí střešní krytiny. Za významný nedostatek označil rovněž řešení konstrukce v oblasti komínu, kde podle jeho názoru nebyly dodrženy požadavky požární bezpečnosti, tento nedostatek však nepovažoval za hlavní problém stavby. Za rozhodující z hlediska kvality a životnosti střechy označil absenci doplňkové hydroizolace. Znalec dále uvedl, že při následné opravě střechy mohlo být znovu použito přibližně 85 % střešní krytiny, 50 % latí a 30 % kontralatí. Současně konstatoval, že část zjištěných nedostatků souvisela s původním stavem stavby, s nedostatky projektové dokumentace a s absencí stavbyvedoucího, která měla podle jeho názoru na vznik zjištěných problémů významný vliv.22. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že ještě před uzavřením smluv o dílo proběhla mezi účastníky dne , datum, e-mailová komunikace, v níž manžel žalobkyně sdělil žalovanému, že žalobkyně požaduje provedení střešní fólie a žádá doporučení vhodného typu, zatímco v nabídce žalovaného byly specifikovány jiné práce související s realizací střechy. Současně uvedl, že cenová nabídka žalovaného se mu líbí. Z předcházející e-mailové zprávy žalovaného vyplynulo, že žalovaný nabízel provedení laťování, montáže žlabů a svodů, oplechování úžlabí a komínu, položení střešní krytiny a montáže hřebenáčů. Dne , datum, účastníci uzavřeli pět smluv o dílo, jejichž předmětem bylo provedení konkrétně vymezených tesařských, pokrývačských a klempířských prací na novostavbě rodinného domu žalobkyně. Provedení střešní fólie nebylo v žádné z těchto smluv výslovně uvedeno. Žalovaný přitom vstoupil do již rozpracované stavby, na níž byly některé části střešní konstrukce provedeny předchozím zhotovitelem. Za sjednané práce a dodávky mu byla uhrazena částka 57 000 Kč dne , datum, , částka 62 500 Kč dne , datum, , a částka 62 500 Kč dne , datum, , tedy celkem 182 000 Kč. Poslední platba byla žalovanému vyplacena dne , datum, , a tím mělo dojít k předání díla. Nejpozději dne , datum, žalobkyně prostřednictvím svého manžela upozornila žalovaného na zatékání v oblasti komínu a žádala odstranění zjištěných nedostatků, přičemž žalovaný přisliboval provedení oprav, další komunikace k přetrvávajícím problémům probíhala i v září, říjnu a listopadu 2022. Žalobkyně si následně nechala zpracovat odborný posudek , Anonymizováno, a znalecký posudek , tituly před jménem, , anonymizováno, , , tituly za jménem, Oba zpracovatelé těchto posudků hodnotili provedení střechy jako vadné a vytýkali jí nedostatky týkající se zejména krovu, komínu, oplechování a absence doplňkové hydroizolace. Dne , datum, žalobkyně vady díla reklamovala a přípisem ze dne dne , datum, sdělila žalovanému, že od uzavřených smluv o dílo odstupuje. Poté zajistila opravu a přepracování střechy prostřednictvím jiného zhotovitele , jméno FO, . Svědek , jméno FO, uvedl, že při opravě střechy byly některé původní prvky zachovány a použity, zatímco jiné bylo nutno demontovat a nahradit novými (nebylo nutné měnit většinu krokví, byly vyměněny pouze některé prvky střešní konstrukce, část původních tašek a latí byla použita znovu), avšak nedokázal určit, jaký podíl nákladů připadal na jednotlivé opravy ani vyčíslit náklady spojené výlučně s demontáží původní střechy. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a z jeho výpovědi u jednání soud zjistil, že znalec považoval za nejvýznamnější nedostatek střešní konstrukce absenci doplňkové hydroizolace pod střešní krytinou. Současně uvedl, že projektová dokumentace tuto vrstvu neobsahovala, nelze určit, kdo měl její dodání a montáž zajistit, a že část dalších zjištěných nedostatků mohla souviset s původním stavem stavby, nedostatky projektové dokumentace a absencí stavbyvedoucího.23. Dle § 101 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení.24. Dle § 1914 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo plní za úplatu, odpovídá za to, že plnění při převzetí nemá vady. Zejména odpovídá, že plnění má vlastnosti ujednané, popřípadě obvyklé, že se hodí k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, popřípadě k účelu obvyklému, a že vyhovuje požadavkům právních předpisů.25. Dle § 1921 o. z. může kupující vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí.26. Dle § 1923 o. z. neoznámil-li kupující vadu věci včas, soud právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že právo nebylo uplatněno včas.27. Dle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.28. Dle § 2001 o. z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon.29. Dle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit.30. Dle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.31. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.32. Dle § 2594 o. z. zjistí-li zhotovitel při provádění díla nevhodnost příkazu objednatele, věci převzaté od objednatele nebo podkladu předaného objednatelem, upozorní jej na to bez zbytečného odkladu.33. Dle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě.34. Dle § 2618 o. z. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vadu díla bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo z vadného plnění nebylo uplatněno včas.35. Dle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li dlužník svou povinnost ze závazku, nahradí věřiteli škodu z toho vzniklou.36. Dle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu; není-li to dobře možné anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.37. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.38. Dle § 2993 o. z. byl-li závazek zrušen, vydá každá ze stran druhé straně vše, co podle něj dostala.39. Soud předně uvádí, že žalobkyní tvrzená majetková újma spočívající v nákladech na odstranění vad střechy nepředstavuje bez dalšího nárok na náhradu škody, nýbrž primárně nárok z vadného plnění. Podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě, a podle § 1925 o. z. právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Nejvyšší soud vychází z toho, že náklady potřebné k odstranění vady díla zpravidla představují majetkový důsledek vady samotné a odpovídají právům z odpovědnosti za vady, nikoli samy o sobě nároku na náhradu škody (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2355/2015 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4379/2008). Náhrada škody přichází v úvahu až tehdy, jde-li o další majetkovou újmu odlišnou od samotných nákladů na odstranění vady a vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti dlužníka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4980/2014). Žalobkyně však svůj nárok skutkově založila právě na nákladech potřebných k odstranění tvrzených vad střechy a na nákladech její následné rekonstrukce, aniž by vymezila a prokázala další samostatnou majetkovou újmu přesahující rozsah práv z vadného plnění.40. I s ohledem na shora uvedené bylo žalobkyni v průběhu řízení poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., a to jak o potřebě doplnit rozhodná skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, tak o právním významu skutečností rozhodných pro posouzení uplatněných nároků. Po tomto poučení však žalobkyně netvrdila, jaká konkrétní část jí uplatněného nároku připadá na jednotlivé vady přičitatelné žalovanému, neodlišila nárok na vrácení plnění po odstoupení od smlouvy od nároku na náhradu škody a setrvala na tvrzení, že náklady na odstranění vad a náklady na nové provedení střechy tvoří nerozlišitelný celek. Po poučení soudu podle § 118a odst. 2 o. s. ř. žalobkyně pouze upřesnila, že nárok na zaplacení částky 498 830 Kč spatřuje jednak ve vrácení ceny díla ve výši 137 000 Kč po odstoupení od smluv o dílo a jednak v náhradě škody odpovídající nákladům následné rekonstrukce střechy a znehodnoceného materiálu. Nezměnila však skutkový základ žaloby ani neučinila návrh na změnu žaloby a nadále požadovala zaplacení téže celkové částky, která zůstala po částečném zastavení předmětem řízení. Žalobkyně tedy skutkově nevymezila takovou majetkovou újmu, která by byla odlišná od samotných nákladů na odstranění tvrzených vad díla a přesahovala rozsah práv z vadného plnění. Její nárok proto nebylo možno bez dalšího posoudit jako nárok na náhradu škody.41. Za této procesní situace soud neprovedl další žalobkyní navržené důkazy, zejména další výslech znalce , tituly před jménem, , anonymizováno, , doplnění jím vypracovaného znaleckého posudku, ustanovení dalšího znalce ani další důkazy směřující k ocenění jednotlivých vad. Provedení těchto důkazů by totiž nemohlo odstranit nedostatek skutkových tvrzení žalobkyně ani nahradit neunesení jejího břemene tvrzení a důkazního. Další doplňování dokazování by proto nesměřovalo k prokázání žalobkyní tvrzených skutečností, nýbrž fakticky k dodatečnému vytváření skutkového základu uplatněného nároku, což není účelem dokazování. Soud proto vycházel ze skutkového stavu zjištěného dosavadním dokazováním.42. Soud má za prokázané, že mezi účastníky vznikl na základě smluv uzavřených dne , datum, závazkový vztah ze smlouvy o dílo podle § 2586 a násl. o. z. Žalovaný se zavázal provést sjednané tesařské, pokrývačské a klempířské práce vyjmenované ve smlouvách a žalobkyně se zavázala zaplatit cenu díla, což také učinila. Pro právní posouzení věci bylo následně rozhodné určit, jaký byl obsah smluvně převzatého plnění žalovaného a za jaké případné vady díla může nést odpovědnost.43. Při výkladu obsahu smluv soud vycházel z § 555 a § 556 o. z., tedy nejen z jazykového vyjádření uzavřených smluv, ale i z okolností, které jejich uzavření předcházely, a z následného chování stran. Soud nepominul, že před uzavřením smluv mezi účastníky probíhala e-mailová komunikace, v níž byla zmiňována realizace střechy jako celku, ani to, že žalobkyně v této komunikaci poukazovala na střešní fólii. Tato okolnost však sama o sobě nepostačuje k závěru, že se provedení DHV fólie stalo součástí smluvně převzatého plnění žalovaného. Rozhodující totiž je, že účastníci následně neuzavřeli jedinou obecně formulovanou smlouvu na zhotovení celé střechy jako jednotného díla, nýbrž několik samostatných písemných smluv o dílo, v nichž byl předmět plnění vymezen konkrétním a položkovým způsobem a ke každému okruhu prací byla sjednána samostatná cena. V tomto konečném smluvním ujednání provedení DHV fólie uvedeno není, a to ani výslovně, ani způsobem, z něhož by bylo možno dovodit, že jde o samozřejmou či neoddělitelnou součást převzatých prací.44. Soud proto nepřijal výklad žalobkyně, podle něhož měl žalovaný převzít odpovědnost za kompletní střešní skladbu ve všech jejích technických vrstvách jen proto, že v předchozí komunikaci byla zmiňována „střecha“ a že žalovaný vystupoval jako odborník. Takový závěr by ve skutečnosti znamenal doplnit do následně uzavřených podrobných písemných smluv další povinnost, kterou jejich text neobsahuje. To však výklad právního jednání nahrazovat nemůže. Výklad podle § 556 o. z. slouží k objasnění obsahu projevené vůle stran, nikoli k vytvoření nového smluvního obsahu nad rámec toho, co bylo mezi stranami v konečné podobě skutečně ujednáno. V tomto směru soud nepostupuje v rozporu s judikaturou dovolacího soudu k výkladu smluv, podle níž je třeba přihlížet i k okolnostem předcházejícím uzavření smlouvy a ke skutečné vůli stran. Po zohlednění těchto okolností však v projednávané věci dospěl k závěru, že konečné písemné smlouvy svědčí o převzetí jen konkrétně vymezených dílčích prací, nikoli o převzetí povinnosti zhotovit celou střechu v rozsahu tvrzeném žalobkyní (srov. NS sp. zn. 27 Cdo 1858/2022, NS sp. zn. 33 Cdo 1767/2019).45. Z uvedeného důvodu soud uzavírá, že samotná technická potřebnost DHV fólie ani skutečnost, že žalobkyně o ní hovořila v předsmluvní komunikaci, ještě neprokazují, že její provedení bylo součástí smluvního závazku žalovaného. Absence DHV fólie proto sama o sobě nepředstavuje vadu díla, za kterou by žalovaný odpovídal, ve smyslu § 2615 o. z., neboť dílo má vadu tehdy, neodpovídá-li smlouvě, a právě takový smluvní závazek žalovaného v řízení prokázán nebyl.46. Odlišně soud posoudil vytýkané vady v oblasti komínu. Ze smluv o dílo vyplynulo, že práce související s komínem byly součástí žalovaným převzatého plnění, neboť žalovaný převzal montáž komínu nad hřeben střešní krytiny, řezání tašek kolem komínu a výrobu a montáž oplechování komínu. Již z tohoto důvodu bylo třeba tuto část díla posuzovat samostatně od ostatních tvrzených vad střechy. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckých závěrů, fotografické dokumentace a výpovědi žalovaného, vyplynulo, že v oblasti komínu došlo k zásahu do konstrukce krovu a že byly zjištěny nedostatky spočívající zejména v nevyhovujícím řešení styku komínu a krovu, v nedodržení požadavků požární bezpečnosti a ve vadách oplechování komínu spojených se zatékáním.47. Soud vzal znalecký posudek ustanoveného znalce i jeho výpověď při jednání v úvahu jako významný podklad pro posouzení technického stavu střechy a povahy zjištěných nedostatků. Současně však zohlednil i limity tohoto důkazu. Ze znaleckého dokazování vyplynula existence závažných nedostatků střešní konstrukce, znalec však současně uvedl, že nevycházel ze stavu díla v podobě, v jaké bylo dokončeno žalovaným, neboť střecha již byla přepracována, a své závěry opíral zejména o fotografickou dokumentaci a další zprostředkované podklady. Zároveň připustil, že část zjištěných nedostatků mohla souviset již s původním stavem stavby před jejím převzetím žalovaným, s nedostatky projektové dokumentace a s absencí stavbyvedoucího, a dále uvedl, že neví, kdo měl dodat a provést doplňkovou hydroizolaci. Za této situace nebylo možné ze znaleckého dokazování bez dalšího postavit najisto, v jakém rozsahu jsou jednotlivé zjištěné nedostatky přičitatelné právě žalovanému ani jaká část nákladů vynaložených na následnou rekonstrukci střechy připadala na odstranění případných vad jeho díla. Znalec se nadto nevyjadřoval k ocenění jednotlivých vad ani k určení rozsahu nákladů potřebných k odstranění vad přičitatelných žalovanému.48. Žalovaný se bránil tím, že v oblasti komínu řešil již existující kolizi mezi umístěním komínu a konstrukcí krovu v rozpracované stavbě a že původní stav stavby významně ovlivnil možnosti technického řešení. Tato okolnost sama o sobě jeho odpovědnost nevylučuje, neboť i při problematickém výchozím stavu odpovídal za způsob provedení těch prací, které v oblasti komínu smluvně převzal a provedl.49. Ani tato skutečnost však sama o sobě nepostačuje pro vyhovění žalobě. Rozhodující totiž zůstalo, že žalobkyně ani po poučení soudu netvrdila a neprokázala, jaká konkrétní část jí uplatněného peněžitého nároku odpovídá právě odstranění vad v oblasti komínu, jaké práce byly k jejich odstranění nezbytné a jaké náklady si jejich odstranění vyžádalo. Uplatněný peněžitý nárok nadále spojovala s náklady na celkovou rekonstrukci střechy, aniž od nich oddělila náklady vztahující se k jednotlivým vadám, které by mohly být žalovanému přičitatelné. Právě pro tento nedostatek tvrzení a důkazů proto nemohla žaloba obstát ani v rozsahu vad týkajících se komínu.50. Dále žalobkyně v řízení uplatnila vedle sebe jednak nárok na vrácení plnění poskytnutého žalovanému po odstoupení od smluv o dílo, tedy nárok odpovídající vypořádání v režimu bezdůvodného obohacení po zrušení závazku (§ 2004, § 2991 a § 2993 o. z.), jednak nárok na náhradu škody podle § 2913 o. z., kterou ztotožnila s náklady následné rekonstrukce střechy a souvisejícími výdaji. Taková konstrukce sama o sobě není vyloučena, vyžaduje však přesné skutkové odlišení jednotlivých nárokových základů, jejich vzájemného vztahu a rozsahu, v němž se nepřekrývají. Současně platí, že újma spočívající v samotné vadnosti poskytnutého plnění je napravitelná primárně prostředky odpovědnosti za vady, zatímco náhrada škody přichází v úvahu jen pro další majetkovou újmu odlišnou od samotné vady díla; náklady potřebné k odstranění vady proto nelze bez dalšího podřadit pod nárok na náhradu škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2355/2015, NS sp. zn. 33 Cdo 1508/2008). Zároveň při vypořádání po odstoupení od smlouvy o dílo nelze automaticky vycházet pouze z výše zaplacené ceny, nýbrž je třeba zkoumat skutečný majetkový prospěch objednatele, a to i se zřetelem k vadnosti a využitelnosti poskytnutého plnění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1060/2017).51. Žalobkyně však oba uvedené nároky skutkově opírala v podstatě o tutéž argumentaci, totiž o tvrzenou vadnost díla a nutnost jeho následné opravy, aniž vymezila jejich vzájemný vztah, rozsah případného překrytí či skutečnosti odůvodňující samostatnou existenci každého z nich. Přestože byla v průběhu řízení opakovaně poučena podle § 118a o. s. ř. o potřebě skutkově odlišit jednotlivé nárokové základy a konkretizovat rozsah nároků odvozovaných od jednotlivých tvrzených vad, na své původní konstrukci nároku setrvala. Nadále neodlišila, které konkrétní náklady následné rekonstrukce souvisejí s vadami skutečně přičitatelnými žalovanému a které naopak s celkovým přepracováním střechy, odstraněním jiných nedostatků, původním stavem konstrukce nebo zhotovením prvků, jež žalovaný smluvně nepřevzal.52. Za tohoto stavu nebylo možno postavit najisto, jaká část uplatněného peněžitého nároku představuje vypořádání po odstoupení od smlouvy, jaká část má povahu samostatné škody, v jakém rozsahu se tyto nároky vzájemně nepřekrývají a která konkrétní majetková újma vznikla právě v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaného. Tento závěr odpovídá i ustálené judikatuře dovolacího soudu k § 118a o. s. ř., podle níž smyslem poučovací povinnosti soudu je poskytnout účastníku prostor k doplnění rozhodných skutkových tvrzení a důkazů, nikoli za něj vytvářet skutkový základ uplatněného nároku. Neuvede-li účastník ani po řádném poučení rozhodné skutečnosti a neoznačí-li důkazy potřebné k jejich prokázání, nese procesní odpovědnost za neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene (srov. NS sp. zn. 23 Cdo 3336/2012, NS sp. zn. 26 Odo 1466/2006, NS sp. zn. 29 Cdo 3603/2016).53. Ani provedené listinné důkazy, ani výpovědi svědků, ani znalecké dokazování neumožnily postavit najisto, jaká část žalobkyní uplatněného nároku odpovídala odstranění jednotlivých zjištěných nedostatků a v jakém rozsahu tyto náklady souvisely s případnými vadami přičitatelnými žalovanému. Zejména ze znaleckého dokazování nevyplynulo, které náklady následné rekonstrukce střechy souvisely s odstraňováním případných vad díla žalovaného, které s původním stavem stavby, které s nedostatky projektové dokumentace a které s dalšími okolnostmi stojícími mimo sféru žalovaného. Za této procesní situace již nebylo úkolem soudu nahrazovat nedostatek procesní aktivity žalobkyně dalším dokazováním ani za ni vytvářet skutkový základ uplatněného nároku. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně skutečností rozhodných pro posouzení základu a výše uplatněných peněžitých nároků.54. Žalobkyně se dále domáhala vrácení částek poskytnutých žalovanému na základě smluv o dílo s tvrzením, že od těchto smluv platně odstoupila. Ani v tomto rozsahu však neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Netvrdila ani neprokázala, v jakém konkrétním rozsahu se žalovaný po odstoupení od smluv na její úkor obohatil, jaká část jím poskytnutého plnění byla v důsledku vad přičitatelných žalovanému pro žalobkyni bez hodnoty, musela být odstraněna nebo nemohla být při následné rekonstrukci využita, a jaká část jeho prací a dodávek byla naopak zachována či dále použita. Za této situace nebylo možno učinit spolehlivý závěr o rozsahu tvrzeného bezdůvodného obohacení ani o jeho výši.55. Podle § 2004 o. z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku; plnily-li však strany a právní důvod plnění odpadl, nastupuje vypořádání podle pravidel o bezdůvodném obohacení, zejména podle § 2991 a § 2993 o. z. Judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že při vypořádání po odstoupení od smlouvy o dílo není rozhodující výše nákladů zhotovitele ani samotné náklady na opravy, ale skutečný majetkový prospěch objednatele z poskytnutého plnění.56. Žalobkyně však svůj nárok vystavěla na požadavku vrácení celé ceny díla a částky poskytnuté na materiál, aniž skutkově vymezila a prokázala, proč by žalovaným poskytnuté plnění nemělo mít pro ni žádnou hodnotu, popřípadě v jakém rozsahu tato hodnota odpadla v důsledku vad přičitatelných žalovanému. Za situace, kdy podstatná část tvrzených důvodů následné rekonstrukce střechy souvisela s absencí DHV fólie, jejíž provedení nebylo součástí smluvně převzatého plnění žalovaného, a kdy současně část provedených prací a materiálu byla při následné rekonstrukci zachována či znovu využita, nebylo možno bez dalšího uzavřít, že žalobkyni náleží vrácení celé ceny díla a celé částky poskytnuté na materiál.57. K nároku na náhradu částky vynaložené na zpracování odborného posudku a znaleckého posudku soud uvádí, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že tyto náklady představovaly samostatnou majetkovou újmu vzniklou v příčinné souvislosti s porušením povinností žalovaného. Z provedeného dokazování naopak vyplynulo, že oba posudky byly pořízeny za účelem zjištění technického stavu střechy, posouzení existence tvrzených vad a následného uplatnění nároků vůči žalovanému. Žalobkyně přitom skutkově nevymezila, v čem měla spočívat škoda představovaná těmito náklady a z jakého důvodu by jí měly být přiznány nad rámec nákladů spojených s uplatněním práva. Za této situace nebylo možno uzavřít, že částky vynaložené na zpracování uvedených posudků představují škodu, za niž žalovaný odpovídá. Tyto náklady mají svou povahou blíže k nákladům spojeným s uplatněním práva, respektive k nákladům řízení ve smyslu § 137 o. s. ř., než k samostatnému nároku na náhradu škody.58. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně skutečností rozhodných pro posouzení základu a výše uplatněných nároků na vydání bezdůvodného obohacení, náhradu škody i náhradu nákladů vynaložených na zpracování odborného a znaleckého posudku, a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.59. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. V posuzované věci mu vznikly tyto náklady:Právní zástupce žalovaného učinil v řízení celkem 16 úkonů právní služby:převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“),vyjádření žalovaného k žalobě ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,účast u jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,podání ze dne , datum, (doplnění tvrzení a důkazních návrhů) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,účast u jednání dne , datum, (10:00-11:35) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,účast u jednání dne , datum, (13:15-14:50) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,účast u jednání dne , datum, (13:15-14:12) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,vyjádření žalovaného k provedeným důkazům ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,účast u jednání dne , datum, (13:06-14:28) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,podání ze dne , datum, (doplnění tvrzení a důkazních návrhů) dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.,účast na místním šetření v , Anonymizováno, dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.,vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.,účast u jednání dne , Anonymizováno, (9:04-10:35) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,vyjádření žalovaného ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.,účast u jednání dne , datum, (14:10-15:52) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,účast u jednání dne , datum, (9:12-10:10) dle § 11 odst. 1. písm. g) a. t.,o Při určení tarifní hodnoty soud vyšel z § 8 odst. 1 a. t. kdy, není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění. Zažalovanou částkou byla částka 516 463 Kč, usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo řízení co do částky 17 633 Kč částečně zastaveno, uvedené usnesení nabylo právní moci dne , datum, , předmětem řízení zůstala částka 498 830 Kč.o Náhrada nákladů řízení spočívající v mimosmluvní odměně právního zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne , datum, ) včetně režijního paušálu, již byla žalovanému přiznána rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 10. 7. 2024, č. j. 14 C 115/2024-77.o Mimosmluvní odměna za 4 úkony právní služby činí 4 x 10 380 Kč dle § 7 bod 6. a. t. ve znění do 31. 12. 2024, tj. 41 520 Kč.o Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby činí 3 x 10 380 Kč § 7 bod 6. a. t. ve znění do 14. 1. 2026, tj. 31 140 Kč.o Mimosmluvní odměna za 4 úkony právní služby činí 4 x 10 300 Kč dle § 7 bod 6. ve znění do 14. 1. 2026, tj. 41 200 Kč.o Mimosmluvní odměna za 2 úkony právní služby činí 2 x 10 300 Kč dle § 7 bod 6. a. t. v účinném znění, tj. 20 600 Kč.o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024, tj. 1 200 Kč.o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 9 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. v účinném znění, tj. 4 050 Kč.o Celkem odměna za úkony právní služby činí 134 460 Kč, náhrada hotových výdajů činí celkem 5 250 Kč.Celkem tak má žalovaný nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 139 710 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Vyúčtovaná a soudem přiznaná odměna odpovídá obsahu spisu a skutečně poskytnutým právním službám. Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.O náhradě nákladů řízení státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení státu nese účastník, který ve věci neměl úspěch. Usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, bylo ustanovenému znalci přiznáno znalečné v celkové výši 35 685,89 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a její žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta, je povinna tyto náklady státu nahradit. Jelikož žalobkyně již v průběhu řízení složila zálohu na znalečné ve výši 35 000 Kč, uložil jí soud povinnost zaplatit státu pouze zbývající část nákladů ve výši 685,89 Kč.