ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2020:12.C.304.2020.1 Datum: 2020-12-15 Předmět: 75.307,52 Kč / úvěr Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", ["peněžité plnění""smlouva o půjčce""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 75.307,52 Kč / úvěr. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.), § 2390 (89/2012 Sb.).
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. Žalobkyně v žalobě požadovala vedle zaplacení dlužné jistiny ve výši 46.743 Kč zaplacení úroku ze zápůjčky do dne zesplatnění ve výši 14.640 Kč, úroku z prodlení od zesplatnění do [datum] ve výši 1.532,21 Kč, poplatky za správu zápůjčky ve výši 4.000 Kč, za poslední písemnou upomínku ve výši 750 Kč, dále zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného se splácením zápůjčky v kapitalizované výši 4.629,31 Kč. Žalovaný do dne zesplatnění zápůjčky dne [datum] zaplatil toliko částku 2.638 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 47.000 Kč s tím, že vrátí částku 47.000 Kč na jistině a poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 95.401 Kč ve 53 měsíčních splátkách po 2.638 Kč a poslední 54. splátce ve výši 2.587 Kč vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Ve smlouvě o zápůjčce byl sjednán obchodní úrok ve výši 48 % p.a. a stanovena RPSN zápůjčky ve výši 85 %, dále pro případ prodlení se splácením zápůjčky smluvní pokuta za každé porušení povinnosti ve výši 50 Kč a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z aktuální výše dlužné částky obojí dle sazebníku žalobkyně.
5. Z vyčíslení pohledávky ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný zaplatil na splátkách toliko částku 2.638 Kč.
6. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] zjistil, že s poukazem na čl. 13 obchodních podmínek, resp. čl. 11 smlouvy o zápůjčce zesplatnila zápůjčku ke dni [datum].
7. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
8. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.
9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
10. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku.
11. Podle ust. § 6 a 8 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
12. Podle ust. § 2390 o.z. smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
14. Podle § [číslo] k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
15. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
16. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
17. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
18. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 47.000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně poplatku za správu zápůjčky a souhrnného poplatku. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a do doby zesplatnění zápůjčky dne [datum] uhradil celkem částku 2.638 Kč.
19. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy, a to o souhrnném poplatku, smluvního úroku a smluvní pokuty musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1813 a násl. občanského zákoníku) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
20. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1813 a násl. občanského zákoníku, která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1814 občanského zákoníku. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 občanského zákoníku mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 1814 občanského zákoníku, ale i směrnici Rady [číslo] s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).
21. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11 (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.
22. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované zápůjčky vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, RPSN dle smlouvy činí 85 %, účastníci sjednali měsíční smluvní úrok ve výši 48 %, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z aktuální dlužné částky, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 Kč za každé porušení povinnosti, měsíční poplatek za správu zápůjčky 500 Kč, (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.