17 C 141/2020-219 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 3.224 Kč jako součtu plnění, které za žalovanou na její žádost poskytla společnosti [právnická osoba] Konkrétně šlo o částky 665 Kč dne 19. 12. 2018, 670 Kč dne 21. 1. 2019, 660 Kč dne 20. 2. 2019, 676 Kč dne 13. 3. 2019 a 553 Kč dne 12. 4. 2019. Žalovaná plnění žalobkyni přes výzvy nevrátila. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že ke vzniku žádného dluhu nedošlo, protože žalovaná vždy před úhradou prostřednictvím žalobkyně ([právnická osoba]) žalobkyni hrazené peníze poskytla v hotovosti. Žalovaná dále namítala, že úhrady byly poskytnuty z účtu syna žalobkyně, a tedy osobou, které se měla (údajně) obohatit, není žalobkyně (ale její syn). 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně na základě dohody se žalovanou zaplatila za žalovanou z účtu [jméno] [příjmení] společnosti [právnická osoba] za telekomunikační služby částky celkem 3.224 Kč (12/ 2018 – 4/ 2019). Mezi účastníky bylo nesporné, že úhrady označené žalobkyní v žalobě a založené jako snímky obrazovky mobilního telefonu žalobkyně na č. l. 5, 5 p.v. 6, 6 p.v., 7 byly skutečně provedeny. 4. Mezi účastníky bylo sporné, že žalobkyně provedla uvedené úhrady ze svých finančních prostředků za situace, že tyto úhrady byly provedeny z účtu majitele [jméno] [příjmení]. Žalobkyně označila k uvedené sporné skutečnosti důkaz potvrzením banky o tom, že žalobkyně má dispoziční právo k uvedenému účtu, výpisy z účtu za období rozhodné, tedy prosinec 2018 až duben 2019 a čestným prohlášením [jméno] [příjmení]; uvedla dále, že uvedenou osobu je též možné vyslechnout k této otázce jako svědka ([jméno] Křapáček, [ulice a číslo], [obec]). Žalovaná navrhla, aby si soud od banky vyžádal zprávu, kdo prováděl operace na účtu za období prosinec 2018 až duben 2019. [příjmení] by měla jednoznačně uvést, zda operace byly prováděny pod bankovní identitou žalobkyně nebo [jméno] [příjmení]. 5. Z výpovědi žalobkyně, čestného prohlášení [jméno] [příjmení] (č.l. 10) a částečně anonymizovaného výpisu z účtu [bankovní účet] (č.l. 106 a násl.) má soud za prokázané, že s uvedeným účtem nakládala žalobkyně (a že na účtu byly uloženy její prostředky), i když zpráva banky z 10. 5. 2021 (č.l. 105) nesvědčila pro práva žalobkyně vůči předmětnému účtu; žalobkyně nepochybně disponuje přístupovými údaji majitele účtu. V tomto ohledu není podstatné, kdo byl majitelem účtu (osobou oprávněnou vůči bance ze smlouvy o účtu), ale koho prostředky (byť formálně na účtu jiného) byly použity. Soud nepovažoval v této souvislosti za potřebné provádět výslech svědka [jméno] [příjmení] (protože prokazované skutečnosti již byly prokázány jinak). 6. Mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná žalobkyni před každou z uvedených pěti úhrad poskytla v hotovosti částku, která měla být telekomunikačnímu operátorovi uhrazena prostřednictvím žalobkyně. Žalovaná označila důkaz výslechem svědků svědka [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a dále výslechem účastníků řízení, konečně pak stvrzenkou z 3. 4. 2019 na částku 300.000 Kč (č.l [číslo]). 7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud nezjistil ve vztahu ke vzniku závazku žalované vůči žalobkyni nic podstatného, protože svědek věděl jen o poskytnutí plnění žalobkyní za žalovanou, ale již nic bližšího. Uvedl, že se o to (ani jako přítel žalobkyně) nezajímal. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná poskytla žalobkyni peněžní částku v hotovosti na jaře, pravděpodobně v dubnu 2018, uvedená skutečnost byla potvrzena i výpovědí žalované. Svědek sice neznal konkrétní výši částky pro žalobkyni, to však bylo pochopitelné s ohledem na náhodnou přítomnost svědka při předání peněz. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná plánovala předat žalobkyni částku (minimálně) 500 Kč, žalovaná pak upřesnila, kdy a kde se tak stalo (v bytě žalované a v březnu 2018). Neurčitost výpovědi svědkyně není nutně důvodem pro hodnocení výpovědi jako procesně méně významné. Svědkyně nebyla přímo na předání účastna, šlo o náhodného svědka událostí před předáním peněz, a tedy nebylo možné ani očekávat podrobné vzpomínky, pokud se jí předání peněz netýkalo. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaná předala žalobkyni částku více než 500 Kč v lednu 2018; svědek vysvětlil okolnosti své vědomosti (a její strohosti co do podrobností) i důvod, proč se přímo předání částky neúčastnil. Jeho výpověď byla podporována výpovědí žalované. I když uvedený svědek vyjadřoval svůj negativní vztah k žalobkyni (a jejímu zástupci), nelze obsah jeho výpovědi pominout. Jenom z negativního vztahu svědka k žalobkyni nelze vyvodit nepravdivost jeho výpovědi. Jeho výpověď i výpovědi dalších svědků k předání peněz jsou pak v souladu s argumentem, že žalobkyně by jen těžko byla ochotna nést náklady na telefonování žalované po dobu pěti měsíců (na svůj náklad). Je sice pravda, že z prokázání části úhrad neplyne automaticky prokázání všech úhrad, přesto žalobkyně nevysvětlila logicky, proč by po dobu pěti měsíců opakovala platby za žalovanou, aniž by požadovala a realizovala vypořádání předchozího dluhu. Z předložené stvrzenky o úhradě částky 300.000 Kč (č.l. 139) pak ale neplyne, že by žalovaná žalobkyni nic nedlužila (protože by si žalobkyně jinak svoji pohledávku od platby odečetla). Platba se totiž týkala vztahu mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], a tedy k započítávání pohledávky mezi jinými osobami nebylo bez dalšího možné. 8. Ohledně předání peněz žalovanou v prosinci 2018 a v únoru 2019 proti sobě stojí výpovědi účastníků. Z výpovědí účastníků a z výpisu z rejstříku trestů ohledně žalobkyně neplyne žádná specifická nevěrohodnost (byť obrana žalované byla částečně prokázána; to byla ale i část verze žalobkyně), a tedy nelze výpověď žalované upřednostňovat před výpovědí žalobkyně. Ostatně proto se žalované dostalo poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., na které žalovaná reagovala označením své výpovědi jako důkazu. Soud nesouhlasí, jak již uvedl, s tím, že pokud žalovaná prokázala předání tří peněžních částek, znamená to automaticky předání i dalších dvou peněžních částek. K takovému závěru by musel přistoupit další (třeba i) nepřímý důkaz (o dispozici s penězi v souvislosti s provedením platby), který však žalovaná soudu nenabídla. 9. Pokud žalobkyně po koncentrační lhůtě (před rozhodnutím soudu) tvrdila některé skutečnosti, které předání peněz v hotovosti před platbou vylučovaly (zasílání platebních údajů na mobilní telefon žalobkyně v době jejího pobytu mimo [obec]), měla tak učinit právě do koncentrace řízení (§ 118b odst. 1 o.s.ř.). Žalovaná se předáním peněz bránila již od prvního jednání ve věci. 10. Soud dospěl k dílčímu skutkovému závěru, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na úhradu účtů za služby elektronických komunikací v měsících lednu, březnu a dubnu 2019 (finanční částky 670 Kč, 676 Kč a 553 Kč). Uvedení svědci sice uvádějí některé skutečnosti nepřesně, to ale lze chápat pro odstup času. Proti výpovědím svědků stojí pouze výpověď žalobkyně (popírající jakékoliv platby od žalobkyně). Soud ale považuje za nelogické, pokud by žalovaná po dobu pěti měsíců nic žalobkyni na úhradu pro Vodafone nezaplatila, žalobkyně by přesto tyto platby celkem v částce 3.224 Kč provedla. 11. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně žalovanou vyzvala ke vrácení peněz, které jsou předmětem tohoto řízení, (poprvé) dopisem z 22. 6. 2020 (odeslaným k poštovní přepravě téhož dne). 12. Mezi účastníky bylo sporné, že by došlo mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. k uzavření příkazní smlouvy týkající se vymáhání tvrzené pohledávky žalobkyně vůči žalované. 13. Žalobkyně označila k uvedené sporné skutečnosti důkaz příkazní smlouvou z č.l. 7 p.v. a doplnila, že plná moc byla vystavena dále pro zástupce žalobkyně proto, že občanský soudní řád vylučuje zastupování právnickou osobou. Z uvedené smlouvy má soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena příkazní smlouva (na vymáhání dluhu za žalovanou). Předžalobní upomínání ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. má význam převážně v tom, že má vyloučit„ překvapivé“ žaloby. Postup žalobkyně před podáním žaloby a postoj žalované k uplatněnému nároku význam předžalobní výzvy umenšují. 14. Soud neprovedl důkaz korespondencí účastníků před podáním žaloby, protože pro rozhodnutí soudu uvedená korespondence (č.l. 10 p.v. – 15 p.v., čl. 56 a násl, č.l. 74 a násl.) neměla význam (na rozhodnutí soudu o žalobě nemohla nic měnit); předžalobní upomínka (odeslaná [právnická osoba] jménem žalobkyně) a její doručení žalované nebyly sporovány. Videonahrávka incidentu dne 27. 7. 2021 mezi [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] a protokol o podání trestního oznámení z 29. 7. 2021 rovněž neměly pro rozhodnutí soudu (popř. hodnocení důkazů) význam; negativní vztah zástupce žalované a žalobkyně byl z průběhu řízení zřejmý. Pokud jde o trestní spis, který se týkal žalobkyně, pak jeho provedení bylo nadbytečné, protože věrohodn