11 C 42/2023-25 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 97 922 Kč z titulu nezaplaceného (pod) nájemného za užívání družstevního bytu žalobce [číslo] na adrese [adresa žalované] (dále též jen„ Byt“), a na vyklizení tohoto bytu žalovanou. Předmětný byt je v družstevním vlastnictví a družstevní podíl k tomuto bytu vlastní žalobce. Mezi účastníky byla uzavřena podnájemní smlouva dne [datum] na dobu určitou, která byla několikrát prodlužována dodatky. V únoru 2022 žalovaná přestala hradit nájem a služby s tím spojené. Žalovaná dluží nájemné za měsíc únor – červen 2020 ve výši 45 000 Kč a za měsíc srpen – prosinec 2022, celkem dluh na nájemném činí 77 922 Kč. V prosinci 2022 došlo k ukončení podnájemní smlouvy uplynutím lhůty, na kterou byl podnájem sjednán. Ačkoliv tedy skončil podnájemní vztah mezi účastníky, žalovaná byt i nadále užívá. Tudíž tak roste i její dluh za užívání bytu. Žalovaná byla vyzývána k vystěhování, na výzvy však nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. Jelikož žalovaná je státní příslušnicí Ruské federace, poměr mezi účastníky založený podnájemní smlouvou, je poměrem s mezinárodním prvkem, a proto soud nejprve posuzoval, zda má pravomoc ve věci rozhodnout a příp. jakým právním řádem se vztah účastníků řídí. Na vztahy s mezinárodním prvkem dopadá režim zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Ve vztahu k Ruské federaci je nadále závazná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne [datum] uveřejněná pod [číslo] Sb. m. s., ta však normy upravující příslušnost a rozhodné právo pro závazkové vztahy neobsahuje. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná má bydliště v České republice, a proto má zdejší soud pravomoc tuto věc rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti nebo nájem nemovitosti, řídí právem země, ve které se nemovitost nachází, v tomto případě tedy českým právem. 4. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Jelikož žalovaná po celou dobu řízení zůstala pasivní, ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu toliko listiny předložené žalobcem. 6. Z usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 30 D 67/2003, 5 Nd 25/2003, se podává, že žalobce jako dědic nabyl po Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], členská práva k družstevnímu bytu v Bytovém družstvu [ulice], [obec], včetně veškerých práv k tomuto bytu u Bytového družstva [ulice], [obec]. 7. Z listiny nazvané jako Nájemní smlouva k družstevnímu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že Bytové družstvo [ulice], [adresa žalované] uzavřelo jako pronajímatel s žalobcem jako svým členem družstva nájemní smlouvu k bytu [číslo] v 3. podlaží o 2+1 místnostech a ploše 68 m2, který se nachází v domě [adresa] v [obec], Raisově ulici [číslo] jehož vlastníkem je Bytové družstvo [ulice]. 8. Dne [datum] Bytové družstvo [ulice], [adresa žalované], vystavilo potvrzení o tom, že žalobce je členem tohoto družstva a vlastníkem členského podílu s právem užívání bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa žalované]. Potvrzení podepsal předseda i místopředseda bytového družstva. 9. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] uzavřel žalobce jako nájemce s žalobkyní jako podnájemkyní smlouvu, kterou jí přenechal k užívání předmětný Byt na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že se strany do [datum] rozhodnou, zda uzavřou nájemní smlouvu na další rok a takovou nájemní smlouvu pak potvrdí písemným dodatkem k této smlouvě. Nájemné bylo dohodnuto v celkové výši 9 000 Kč měsíčně se splatností do 10. dne příslušného měsíce. 10. Z Dodatku [číslo] ze dne [datum] k podnájemní smlouvě se podává, že strany změnily dobu pronájmu tak, že nájemní doba byla dohodnuta na dobu určitou od [datum] do [datum], jinak všechny ostatní podmínky a vztahy ujednané smluvními stranami v původní podnájemní smlouvě zůstaly nezměněny. 11. Z Dodatku [číslo] ze dne [datum] k podnájemní smlouvě vyplývá, že byla změněna doba nájmu, a to na dobu určitou od [datum] do [datum], a dále celková výše nájemného, která nově činila 10 000 Kč. 12. Z Dodatku [číslo] ze dne [datum] k podnájemní smlouvě se pak podává, že doba nájmu byla změněna na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že se strany do [datum] rozhodnou, zda uzavřou nájemní smlouvu na další rok a takovou nájemní smlouvu pak potvrdí písemným dodatkem k podnájemní smlouvě ze dne [datum]. 13. Z výzvy k úhradě dlužné částky a vystěhování z podnájmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobcem (prostřednictvím jeho zmocněnce) vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 67 922 Kč a k vystěhování předmětného Bytu. 14. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná dluží žalobci na nájemném za období únor – červen 2020 a srpen – prosinec 2022 celkem částku ve výši 77 922 Kč. 15. Po skutkové stránce tak lze uzavřít, že žalovaná v měsících únor – červen 2020 a srpen – prosinec 2022 užívala na základě podnájemní smlouvy jako podnájemce výše uvedený Byt a za tato období dosud neuhradila sjednané nájemné v celkové výši 77 922 Kč, přestože k tomu byla žalobcem vyzývána. Podnájemní vztah skončil mezi účastníky ke dni [datum] (tak jak bylo dohodnuto v Dodatku [číslo] k podnájemní smlouvě), k prodloužení doby podnájmu nedošlo, žalobce nesouhlasil s prodloužením užívání předmětu podnájmu žalovanou a vyzval dopisem ze dne [datum] žalovanou k vystěhování. Vzhledem k pasivitě žalované nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by strany uzavřely dodatek k podnájemní smlouvě ze dne [datum] a trvání podnájmu tak formou dodatku prodloužily na další rok (či jiné období). Žalovaná tak byla povinna Byt vyklidit a vyklizený jej předat žalobci nejpozději v den ukončení podnájemního vztahu. Žalovaná však předmětný Byt nevyklidila a nepředala a nadále tento užívá (vzhledem k tomu, že se žalovaná k žalobě nevyjádřila, tvrzení žalobce tedy nerozporovala, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou). 16. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 17. Podle § 729 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o obchodních korporacích“), družstevním bytem nebo družstevním nebytovým prostorem (dále jen„ družstevní byt“) se rozumí byt nebo nebytový prostor, který je v budově ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, nebo který je ve vlastnictví nebo ve spoluvlastnictví bytového družstva, a bytové družstvo jej poskytlo do nájmu členovi bytového družstva, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem. 18. Podle § 741 odst. 1 zákona o obchodních korporacích není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. 19. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 20. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 21. Dle § 2274 o. z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § [číslo] se použije přiměřeně. 22. Dle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. 23. Dle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 24. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc neb