11 C 173/2025-84 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 101 050 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývající žalované ze Smlouvy o úvěru [číslo] která byla žalovanou podepsána dne 7. 11. 2022.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému ústnímu jednání se bez řádné omluvy nedostavila (avizovaná omluva nebyla soudu doručena), proto soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v její nepřítomnosti.3. Protože žalovaná byla pasivní, soud považoval žalobní tvrzení za sporná a k těmto tvrzením provedl listinné důkazy žalobkyní označené:4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu se podává, že žalobkyně vlastní od 11. 5. 2018 povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že u žalované byl uveden čistý příjem ze zaměstnání ve výši 62 950 Kč, výdaje byly uvedeny částkou 21 960 Kč (výdaje ve výši životního minima 4 620 Kč, splátky [právnická osoba] ve výši 8 275 Kč, výdaje na bydlení ve výši 9 065 Kč), rezerva ve výši 39 990 Kč.6. Z výpisu z účtu s názvem [právnická osoba] za období od 12. 10. 2022 do 12. 10. 2022 bylo zjištěno, že na tento účet byla připsána dne 12. 10. 2022 částka 62 469,04 Kč (příchozí úhrada SEPA, EUR v rámci EU/EHP).7. Z výpisu z účtu s názvem [příjmení] [jméno] za období od 12. 8. 2022 do 12. 8. 2022 bylo zjištěno, že na tento účet byla připsána dne 12. 8. 2022 částka 63 596,12 Kč (příchozí úhrada SEPA, EUR v rámci EU/EHP).8. Z výpisu z účtu s názvem [příjmení] [jméno] za období od 12. 7. 2022 do 12. 7. 2022 bylo zjištěno, že na tento účet byla připsána dne 12. 7. 2022 částka 72 034,04 Kč (příchozí úhrada SEPA, EUR v rámci EU/EHP).9. Z ověření v registru NRKI ze dne 7. 11. 2022 soud zjistil, že žalovaná vykazovala skóre 496, tedy spadala do kategorie nízké riziko, nejlepší segment klientů.10. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 7. 11. 2022 vyplývá, že ohledně žalované zde není žádný záznam.11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] podepsaného žalovanou dne 7. 11. 2022, oznámení o schválení úvěru ze dne 8. 11. 2022 a ze splátkového kalendáře má soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 61,93 % ročně ve formě 30 měsíčních splátek po 6 625 Kč měsíčně do 20. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měl na poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit částku 198 750 Kč. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení 499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok, a 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pro případ prodlení žalované s úhradou nové jistiny vzniklé zesplatněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení.12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byla dne 7. 11. 2022 převedena částka 100 000 Kč na účet [bankovní účet] uvedený ve smlouvě jako účet žalované.13. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 106 575 Kč.14. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 3. 2024 a 22. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu (dlužné splátky za měsíce únor a březen 2024, resp. březen a duben 2024) s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužných splátek, může dojít k zesplatnění celého úvěru.15. Z oznámení ze dne 26. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila okamžité zesplatnění závazků z důvodu prodlení o délce 65 dnů a vyzvala ji k okamžité úhradě částky 80 486 Kč.16. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 9. 2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěr o délce 65 dnů došlo k datu 26. 5. 2024 k zesplatnění úvěru a vyzývala žalovanou před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby nejpozději do 15 dnů od data odeslání této výzvy.17. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.18. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.19. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.22. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.23. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále též jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.25. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.27. Dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.28. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.29. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednán, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.30. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.31. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.32. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně smluveného úroku ve výši 61,93 % ročně splatit 30 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, splátky řádně nesplácela, žalobkyně úvěr zesplatnila. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.33. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Žalobkyně je podnikatelem, profesionálem v poskytování spotřebitelských úvěrů, žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by