21 C 421/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 410 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 410 Kč od 13. 10. 2012 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o půjčce (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit žalobci i poplatek ve výši 10 575 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v pravidelných týdenních splátkách ve výši 465 Kč počínaje dnem [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Bylo ujednáno, že v případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle Smluvních podmínek stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie žalovaná splácela nepravidelně a uhradila celkem 5 165 Kč, žalobce proto vydělil tuto částku týdenní splátkou 465 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaná skutečně dostala do prodlení, pokud by splácela tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Od 13. 10. 2012 je tak žalovaná v prodlení. 2. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne [datum] včetně splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci kromě půjčených 15 000 Kč ještě souhrnný poplatek ve výši 10 575 Kč v 55 pravidelných týdenních splátkách po 465 Kč počínaje dnem [datum]. Převzetí částky 10 000 Kč žalovaná potvrdila podpisem smlouvy dne [datum] (prokázáno Smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Z dokumentu s názvem platební historie, má soud za prokázané, že žalovaná hradila splátky nepravidelně a od 11. splátky dále již neuhradila žalobkyni ničeho. Dopisem ze dne 12. 6. 2014 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkem 20 410 Kč do sedmi dnů od doručení této výzvy a byla upozorněna na soudní řízení (prokázáno Předžalobní výzvou ze dne 12. 6. 2014). 4. Soud má za prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu o půjčce, kdy tento závazkový právní vztah je nutno posuzovat dle ustanovení § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o půjčce. Podle těchto ustanovení smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Aktuálně je tato problematika sice upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 OZ se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti OZ včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. 5. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 6. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 517 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 817 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 817 Kč. 8. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.