24 C 192/2022-40 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou u soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] žalobce nárokoval zaplacení částky 148 463 Kč s tím, že žalobce jako vlastník a pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu [číslo] [anonymizováno] o nájmu bytu [číslo] ve druhém nadzemním podlaží domu [adresa] v [ulice] ulici na dobu určitou jednoho roku do [datum], žalovaná se zavázala platit nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, nájemné a zálohy na služby se platily vždy do posledního dne běžného kalendářního měsíce, podrobný výpočet nájemného a záloh na služby je uveden ve výpočtovém listu. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně neplatila, nebyl s ní nájemní vztah prodloužen, dopisem ze dne [datum] byla vyzvána k opuštění bytu, řízení o vyklizení bytu bylo vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a byt byl soudním vykonatelem ke dni [datum]. Dlužná částka za užívání bytu ke dni [datum] činí [částka], jedná se o dluh za období od prosince [rok] do listopadu [rok], přičemž z připojené evidence předpisu a plateb vyplývá, že se jedná o nedoplatek předpisu úhrad za prosinec [rok] ve výši 2 267 Kč, dlužný předpis úhrad à 6 492 Kč za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], dlužný předpis úhrad à 6 576 Kč za měsíce červenec [rok] až říjen [rok], část předpisu úhrad za listopad [rok] ve výši 569 Kč a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok [rok] ve výši 1 369 Kč. Spolu s dlužnými částkami nárokoval žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši vždy od 1. dne následujícího měsíce po splatnosti jednotlivých měsíčních předpisů úhrad do jejich zaplacení a od [datum] z dlužného nedoplatku z vyúčtování služeb do jeho zaplacení. 2. Soud věc projednal a rozhodl dne [datum] v nepřítomnosti žalované podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované spolu se žalobou doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem [datum] (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). 3. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 4. V daném případě byl předmětem nájmu byt, pro nějž dále platí zvláštní ustanovení § 2235 a násl. o. z. 5. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 6. Podle ustanovení § 2292 věta první a druhá o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. 7. Podle ustanovení § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 8. Vlastnické právo žalobce k budově, v níž se nachází předmětný byt, bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. 9. Z nájemní smlouvy [číslo] datované [datum] ve spojení s evidenčním listem z téhož dne, který je stejně jako smlouva podepsán oběma účastníky, má soud za zjištěné, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli o nájmu bytu [číslo] v domě [adresa] v [ulice] ulici v [obec] na dobu určitou od [datum] do [datum], účastníci ujednali nájemné ve výši 4 012 Kč (nájemné 3 984 Kč, vybavení prostoru 28 Kč) měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 480 Kč měsíčně (vodné a stočné 250 Kč, teplo 1 070 Kč, teplá voda 720 Kč, úklid 130 Kč, společná elektřina 40 Kč), tj. celková částka 6 492 Kč, se splatností vždy do posledního dne příslušného měsíce. 10. Z výzvy k opuštění bytu ze dne [datum] vyplývá, že žalobce s ohledem na to, že smlouva o nájmu bytu skončila uplynutím sjednané doby nájmu dne [datum] (žádost o prodloužení nájmu bytu žalovaná v termínu podle nájemní smlouvy nepodala a současné době má dluh na nájemném), vyzývá žalovanou v souladu s ustanovením § 2285 k opuštění uvedeného bytu a jeho předání kontaktní osobě nejpozději do [datum]. Převzetí výzvy žalovaná potvrdila dne [datum] přímo na této listině svým podpisem. 11. Výzvou k opuštění bytu ze dne [datum], kterou žalovaná osobně převzala dne [datum], tak žalobce zabránil tomu, aby došlo ke znovuujednání nájmu ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2285 o. z., čímž nájem bytu sjednaný na dobu určitou do [datum] uplynutím této doby také skončil. Od [datum] žalovaná byt užívá bez právního důvodu, žalovaná na svoji obranu netvrdila a neprokazovala, že byt vyklidila a odevzdala žalobci dříve, než jak tvrdil žalobce, že se tak stalo v rámci výkonu rozhodnutí dne [datum]. Má proto žalobce právo na náhradu nájemného ve výši (posledně) ujednaného nájemného, které nachází oporu v ustanovení § 2295 o. z., tj. částka 4 012 Kč podle evidenčního listu ze dne [datum] krát 22 měsíců od ledna [rok] do října [rok]. Nájemné ve výši 4 012 Kč z celkové částky předpisu úhrad ve výši 6 492 Kč představovalo 62 % ku 38 % úhrady za služby, ve stejném rozsahu pak soud rozdělil částku nárokovanou za měsíc prosinec [rok] a listopad [rok], tj. na nájemné připadá částka 1 392 Kč a 401 Kč. Tj. žalobou uplatněný nárok na zaplacení peněžitého plnění za užívání bytu (náhrada ve výši ujednaného nájemného) v celkové výši 90 057 Kč je důvodný a soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, když stejně jako na výši ujednaného nájemného lze analogicky nahlížet i na jeho ujednanou splatnost. Vždy od prvního dne následujícího měsíce byla žalovaná v prodlení s plněním (§ 1968 o. z.) a právo žalobce požadovat úrok z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Spolu s peněžitým plněním za užívání bytu (nájemným) žalobce žalobou požadoval i měsíční úhrady za služby uvedené v evidenčním listu, kdy však jak vyplývá z ujednání v nájemní smlouvě (článek III. odst. 3.1, 3.2 a 3.3) v evidenčním listu jsou stanoveny zálohy na služby, přičemž ceny služeb pronajímatel nájemci písemně vyúčtuje oproti zaplaceným zálohám vždy jednou za kalendářní rok nejpozději do čtyř měsíců od skončení vyúčtovacího období. Ustanovení § 2295 o. z. se týká výlučně náhrady nájemného, na úhrady za služby nedopadá. Úhradu za služby spojené s užíváním bytu v době po skončení nájmu do vyklizení bytu může žalobce jako bývalý pronajímatel požadovat jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a § 2999 odst. 1 o. z., to však nikoli ve výši sjednaných záloh, ale pouze ve výši skutečně čerpaných služeb za předmětné období po vyúčtování jejich skutečné výše. Nárok na placení záloh na služby po skončení nájmu žalobci nepřísluší, takový nárok nemá žádnou právní oporu, soud proto v tomto rozsahu (co do částky 57 037 Kč) nedůvodnou žalobu včetně jejího příslušenství zamítl. 13. Žalobě nelze vyhovět ani co do částky 1 369 Kč představující nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu za rok [rok], když jeho podkladem není řádné vyúčtování, neboť uvedená částka představuje rozdíl mezi cenou služeb a zálohami na ně předepsanými, nikoli tak, jak správně má být, zálohami nájemcem skutečně zaplacenými a pronajímatelem přijatými. Je dlouhodobě judikováno, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (viz rozsudek NS ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, a rozhodnutí v něm citovaná). Není-li vyúčtování věcně správné tak, jako v daném případě, nevyvolává splatnost nedoplatku z něho vyplývajícího. Soud proto žalobu zamítl i co do částky 1 369 Kč spolu s příslušenstvím. 14. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 61 %, čímž po odečtení úspěchu žalované v rozsahu 39 % má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Žalobce požadoval náhradu soudního poplatku zaplaceného v částce 5 939 Kč, z níž 22 % činí 1 307 Kč. 15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.