25 C 139/2023 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit částku 61 678 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce je vlastníkem bytového domu [adresa] v ulici [ulice] v obci [obec], čísti [územní celek] – [anonymizováno], postaveného na parcele [číslo] v k. ú. [anonymizováno] u [obec]. Dne [datum] žalobce uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu [číslo] OSV 2018 o nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+kk ve 3. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Nájem byl sjednán na dobu určitou jednoho roku do [datum]. Žalovaní jako nájemci se v čl. III odst. 3.1. nájemní smlouvy zavázali platit nám jako pronajímateli nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (dále jen„ služby“). Bylo ujednáno, že nájemné a zálohové platby za služby se platí měsíčně, vždy nejpozději do posledního dne běžného kalendářního měsíce. Nájemné včetně záloh na služby činilo s účinností od [datum] celkem 9 125 Kč měsíčně, z toho nájemné celkem 9 125 Kč/měs (nájemné 1 488 Kč, vybavení prostoru 147 Kč, vodné stočné 2 000 Kč, teplo 530 Kč, teplá voda 2 850 Kč, úklid 850 Kč, výtah 950 Kč, společná elektřina 300 Kč), celkem nájemné 1 635 Kč, zálohy na služby 7 490 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní řádně neplatili nájemné a zálohy na služby, byli z bytu vystěhováni na základě notářské doložky, která nabyla právní moci dne [datum] a byt byl následně vyklizen dne [datum]. Žalovaný dluží na nájemném a na nákladech spojených s užíváním bytové jednotky za období 10/ 2018 – 5/ 2019 celkem částku 61 678 Kč. Žalovaní na svůj dluh ničeho neuhradili, a to ani po zaslání písemné upomínky Žalovaní svůj dluh písemně uznali co do důvodu a výše co do částky 78 589 Kč, a to dne [datum] v protokolu o převzetí bytu. 2. Žalovaní zůstali v řízení nečinní, proti žalobě ničeho nenamítali. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaným i žalobkyni, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá žalovaný námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Informací z katastru nemovitostí bylo doloženo, že žalobkyně je vlastníkem domu, v němž se nachází předmětný byt. 5. Z nájemní smlouvy a evidenčního listu ze dne [datum] má soud za zjištěné, že účastníci tuto uzavřeli o užívání předmětného bytu [číslo] o velikosti 2+kk s příslušenstvím umístěném ve 3 nadzemním podlaží domu [číslo] v ulici [ulice], [obec], na dobu určitou do [datum] od [datum], ujednali měsíční nájemné ve výši 1 635 Kč, úhradu za služby spojené s užíváním bytu placenou zálohově ve výši 7 490 Kč zahrnující vodné 2 000 Kč, 530 Kč teplo, 2 850 Kč teplá voda a dále 950 Kč za výtah a 300 Kč společná elektřina, s tím, že rozúčtování a vyúčtování záloh provede pronajímatel jedenkrát ročně, a to nejpozději do 3 měsíců od skončení zúčtovacího období. Nájemné spolu se zálohami na služby byla žalovaná povinna platit předem na každý měsíc vždy do posledního dne příslušného měsíce. 6. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že bylo žalovaným předán byt na adrese [adresa]. Byt byl předán včetně vodoměrů a elektroměrů se zaznamenanými hodnotami počátku. Rovněž k předávacímu protokolu byl přiloženy podmínky pro drobné opravy bytu a náklady spojené s jeho údržbou. 7. Z evidence předpisu a plateb soud zjistil, že žalovaní jako uživatelé bytu [číslo] zaplatili na zálohách za služby částku 0 Kč za rok 2018, když celkově měli zaplatit částku 61 678 Kč, tj. rozdíl je 61 678 Kč. Za rok 2019 měli zaplatit na zálohách částku 73 000 Kč a zaplatili jen 51 943 Kč, tj. rozdíl činil částku 21 057 Kč, což je nedoplatek z minulého období. Za rok 2020 měli zaplatit na zálohách částku 40 621 Kč a zaplatili 0 Kč, tj. rozdíl činil částku 40 621 Kč, což je nedoplatek z minulého období, který byl předepsán [datum]. Žalovaní celkem nezaplatili částku 61 678 Kč, což představuje nedoplatky za vyúčtování služeb v daných obdobích. 8. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní byt zdevastovali a byli exekučně vystěhování a současně žalovaní vzali na vědomí, že dluží k danému dni pronajímateli na nájemném částku 78 589 Kč a současně tento svůj dluh uznávají a zavazují se jej uhradit. Žalovaní předávací protokol podepsali dne [datum]. 9. Z upomínky soud zjistil, že žalovaní byli ze strany žalobkyně upomínáni za nezaplacené nájmy. Žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení dlužného nájemného Písemnost se dostala do sféry dispozice prostřednictvím pošty, jak vyplývá z údajů k zásilce doručované žalované i žalovanému, když jim tato upomínka byla původně doručována a následně rovněž připravena k vyzvednutí na poště, kde si ji však v dané lhůtě nevyzvedli. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. [jméno], kde nájemní smlouva zavazuje pronajímatele přenechat nájemci byt nebo dům k zajištění bytových potřeba (k bydlení), tak jako v daném případě, se na nájem bytu použijí zvláštní ustanovení § 2235 až 2301 o. z. 11. Dle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2). 12. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 13. Účastníci v dané věci uzavřeli nájemní smlouvu na byt na dobu určitou do [datum] dle ustanovení § 2285 o. z.. Je povinností nájemce v den, kdy nájem končí odevzdat, odevzdat bytu pronajímateli (§ 2292 o. z.), neučinila-li tak žalovaná, užívá jej bez právního důvodu, neprávem jej tak žalobcům zadržuje ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. Žalovaní neplatili nájemné zálohy na služby pravidelně, když dluh k dnešnímu dni na nájemné činí 61 678 Kč. Žalovaní dluží celkem 7 měsíčních nájmů za období od listopadu 2018 do května 2019. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaní k žalobě nevyjádřili, neunesli břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky z nájemného či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou jak do nezaplaceného nájemného, tak i do nezaplacených záloh za služby a stočné. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 14. Je důvodný požadavek žalobců na zaplacení dlužného nájemného, kdy závazku pronajímatele z nájemní smlouvy přenechat nájemci byt k dočasnému užívání koresponduje povinnost nájemce platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.). Nájemné bylo splatné vždy do poslední kalendářního dne příslušného měsíce, ode dne následujícího jsou žalovaní s jednotlivými platbami v prodlení a je důvodný požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který vychází z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jde o nárok, který vychází ze skutečnosti, že nájemce, ačkoliv měla povinnosti na základě nájemní smlouvy, pokračuje v užívání bytu (není přitom významné jakým způsobem), pronajímatel s ním nemůže po tuto dobu disponovat a pronajmout ho jinému nájemci, který by platil řádně nájemné. S ohledem na smysl a účel ustanovení § 2295 o. z. je třeba analogicky s ujednáním v nájemní smlouvě pohlížet i na otázku splatnosti, ode dne následujícího jsou žalovaní v prodlení a je důvodný požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto důvodné žalobě vyhověl co d