Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovaném zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným, jako podnikatelem, uzavřela prostřednictvím své webové stránky dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen dne , datum, . Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí , částka, . Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru , částka, a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, a smluvní pokuty , částka, . Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému předžalobní upomínku.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv ji byly žaloba a výzva doručeny do vlastních rukou (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.), proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, má soud za zjištěné, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, a to bez současné fyzické přítomnosti stran prostředky komunikace na dálku (přes internet). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se úvěr zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, do , datum, . Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 % z částky úvěru denně za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti. Z Potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že částka , částka, byla žalovanému zaslána na účet č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl ve smlouvě, a to dne , datum, . V článku VIII. smlouvy byla ujednána mezi účastníky smluvní pokuta pro případ porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala úhradě dlužné částky s upozorněním na možné soudní řízení. Výzva je datována dnem , datum, a dle podacího lístku byla odeslána téhož dne na adresu bydliště žalované uvedenou ve smlouvě. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení.5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.7. V řízení bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl.8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.10. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.