Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru.2. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel, od nějž na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, nabyla pohledávku za žalovaným, společnost , právnická osoba, , uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, , žalovaná následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný se prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalobkyně nárokuje částku , částka, sestávající z nezaplacené jistiny , částka, , smluvního úroku , částka, a smluvní pokuty , částka, . Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle vlastní volby dostupné parametry, výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Žalovaný vyplnil registrační formulář, poskytl osobní údaje včetně telefonu a emailové adresy, poté byl obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy, žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy původnímu věřiteli, potvrdil, že návrh smlouvy přečetl a souhlasí s ním. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací , Anonymizováno, a úvěrové historie, žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrací v databázích. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi , datum, a , datum, převodem z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného. Žalovaným nebyl úvěr do dnešního dne vrácen ani přes zaslání předžalobní výzvy dne , datum, .3. Žalovaný nic netvrdil, k žalobě se nevyjádřil. K jednání konanému dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, bylo konáno v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.5. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný v období od , datum, celkem čerpal částky ve výši , částka, a celkem v období od , datum, di , datum, uhradil , částka, .6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, se zavázala žalovanému poskytnout úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem do , datum, . Dodatky k úvěrové smlouvě byla navyšována částka jistiny i zápůjční úrokové sazby, a to počínaje prvním dodatkem ze dne , datum, až dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, byla prodloužena splatnost úvěru do , datum, .7. Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byly zaslány platby dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, tři platby po , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, .8. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, a Seznamu postoupených pohledávek uzavřené mezi společnostmi , právnická osoba, a , právnická osoba, . bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni.9. Z dopisu ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky , částka, do tří dnů, jinak podá žalobu.11. Z potvrzení společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, zásilku s podacím číslem , Anonymizováno, .12. Z upomínek ze dne , datum, a ze dne , datum, bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, vyzývala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky, která k datu , datum, činila , částka, .13. Ze zprávy , Anonymizováno, (č. l. 14) bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného a dne , datum, byla na tento účet poukázána platba , částka, od společnosti , právnická osoba14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.15. Podle ustanovení § 1879 OZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě, postupníkovi.16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.17. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.18. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.21. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání.22. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Žalobkyně ovšem neprokázala, že by její právní předchůdkyně v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).23. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú.), splatným se stává tento dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu (§ 87 odst. 2 z. s. ú.), který určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 OZ), ale je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 OZ) a přiznat žalobkyni právo na úrok z prodlení (§ 1970 OZ).24. Žalobkyně prokázala postoupení pohledávky a skutečnost, že její právní předchůdkyně žalovanému vyplatila částku v celkové výši , částka, , ze seznamu odchozích a příchozích transakcí ke smlouvě vystavené původním věřitelem je však patrné, že původní věřitel evidoval platby od žalovaného, a to v celkové výši , částka, , tedy přesahující vyplacenou jistinu úvěru. S ohledem na skutečnost, že soud vyhodnotil úvěrovou smlouvu jako neplatnou pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, měla by žalobkyně právo pouze na vrácení vyplacené jistiny ve smyslu § 87 z. s. ú., která však byla již vrácena, neboť součet přijatých plateb je vyšší než součet vyplacených částí jistiny úvěru. Na základě shora uvedeného tedy musel soud jako nedůvodnou zamítnout.25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v řízení byl zcela úspěšný žalovaný, když žaloba byla zamítnuta, žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení mu nevznikly, soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.