7 C 118/2022-35 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba] [IČO] se svým návrhem, a jeho doplněním domáhala proti žalované zaplacení částky 4 650 Kč, kterou jí žalovaná dlužila na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] Smlouvu žalovaná uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela jistinu úvěru ve výši 3 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala [právnická osoba] vrátit částku 3 000 Kč spolu s příslušenstvím do 22. 12. 2019. Žalovaná v rámci procesu uzavírání smlouvy obdržela předsmluvní informace, a to na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, jehož převzetí a seznámení se s informacemi v něm obsaženými žalovaná stvrdila svým popisem. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 4 650Kč byla složena z nesplacené jistiny ve výši 3 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 432,33 Kč za období od 23. 12. 2019 do 1. 6. 2021 z jistiny ve výši 3 000 Kč a zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení z jistiny ve výši 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. 2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila, ač byla řádně předvolána ani včas nepožádala z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast i svého právního zástupce u jednání nařízené na den [datum] omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] obchodních podmínek, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se původní věřitel na základě smlouvy o úvěru zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy ze dne [datum] potvrdila, že převzala částku 3 000Kč v hotovosti. Žalovaná sjednanou částku neuhradila, ve stanovené lhůtě ani na upomínky ze dne 5. 1. 2020, ze dne 22. 1. 2020, ze dne 2. 2. 2020 nereagovala, dlužnou částku nezaplatila. Z dohody o postoupení pohledávek z [datum], potvrzení o přijetí platby ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil svoji pohledávku na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum] předaného k poštovní přepravě dne [datum]. Před podáním žaloby byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k zaplacení výzvou ze dne 9. 11. 2021, předané k poštovní přepravě dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C - 449/2013 (CA Consumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další) vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy odporující § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 8. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel neprověřoval úvěruschopnost žalované. Provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by původní věřitel prověřoval poměry žalované, její příjmy a výdaje, tedy schopnost žalované vrátit věřiteli poskytnutou částku. Věřiteli nebyly předloženy žádné doklady pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. 9. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve