Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 17 710 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovanou prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru č., hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut dne , datum, úvěr ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalobkyně v žalobě podrobně popsala proces uzavření smlouvy. Původní věřitel prověřil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně dále žádala smluvní pokuta za prodlení ve výši 3 710 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni.2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupkyně žalobkyně se k jednání omluvila a žalovaná se nedostavila.3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , potvrzení o provedené platbě, oznámení o zesplatnění úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k úhradě ze dne , datum, . Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 40 % měsíčně. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Dle potvrzení o platbě a sdělení , banka, ., které soud vyžádal, dne , datum, byla zaslána na shora uvedený účet žalované částka 10 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem ze dne , datum, vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k úhradě pohledávky do tří dnů. Dopisem ze stejného dne podaným k poštovní přepravě, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky zástupcem žalobkyně, ve lhůtě tří dnů.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou způsobem popsaným v žalobě (zejména zaslání potvrzovacího kódu ze strany žalované). V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 10 000 Kč právním předchůdcem žalobkyně na účet žalované. Žalovaná, která se také k jednání nedostavila, netvrdila jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovanou. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na její účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. Soud přiznal žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení od 17. 7. 2026, když za výzvu k plnění vzal až žalobu, která byla žalované doručena dne 15. 7. 2026, následujícího dne měla plnit, do prodlení se tak dostala až dne 17. 7. 2026. V řízení nebylo prokázáno, že by se předchozí výzva dostala do dispozice žalované. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno prověřování úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele. I z tohoto důvodu by uzavřená smlouva byla neplatná a žalobkyně by měla jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. V řízení tak měla žalobkyně cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.6. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 200 Kč, když soudní poplatek celkem činí 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech.7. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.