Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) uzavřel se žalovaným dne , datum, prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč, úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc ve výši 4 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 5 270 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni.2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se k jednání omluvil a žalovaný se nedostavil.3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , žádost o spotřebitelský úvěr, potvrzení o provedené platbě, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvu k úhradě ze dne , datum, . Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč s tím, že úroková sazba činila 40 % měsíčně. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Dle potvrzení o provedené platbě a sdělení , banka, . byla dne , datum, zaslána původním věřitelem na shora uvedený účet žalovaného částka 10 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Dopisem ze dne , datum, oznámil původní věřitel žalovanému, že došlo k předčasné splatnosti dluhu. Původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k úhradě pohledávky do tří dnů. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky zástupkyní žalobkyně ve lhůtě tří dnů na stejné číslo účtu jako v oznámení o postoupení pohledávky. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 2. 6. 2026 a zaslána na adresu trvalého pobytu, což je adresa úřadu.4. V daném případě je řízení ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Dokazování provádí soud při jednání. Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který ač poučen soudem, tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. V souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o úvěru. V řízení nebylo prokázáno ani zaslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného. V řízení bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 10 000 Kč původním věřitelem na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. Bylo-li tedy doloženo provedení platby na jeho účet, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky. V řízení pak nebylo prokázáno doručení výzvy žalovanému. Soud proto za výzvu k plnění vzal až žalobu, která byla žalovanému doručena dne 28. 7. 2026, následujícího dne měl plnit a od 30. 7. 2026 je v prodlení. Nárok na požadovaný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši žalobu zamítl. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i v případě prokázání uzavření smlouvy, nebylo prokázáno prověřování úvěruschopnosti žalovaného.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení o zaplacení částky 19 270 Kč s příslušenstvím měla žalobkyně úspěch cca stejný jako neúspěch, když dle nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. I ÚS 2717/08 soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně tak měla cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.6. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 200 Kč, když soudní poplatek celkem činí 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech.7. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.