20 C 237/2021-50 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 14 965,60 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [číslo] s žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 22 600 Kč (půjčka ve výši 12 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 10 600 Kč, a to formou 60ti týdenních splátek á 377 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, uplynutím lhůty došlo k zesplatnění pohledávky. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 6 220 Kč. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka ve výši 14 965,60 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9.174,06 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 791,54 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 094,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 570,06 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 174,06 Kč od 21.01.2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 174,06 Kč od 21.01.2020 do zaplacení, kterou převedl na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky. Žalovaná na svůj dluh ani přes výzvu žalobkyni neuhradila ničeho. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne 8.10.2021, se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádal soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21.5.2017 soud ověřil, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 21.5.2017 smlouvu, na jejím základě předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč, souhrnný poplatek činil částku 10 600 Kč, a žalovaná se celkovou částku 22 600 Kč zavázala splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 59ti týdenními splátkami po 377 Kč a jednou ve výši 357 Kč. Součástí obsahu smlouvy byly učiněny obchodní podmínky předchůdce žalobkyně. Citované podmínky podrobněji upravují další obsah vztahu mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně stanovení povinnosti platit věřiteli úroky, poplatky a ostatní náklady a platby dle sazebníku věřitele. Citované smluvní podmínky nejsou opatřeny podpisem žalované. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 14.7.2020 soud ověřil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu dle výše citované smlouvy. Z podacího lístku ze dne 14.2.2020 soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne žalobkyní zásilka. Z podacího lístku ze dne 2.1.2019 soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne žalobkyní zásilka. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek soud ověřil, že předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z formuláře uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce vyplývá, že osoba označená jako žalovaná vyplnila předložený formulář. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20.1.2020 oznámil předchůdce žalobkyně žalované postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni. Z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. <i>4. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>9. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: 12. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 13. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí avšak neprokazuje, že by předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet úvěr poskytnutý ve výši 12 000 Kč při navýšení na částku 22 600 Kč formou 60 týdenních splátek po 377 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly ověřovány majetkové poměry žalované, její příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byla veden v registru dlužníků bank apod., zda se jí poskytnuté informace jsou pravdivé. 14. Poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 15. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. 16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.201