20 C 240/2020-54 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 19.939,68 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 26.8.2016 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 29.7.2019 uzavřela žalobkyně a žalovaný dodatek č. smlouvy, jeho podpisem žalovaný požádala o kontokorentní úvěr s výší úvěrového rámce 20.000,00Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru [právnická osoba], bylo mu čerpání kontokorentu schváleno dne 29.7.201, a to z běžného účtu. Žalovaný se zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku dle podmínek žalobkyně. Žalovaný však neplnil své povinnosti, žalobkyně proto dne 31.1.2020 celou dlužnou pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k její úhradě včetně smluvního úroku ve výši 18,9 % p.a. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Soud ve věci vydal dne 4.5.2020 elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit, a proto jej soud dne 22.10.2019 zrušil. 3. K jednání, které se ve věci konalo dne 4.8.2020, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., řádně se neomluvil, nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou žádost o odročení řádně nedoložila. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 4. Soud tak vycházel z listinných důkazů přiložených k žalobě. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z listiny označené přehled čerpání a splácení úvěru vyplývá průběh čerpání kontokorentního úvěru žalovaným a výše poskytnutých plateb. Z rámcové smlouvy [číslo] vyplývá, že dne 26.8.2016 uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu, jejímž předmětem bylo mimo jiné vedené běžného účtu č. [bankovní účet]. Z listiny označené výpis běžného účtu vyplývá průběh čerpání splácení kontokorentu žalovaným a pohyb prostředků na běžném účtu č. [bankovní účet]. Ze splátkového kalendáře ze dne 1.8.2019 vyplývá, že k tomuto dni byl pro žalovanou vytvořen splátkový kalendář na částku 53.494.08 Kč. Z podacího archu vyplývá, že byla žalovanému zaslána žalobkyní zásilka. Dodatkem č. 8 k rámcové smlouvě [číslo] ze dne 29.7.2019 uzavřela žalobkyně a žalovaný smlouvu o kontokorentním úvěru s výší úvěrového rámce 20.000,00 Kč, výše úroku byla sjednána na 18,90% ročně, žalovaný se úvěr zavázal splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných. Předžalobní upomínkou ze dne 31.1.2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 20.860,76 Kč před podáním žaloby. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny podrobnosti ohledně poskytování spotřebitelského úvěru žalobkyní, zejména výše úrokové sazby, podmínky splácení. Z obchodních podmínek, podmínek pro používání kontokorentu a ceníku vyplývá bližší úprava práv a povinností mezi žalobkyní a žalovaným, resp. věřitelem a dlužníkem, včetně povinnost platit obchodní úrok a poplatky dle sazebníku. Podmínky a ceník nejsou opatřeny podpisem žalovaného. <i>6. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>11. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 13. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: 14. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 15. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že by žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši 49.000,00 Kč při úrokové sazbě 13,9 % p.a. a kontokorent 20.000,00 Kč při úrokové sazbě 18,9 % p.a. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, závazky, počet členů domácnosti, zda byl vedena v registru dlužníků bank apod. 16. Žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona č. 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. 18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na