10 C 243/2021-61 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu proti žalované byla přiznána částka ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s úrokem ve výši 26,28% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že žalobce se žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Součástí byly i úvěroví podmínky. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skore žadatele o úvěr, posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumají klientské informace o proměnných jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. [příjmení] je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. V průběhu trvání úvěrového vztahu byla pak sjednána změna úvěrového rámce, a to na částku [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách podle uzavřené smlouvy. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4% z aktuální dlužné částky. V jednotlivých splátkách jsou zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru a pravidelné poplatky, například za výpis, popřípadě nepravidelné poplatky, jako poplatek za výběr z automatu a podobně. Splatnost byla dohodnuta vždy na dvacátý den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání a tedy poskytnutí úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku [částka]. Na tento dluh pak uhradila pouze [částka]. Jelikož tak porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce své oprávnění sjednaného v odst. 7.1. ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se splacení alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. K zesplatnění došlo tedy k [datum]. Žalobce tak eviduje za žalovanou pohledávku, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání [částka] a smluvních pokut [částka]. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka], když tento byl spočítán jako součet nezaplacených úroků vynesený v jednotlivých splátkách do zesplatnění úvěru a kapitalizovaného úroku ve výši 26,28% p.a. ode dne následujícího po zesplatnění, tedy od [datum] do podání žaloby, tj. do dne [datum], dále úrok ve výši 26,28% p.a. od [datum] do zaplacení z částky [částka] a úrok z prodlení, kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši [částka] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 32542/2021-5 dne 15.02.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalovaná nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto podle § 101, odstavec 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy týkající se předmětného úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena [datum] s tím, že v této smlouvě žalovaná uvedla, kromě jiného, že bydlí v podnájmu, má učňovské vzdělání, je zaměstnána a její čistý měsíční příjem činí [částka] a příjem ostatních členů domácnosti dále nespecifikovaných pak částku [částka]. Součástí byly i úvěrové podmínky žalobce. 5. Z předžalobní výzvy k plnění bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce ji zasílal žalované dne [číslo]. 6. Z výzvy ke splacení celého úvěru bylo zjištěno, že byla zasílána [datum]. 7. Z listiny označené jako úvěrová zpráva byly zjištěny základní údaje o žalované, kde bylo uvedeno, že žalovaná má ještě spotřební úvěr s počátkem dne [datum] a datem ukončení [datum]. 8. Z listiny označené jako úvěrová karta bylo zjištěno že úvěr byl schválen [datum] s výší rámce [částka], žalovaná je svobodná, bydlí v podnájmu, nemá žádné děti, je zaměstnanec a její příjem je asi [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka] a měsíční výdaje [částka]. Výše splátky schváleného úvěru [částka], z toho splátky u žalobce [částka]. Byla též předložena fotokopie občanského průkazu žalované. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] [anonymizováno] Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že žalovaná byla v době uzavření smlouva zaměstnaná s příjmem [částka], bydlela v podnájmu, neměla žádnou vyživovací povinnost a další osoby žijící v domácnosti měli příjem [částka] a její výdaje byly kolem [částka] s tím, že již měla jeden úvěr. Tyto skutečnosti ale však nebyly nijak doloženy a ani z tvrzení není zřejmé, zda žalobce vycházel pouze z tvrzení samotné žalované, či si situaci sám nějakým způsobem prověřoval kromě snad evidence v různých dlužnických rejstřících. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke kon