10 C 250/2022-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalobci proti žalované přiznal částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem výši [částka] a dále částku ve výši [částka] s tím, že společnost [právnická osoba] se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru, na částku [částka], kterou obdržela do vlastních rukou. Zavázala se vrátit částku [částka] z příslušenstvím. Dále [datum] byl ke smlouvě o úvěru uzavřen dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru, a to na celkovou částku [částka]. Tuto částku žalovaná měla vrátit v jediné splátce ke dni [datum]. Podpis žalované je elektronický. Sjednanou částku však žalovaná nevrátila řádně a včas, a proto věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Nároky pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek věřitel postoupil žalobci, a to smlouvou ze dne [datum] s účinnosti ke dni [datum]. Změna osoby věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila [částka] a skládala se nezaplacené jistiny [částka], nesplacené smluvní pokuty [částka] a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši [částka]. Nad rámec tohoto pak žalobce požaduje ještě kapitalizovaný zákonný úrok v prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], kdy byla postoupena jistina pohledávky. Požaduje též zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od [datum] z jistiny [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná ani přes výzvu dluh ani částečně nesplnila, žalobci nezbylo než podat tuto žalobu k soudu. 2. Soud pod č.j. EPR 302236/2021-5 dne 20.01.2022 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostal po omluvě, žalovaná bez omluvy, ač jí bylo řádně doručeno a soud proto jednal jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] jejího dodatku bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], respektive [datum], když původní částka [částka] byla pak navýšena na celkovou částku [částka]. Délka splatnosti byla 30 dnů. Ve smlouvě byla uzavřena i doložka o smluvní pokutě a žalovaná se dále zavázala zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. 5. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalované zaslána dne [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že [právnická osoba] žalobci postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou, která byla uzavřena dne [datum]. 7. Z oznámení postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalované toto bylo sdělováno dopisem ze dne [datum], předžalobní upomínka pak byla z [datum]. 8. Z výpisu z účtu věřitele bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. <i>9. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak neprokazuje, že by před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Tvrdí pouze, že nahlížel do registrů, jako je insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované zaplatit úvěr poskytnutý ve výši [částka] ve lhůtě 1 měsíce. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, když nebyly ověřovány nejen její příjmy, ale ani výdaje za delší časové období. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. 18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a