10 C 259/2022-49 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by soud žalobci proti žalovanému přiznal částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, pohledávku ve výši [částka], úrok o výši 64,6 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 8,5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky [částka] a náklady řízení s tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] to dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena na účet částka [částka], a to [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši úrokové sazby 64,6 % splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši [částka] (včetně pojištění), splatný vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. K pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr žalovaný přistoupil s částkou [částka]. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení. Do data zesplatnění, pak zaplatil celkem částku [částka], která se skládá ze splátky ve výši [částka] ze dne [číslo], [číslo], [číslo] a [datum]. Ničeho dalšího zaplaceno nebylo. Zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle 6.1. tečka smlouvy v celkové výši [částka], dále pak žalobci vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklým v souvislosti s prodlením ve výši [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to podle bodu 6.3. smlouvy, a to k datu [datum]. V bodě 6.5. byla sjednána pro případ prodlení smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě je tomu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač byl řádně předvolán, a proto bylo jednáno podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 3. Soud pak provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne [datum], na jejímž základě pak žalobce žalovanému vyplatil částku [částka], a to dne [datum]. Předmětem této smlouvy byla tedy částka [částka], když celkovou částku, kterou by měl žalovaný zaplatit, je [částka]. Splatný je úvěr ve [anonymizováno] měsíčních splátkách á [částka]. Splátka v sobě zahrnuje splátku jistiny úroku za poskytnutí úvěru a pojištění. Splátky byly splatné do 15. dne každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě uvedena ve výši 64,6 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. RPSN pak činí 87,61. Součástí smlouvy byla i další ustanovení, která se týkala poplatků, smluvních pokut, zesplatnění a podobně 5. Z listiny označené jako karta klienta bylo zjištěno, že [datum] bylo žalovanému vyplaceno [částka] a na tento dluh do [datum] uhradil celkem [částka]. 6. Z listiny ze dne [datum] a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. 7. Z listiny označené jako hodnocení klienta bylo zjištěno, že je zde uveden pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného [částka] ze zaměstnání a výdaje: životní minimum [částka], bydlení [částka], celkem tedy výdaje [částka] s tím, že žalovaný bydlí u rodičů. Z této listiny není zřejmé, že by údaje uvedené žalovaným byly jakkoliv ověřovány. Pouze z výpisu z účtu žalovaného za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] byl potvrzen příjem od zaměstnavatele. 8. Z předžalobní upomínky advokáta bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán o předmětný dluh. 9. Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalovaný nemá dluhy. 10. Pokud soud prováděl důkaz dalšími listinami, tyto nezmiňuje, neboť pro rozhodnutí ve věci nebyly podstatné. <i>11. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>12. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>16. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>17. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 19. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 20. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl výpis z účtu a negativní zjištění o dluzích žalovaného), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] + částky [částka], celková částka, kterou má klient zaplatit je [částka] (připadající na poplatky, úroky, poplatek za hotovostní inkaso splátek), a to v [anonymizováno] měsíčních splátkách á [částka], kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplynulo, že bylo ověřeno z výpisu z účtu žalovaného, že je zaměstnán s čistým příjmem [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji [částka] ([částka] životní minimum, bydlení [částka]). Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 21. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele