10 C 322/2022-45 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by mu soud proti žalovanému přiznal částku ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroky ve výši 23,72% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě věřitel žalovanému zapůjčil částku [částka] v hotovosti a tento se zavázal zaplatit věřiteli kromě půjčky ještě úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] měl žalovaný splatit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Věřitel před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od spotřebitele a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnost spotřebitele. Údaje, které uvedl žalovaný, byly ověřovány proti dokladům. Žalovaný však na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku [částka]. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení úrokem ve výši 23,72% ročně. Předmětná pohledávka pak byla firmou [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku [částka], která se skládala z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že ani po postoupení žalovaný na dluh ničeho neuhradil, nezbylo žalobci než podat tuto žalobu. 2. Předmětná žaloba byla podána dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Tento soud svým usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému. 3. Soud ve věci nařídil jednání. Vzhledem k tomu, že se nikdo z účastníků k jednání nedostavil, bylo jednáno podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 5. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že tuto uzavřela firma [právnická osoba] se žalovaným, a to [datum]. Žalovaný převzal od věřitele částku [částka] a zavázal se jí vrátit spolu s poplatky ve výši [částka], které se skládají z poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], úroku ve výši [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dále s částkou [částka] za pojištění, celkem v 58 týdenních splátkách po [částka]. 6. Ze smluvních podmínek pak bylo zjištěno, že byly dohodnuty i sankce při prodlení se zaplacením a podobně. 7. Z karty zákazníka - hodnocení bonity bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že bydlí jako nájemník a společnou domácnost vede s partnerkou. Jeho příjem měsíčně čistý je [částka], když toto bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky. Jako výdaje pak má nájemné výši [částka] (toto bylo doloženo nájemní smlouvou), výdaje domácnosti [částka] a spoření [částka]. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému tato okolnost byla sdělována, což bylo doloženo i podací lístkem z pošty. 9. Z přehledu dluhu bylo zjištěno, že žalovaný na dluh zaplatil pouze částku [částka]. 10. Předžalobní upomínka dne [datum] pak doložila, že než byla podána žaloba, byl žalovaný upomenout o zaplacení dlužné částky. <i>11. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>12. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl výplatní pásku a pracovní smlouvy žalovaného, jakož i nájemní smlouvu), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] + částky [částka] (připadající na úrok, poplatek za zpracování úvěru, poplatek za hotovostní inkaso splátek), a to v 58 týdenních splátkách á [částka], kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájmu, že žalovaný je zaměstnán s měsíčním příjem [částka] a nájemným ve výši [částka]. Výdaje domácnosti a spoření v celkové výši [částka] již pak nebyly nijak ověřovány. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka [částka] ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalovaného a jeho použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 19. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost posky