10 C 541/2022-56 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci a) částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 000 Kč od 07.01.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 558,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 910 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a b) částku ve výši 2 328 Kč s tím, že dne 24.03.2021 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla, že dne 13.05.2021. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal [právnická osoba] vrátit částku 14 760 Kč spolu s příslušenstvím do 12.06.2021. Částka 12 000 Kč byla pak žalovanému zaslána na účet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tedy právnímu předchůdci žalobce vzniklo podle smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z různé jistiny a za každý den prodlení a žalobce tedy na smluvní pokutě požaduje 2 328 Kč ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Předmětná pohledávka pak byla žalobci postoupena smlouvou o postoupení ze dne 08.12.2021, když postoupena byla částka 17 238 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 760 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 328 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný úrok 2 760 Kč a 150 Kč neuhrazených paušálních nákladů, což je 2 910 Kč. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 558,74 Kč je za období od 13.06.2021 do 05.01.2022. Další zákonný úrok z prodlení je požadován od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od 07.01.2022 z jistiny ve výši 12 000 Kč. Dále jsou požadovány i náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč. 2. Žaloba byla původně podána u Okresního soudu v Teplicích. Ten však na základě svého usnesení č.j. 24C 249/2022-44 ze dne 18.10.2022, které nabylo právní moci 15.11.2022 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Litoměřicích jako soudu místně příslušnému. Následně žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 5 938 Kč, která se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 2 910 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 328 Kč. 3. Soud to věci nařídil jednání. K tomu se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ač mu bylo řádně vykázáno doručení, proto soud jednal v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. 4. Soud provedl ve věci listinné důkazy. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla firmou [právnická osoba] postoupena na žalobce. 6. Ze smlouvy u úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi firmou [právnická osoba] a žalovaným, když byla uzavřena elektronicky a nejsou na ní podpisy účastníků smlouvy. Předmětem byl spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, celkem na něj měl žalovaný vrátit 14 760 Kč. Splatný byl 12.06.2021. Zápůjční úroková sazba činila 104,94 % ročně, která odpovídala úroku v celkové výši 2 760 Kč RPSN za celý úvěr byla 531,3 %. Splatnost půjčky byla 80 dnů. Též byly připojeny obchodní podmínky [anonymizována dvě slova] pro poskytování úvěrů, kde se hovoří mimo jiné i o smluvní pokutě. 7. Z výpisu z účtu firmy [právnická osoba] vedeného u [obec] spořitelny bylo zjištěno, že dne 24.03.2021 byla na účet žalovaného zaslána půjčka ve výši 12 000 Kč. 8. Z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl o dluh upomínán. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky. Pak bylo zjištěno, že toto oznámení bylo žalovanému zasláno dne [datum]. 10. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že tato byla žalovanému zaslána dne [datum], což bylo doloženo podacím archem právního zástupce žalobce. <i>11. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>12. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>14. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>16. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>17. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 19. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 20. V projednávané věci žalobce ani netvrdí, a to i po výzvě soudu, že by jeho právní předchůdce s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného zaplatit poskytnutý úvěru ve výši 12 000 Kč, respektive celkem ve výši 14 760 Kč do 23.04.2021, když smlouva byla uzavřena 24.03.2021. 21. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem I. stupně neprokázal, respektive ani netvrdil, že by jeho právní předchůdce kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťoval bonitu žalovaného. 22. Vzhledem k tomu je předmětná smlouva neplatná a soud tedy pouze z titulu bezdůvodného obohacení přiznal žalobci částku 12 000 Kč, která mu byla řádně postoupena věřitelem, a to se zákonným úrokem z prodlení od 07.01.2022 do zaplacení, když pokud jde o bezdůvodné obohacení, soud vycházel z ustanovení § 2991 občanského zákoníku uvedeného shora a ohledně úroku pak z § 1970 občanského zákoníku. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 558,74 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč pak tedy žalobu zamítl. 23. Ohledně částky 2 910 Kč na kapitalizovaném úroku a co do smluvní pokuty 2 328 Kč bylo řízení zastaveno v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř., neboť žalobce jej vzal před prvním jednáním zpět. Pokud by tak neučinil, bylo by co do uvedených částek řízení také věc zamítnuta, neboť smlouva o úvěru byla posouzena jako absolutně neplatná podle § 588 OZ. Částka 12 000 Kč byla poskytnuta pouze z titulu bezdůvodného obohacení, a tedy vzhledem k tomu veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl soud nucen zamítnout, respektive co do vzatých částek zpět řízení zastavit, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán. 24. Pokud by se žalobce dostavil k jednání, byl by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučen o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku a též ohledně tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdal (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. 21Cdo 4314/2008), potřebná poučení