20 C 182/2023-41 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobkyně se svou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 21 725,36 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], uzavřela žalovaná dne 29.10.2015 smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč. Celková částka splatná žalovanou činila částku 10 614 Kč, když součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 1 374 Kč, obchodní úrok 840 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, a to včetně nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru formou 58 týdenních splátek ve výši 183 Kč. Dále původní věřitel uzavřel dne 07.01.2016 smlouvu [číslo]. Na základě této smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 11 000 Kč. Celková částka splatná žalovaným činila částku 19 430 Kč, když součástí dlužné částky byla načerpaná jistina 11 000 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 490 Kč, obchodní úrok 1 540 Kč a služba hotovostní inkaso splátek 4 400 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutou částku, a to včetně nákladů souvisejících s poskytnutím úvěru formou 58 týdenních splátek ve výši 335 Kč. Své závazky z výše uvedených úvěrových smluv žalovaná řádně neplnila a dlužné pohledávky byly postoupeny na žalobkyni. Na účet žalobkyně, či právního zástupce, žalovaná dosud uhradila 5 134,42 Kč. Dále žalovaná ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud ověřil, že společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu, na jejím základě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], poskytla žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, a celkovou částku 10 614 Kč navýšenou o souhrnný poplatek se žalovaný zavázal splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 58ti týdenními splátkami po 183 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 7.1.2016 soud ověřil, že společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] a žalovaná uzavřeli dne 7.1.2016 smlouvu, na jejím základě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], poskytla žalované finanční prostředky ve výši 11 000 Kč, a celkovou částku 19 430 Kč navýšenou o souhrnný poplatek se žalovaný zavázal splácet dle podmínek ve smlouvě sjednaných 58ti týdenními splátkami po 335Kč. Součástí obou smluv je formulář předchůdce žalobkyně, ve kterém žalovaná vyplnila dotazník ke své osobě. Z výpisu z Obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13.10.2022 soud ověřil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Z podacího archu ze dne 13.10.2022 soud ověřil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19.4.2018 soud ověřil, že předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 25.4.2018 oznámil předchůdce žalobkyně žalované postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni. Po skutkové stránce má soud za prokázané tyto skutečnosti zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, tj. že předchůdce žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřel smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytl úvěr v dohodnuté výši (6 000 Kč a 11 000 Kč), kterou se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení o celkový poplatek na částku 10 614 Kč a 19 430 Kč, předchůdci žalobkyně zaplatit v 58 týdenními splátkami po 183 Kč, resp. 335 Kč. Žalovaná vyplnila ve formuláři smlouvy údaje ke své osobě. Žalovaná však svůj dluh nehradila řádně a včas, uhradila pouze část, a to částku 5 134,42 Kč, předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou převedl na žalobkyni. <i>Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, (ve znění účinném k době zavření smlouvy o úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak nijak neprokazuje, že by s odbornou péčí společnost [právnická osoba], [IČO], jako věřitel, posuzovala schopnost spotřebitele (žalované) splácet zápůjčku ve výši 6 000 Kč 11 000 Kč, když celkové navýšení představovalo uhradit částku 10 614Kč a 19 430 Kč. Žalobkyně soudu nepředložila žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly řádně zjišťovány a ověřovány majetkové poměry žalované, jeho příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byla veden v registru dlužníků bank apod. resp. že byly údaje sdělené dlužníkem jakkoli ověřovány. Předchůdce žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli„ na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnost