10 C 52/2024-23 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, popřípadě rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky o , datum, do zaplacení a dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvou o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl tentýž den poskytnut úvěr 15 000 Kč v hotovosti. Věřitel pak postoupil předmětný dluh smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, a tato firma následně postoupila dluh smlouvou ze dne , datum, na žalobce. Žalovaný však svoji povinnost zaplatit úvěr nesplnil, když nevrátil půjčenou částku 15 000 Kč, a tedy žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení. Dále požaduje ještě 15 % smluvní úrok z jistiny od , datum, do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že firma , právnická osoba, . řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to jednak na základě informací od žalované strany a dále provedla lustrace v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a Centrální evidenci exekucí.2. Soud pod č. j. EPR 249564/2023-8 vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz, tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupkyně žalobkyně nedostavila po omluvě, žalovaný bez omluvy, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi firmou , právnická osoba, . a žalovaným bylo zjištěno, že došlo k jejímu uzavření dne , datum, , když byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky 15 000 Kč a on se dále zavázal zaplatit úrok v celkové výši 1 444 Kč, dále poplatek za poskytnutí úvěru 6 750 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1 378 Kč a za inkaso plateb v hotovosti poplatek 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 272 Kč se zavázal zaplatit ve 14 splátkách à 1 948 Kč, které jsou měsíční.4. Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný v této uvedl, že je zaměstnán s měsíčním příjmem ve výši 27 343 Kč, na bydlení a energie vynaloží 4 500 Kč a na dopravu jídlo, osobní náklady 7 000 Kč, platí exekuce ve výši 6 000 Kč. Dále uvedl, že bydlí v nájmu, vyživuje dvě nezletilé děti, když příjem měl být zjištěn z potvrzení o příjmu a doložena byla též pracovní smlouva.5. Z potvrzení o výši příjmu ke dni , datum, bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného byl za 12 měsíců 26 476 Kč a srážky na výkon rozhodnutí 5 800 Kč.6. Z pracovní smlouvy bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne , datum, . Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že byla žalovanému zaslána dne , datum, a byl k ní připojen i podací lístek.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že k ní došlo mezi , právnická osoba, . a , právnická osoba, včetně seznamu pohledávek, který obsahoval i pohledávku za žalovaným a dále smlouva , právnická osoba, a žalobce ze dne , datum, spolu se soupisem pohledávek.8. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.12. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl potvrzení o příjmu a pracovní smlouvu žalovaného), že by poskytovatel úvěru s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši 15 000 Kč + částky 12 272 Kč (připadající na úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu a poplatek za inkaso plateb v hotovosti), a to ve 14 měsíčních splátkách à 1 948 Kč, kdy z dokumentů, které žalobkyně soudu předložila vyplývá, že bylo ověřeno z pracovní smlouvy a potvrzení o výši příjmu, že žalovaný je zaměstnán s průměrným čistým příjmem 26 476 Kč za posledních 12 měsíců s odhadovanými měsíčními náklady ve výši 4 500 Kč za bydlení a energie, 7 000 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a 6 000 Kč na exekučních splátkách. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za další období, výdaje, závazky apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. V daném případě soud ještě zdůrazňuje, že žalovaný splácí exekuci ve výši cca 6 000 Kč měsíčně, což zejména nesvědčí o jeho úvěruschopnosti.17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, kter